Skip to main content

Text 41

Text 41

Texto

Verš

mahā-bhāgavata-śreṣṭha datta uddhāraṇa
sarva-bhāve seve nityānandera caraṇa
mahā-bhāgavata-śreṣṭha datta uddhāraṇa
sarva-bhāve seve nityānandera caraṇa

Palabra por palabra

Synonyma

mahā-bhāgavata—gran devoto; śreṣṭha—principal; datta—el apellido Datta; uddhāraṇa—Uddhāraṇa; sarva-bhāve—en todos los aspectos; seve—adora; nityānandera—de Śrī Nityānanda; caraṇa—pies de loto.

mahā-bhāgavata — velký oddaný; śreṣṭha — hlavní; datta — příjmením Datta; uddhāraṇa — Uddhāraṇa; sarva-bhāve — ve všech ohledech; seve — uctívá; nityānandera — Pána Nityānandy; caraṇa — lotosové nohy.

Traducción

Překlad

Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, el undécimo de los doce pastorcillos de vacas, fue un ensalzado devoto de Śrī Nityānanda Prabhu. Adoraba los pies de loto de Śrī Nityānanda en todos los aspectos.

Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, jedenáctý z dvanácti pasáčků, byl vznešený oddaný Pána Nityānandy Prabhua, jehož lotosové nohy uctíval ve všech ohledech.

Significado

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura escribe en su Anubhâsya: «El Gaura-gaṇoddeśa-dīpikā (129) afirma que Uddhāraṇa Datta Ṭhākura fue en el pasado el pastorcillo de vacas de Vṛndāvana llamado Subāhu. Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, conocido antes como Śrī Uddhāraṇa Datta, era un habitante de Saptagrāma, que está a orillas del río Sarasvatī, cerca de la estación de ferrocarril de Triśabighā, en el distrito de Hugli. En tiempos de Uddhāraṇa Ṭhākura, Saptagrāma era un pueblo muy grande que comprendía muchos otros lugares como Vāsudeva-pura, Bāṅśabeḍiyā, Kṛṣṇapura, Nityānanda-pura, Śivapura, Śaṅkhanagara y Saptagrāma».

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi píše: „Gaura-gaṇoddeśa-dīpikā (129) uvádí, že Uddhāraṇa Datta Ṭhākura původně byl vrindávanský pasáček Subāhu. Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, dříve známý také jako Śrī Uddhāraṇa Datta, bydlel v Saptagrámu na břehu řeky Sarasvatí, nedaleko železniční stanice Trišabigha v okrese Huglí. V době Uddhāraṇy Ṭhākura byl Saptagrám velké město, ke kterému patřilo mnoho dalších vesnic, jako je Vásudév-pur, Bánšbedija, Krišnapur, Nitjánanda-pur, Šivpur, Šankhanagar a Saptagrám.“

Calcuta se desarrolló bajo el dominio británico por la influyente comunidad mercantil y, en especial, por la comunidad suvarṇa-vaṇik que vino desde Saptagrāma para establecer sus negocios y sus hogares por todo Calcuta. Se les conocía como la comunidad mercantil saptagrāmī de Calcuta y, en su mayor parte, pertenecían a las familias Mullik y Sil. Más de la mitad de Calcuta pertenecía a esa comunidad, como también Śrīla Uddhāraṇa Ṭhākura. Nuestra familia paterna también venía de ese distrito, y pertenecía a la misma comunidad. Los Mulliks de Calcuta se dividen en dos familias, a saber, la familia Sil y la familia De. Todos los Mulliks de la familia De pertenecen originalmente a los mismos familia y gotra.Nosotros también pertenecimos en el pasado a la rama de la familia De, cuyos miembros, estrechamente relacionados con los dirigentes musulmanes, recibieron el título de Mullik.

Kolkata se za britské nadvlády rozvíjela díky vlivné komunitě obchodníků a zvláště komunitě suvarṇa-vaṇiků, kteří přišli ze Saptagrámu podnikat a zabydleli se po celé Kolkatě. Byli známí jako saptagrámská obchodnická komunita z Kolkaty a většina z nich náležela k rodinám Malliků nebo Silů. K této komunitě patřila více než polovina Kolkaty, stejně jako Śrīla Uddhāraṇa Ṭhākura. Rodina našeho otce také pochází z tohoto okresu a náležela ke stejné komunitě. Kolkatští Mallikové se dělí do dvou rodin, Sil a De. Všichni Mallikové rodiny De původně patřili ke stejné rodině a gotře. My jsme také původně patřili k větvi rodiny De, jejíž členové byli v důvěrném vztahu s muslimskými vládci a dostali od nich titul Mallik.

En el Capítulo Quinto del Antya-khaṇḍa del Caitanya-bhāgavata se dice que Uddhāraṇa Datta fue un vaiṣṇava sumamente elevado y liberal. Había nacido con el derecho de adorar a Śrī Nityānanda Prabhu. También se afirma que Nityānanda Prabhu, después de pasar algún tiempo en Khaḍadaha, fue a Saptagrāma y Se hospedó en casa de Uddhāraṇa Datta. La comunidad suvarṇa-vaṇik a la que pertenecía Uddhāraṇa Datta era, en realidad, una comunidad vaiṣṇava. Sus miembros eran banqueros y negociantes en oro (suvarṇa significa «oro», y vanik significa «negociante»). Hace largo tiempo hubo una desavenencia entre Ballâl Sena y la comunidad suvarṇa-vaṇik, a causa del gran banquero Gaurī Sena. Ballâl Sena estaba recibiendo créditos de Gaurī Sena y gastando dinero con exageración, por lo que Gaurī Sena dejó de prestarle dinero. Ballâl Sena se vengó siendo el instigador de una conspiración social para hacer que los suvarṇa-vaṇiksfueran considerados parias, y desde entonces han sido repudiados de las castas superiores, es decir, brāhmaṇas, kṣatriyasy vaiśyas. Pero, por la gracia de Nityānanda Prabhu, la comunidad suvarṇa-vaṇik volvió a elevarse. Se dice en el Caitanya-bhāgavata: yateka vaṇik-kula uddhāraṇa haite pavitra ha-ila dvidhā nāhika ihāte, no hay duda de que todos los miembros de la comunidad suvarṇa-vaṇik fueron purificados de nuevo por Śrī NityānandaPrabhu.

Pátá kapitola Antya-khaṇḍy Caitanya-bhāgavaty uvádí, že Uddhāraṇa Datta byl neobyčejně vznešený a velkorysý vaiṣṇava. Narodil se s právem uctívat Nityānandu Prabhua. Říká se také, že Nityānanda Prabhu poté, co nějakou dobu pobýval v Khadadaze, odešel do Saptagrámu, kde bydlel v domě Uddhāraṇy Datty. Komunita suvarṇa-vaṇiků, ke které Uddhāraṇa Datta patřil, byla ve skutečnosti komunita vaiṣṇavů. Její členové byli bankéři a obchodníci se zlatem (suvarṇa znamená „zlato“ a vaṇik znamená „obchodník“). V dávných dobách došlo mezi Ballālem Senou a komunitou suvarṇa-vaṇiků k nedorozumění kvůli mocnému bankéři Gaurī Senovi. Ballāl Sena si bral od Gaurī Seny půjčky, které prohýřil, a tak mu Gaurī Sena přestal půjčovat. Ballāl Sena se pomstil tak, že podnítil společenské spiknutí, aby vytlačil suvarṇa-vaṇiky na okraj společnosti, takže od té doby byli vyřazeni z vyšších kast brāhmaṇů, kṣatriyů a vaiśyů. Milostí Śrī Nityānandy Prabhua však byla komunita suvarṇa-vaṇiků znovu povýšena. V Caitanya- bhāgavatě je řečeno: yateka vaṇik-kula uddhāraṇa haite pavitra ha-ila dvidhā nāhika ihāte – „Není pochyb o tom, že všichni členové komunity suvarṇa -vaṇiků byli znovu očištěni Śrī Nityānandou Prabhuem.

En Saptagrāma aún hay un templo con una Deidad de seis brazos de Śrī Caitanya Mahāprabhu, que era adorada personalmente por Śrīla Uddhāraṇa Datta Ṭhākura. A la derecha de Śrī Caitanya Mahāprabhu hay una Deidad de Śrī Nityānanda Prabhu y, al lado izquierdo, está Gadādhara Prabhu. También hay una mūrti de Rādhā-Govinda, y una śālagrāma-śilā. Debajo del trono hay un retrato de Śrī Uddhāraṇa Datta Ṭhākura. Frente al templo hay ahora una gran sala, y frente a la sala hay una planta Mādhavī-latā. El templo está situado en lugar muy agradable, fresco y umbroso. Cuando volvimos de América en 1967, los miembros del comité ejecutivo de ese templo nos invitaron a visitarlo, y tuvimos la oportunidad de hacerlo con algunos estudiantes americanos. Tiempo atrás, en nuestra niñez, habíamos visitado ese templo con nuestros padres, porque todos los miembros de la comunidad suvarṇā-vaṇik se interesan con entusiasmo por ese templo de Uddhāraṇa Datta Ṭhākura.

V Saptagrámu stále stojí chrám se šestirukým Božstvem Śrī Caitanyi Mahāprabhua, které osobně uctíval Śrīla Uddhāraṇa Datta Ṭhākura. Po pravém boku Śrī Caitanyi Mahāprabhua stojí Božstvo Śrī Nityānandy Prabhua a po levé straně Gadādhara Prabhu. Je tam také mūrti Rādhā-Govindy a śālagrāma-śilā a pod trůnem stojí obrázek Śrī Uddhāraṇy Datty Ṭhākura. Před chrámem je dnes velká síň a před ní rostlina mādhavī-latā. Chrám stojí na stinném, chladivém a pěkně umístěném pozemku. Když jsme se v roce 1967 vrátili z Ameriky, členové výkonné rady tohoto chrámu nás pozvali na návštěvu, a tak jsme mohli tento chrám navštívit s některými americkými žáky. V dětství jsme tento chrám navštívili s rodiči, protože všichni členové komunity suvarṇa-vaṇiků se o tento chrám Uddhāraṇy Datty Ṭhākura nadšeně zajímají.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura agrega en su Anubhâsya: «En el año bengalí de 1283 (1876 d.C.), un bābājī de nombre Nitāi dāsa obtuvo una donación de doce bighās de terreno, aproximadamente 4 acres) para ese templo donde adoraba Uddhāraṇa Datta Ṭhākura. La dirección del templo fue decayendo, pero luego, en 1306 (1899 d.C.), mediante la cooperación del famoso Balarāma Mullik de Hugli, que era juez auxiliar, y muchos otros miembros ricos de la comunidad suvarṇa-vaṇik, la dirección del templo mejoró notablemente. No hace más de cincuenta años, uno de los miembros de la familia de Uddhāraṇa Datta Ṭhākura llamado Jagamohana Datta estableció en el templo una murti (estatua) de madera de Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, pero esa murti ya no se encuentra allí; ahora se adora un retrato de Uddhāraṇa Datta Ṭhākura. Sin embargo, parece ser que la murti de madera se la llevó Śrī Madana-mohana Datta y, en la actualidad, es Śrīnātha Datta quien la adora junto a una śālagrāma-śilā .

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi doplňuje: „V bengálském roce 1283 (1876 n.l.) zajistil bābājī jménem Nitāi dāsa pro chrám, ve kterém uctíval Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, dar v podobě dvanácti bighů půdy (asi 1,6 ha). Později vedení chrámu upadalo, ale v roce 1306 (1899 n.l.) se díky spolupráci proslulého soudce Balarāmy Mallika z Huglí, a mnoha bohatých členů komunity suvarṇa-vaṇiků značně zlepšilo. Nebude tomu více než padesát let, kdy jeden člen rodiny Uddhāraṇy Datty Ṭhākura jménem Jagamohana Datta v chrámu instaloval dřevěné mūrti (sochu) Uddhāraṇy Datty Ṭhākura, avšak dnes tam již toto mūrti není a místo něj je uctíván obrázek Uddhāraṇy Datty Ṭhākura. Je ale známo, že toto dřevěné mūrti Uddhāraṇy Datty Ṭhākura odnesl Śrī Madana-mohana Datta a nyní je společně se śālāgrāma-śilou uctívá Śrīnātha Datta.

«Uddhāraṇa Datta Ṭhākura era el administrador de la finca de un gran zamindar de Naihāṭī, a unos dos kilómetros al norte de Katwa. Las reliquias de esa familia real pueden verse también cerca de la estación de Dāiṅhāṭa. Como Uddhāraṇa Datta Ṭhākura era el administrador de la finca, se la conocía también como Uddhāraṇa-pura. Uddhāraṅa Datta Ṭhākura instaló unas Deidades de Nitāi-Gaura, que, más tarde, se llevaron a casa del zamindar, a quien se conocía como Vanaoyārībāḍa. Śrīla Uddhāraṇa Datta Ṭhākura fue cabeza de familia toda su vida. El nombre de su padre era Śrīkara Datta, el de su madre, Bhadrāvatī, y el de su hijo, Śrīnivāsa Datta.»

Uddhāraṇa Datta Ṭhākura byl správce sídla velkého zamindara v Naihátí, něco přes dva kilometry severně od Katoji. Trosky rezidence této královské rodiny lze dodnes vidět nedaleko stanice Dáinhát. Jelikož byl jeho správcem Uddhāraṇa Datta Ṭhākura, bylo známé také jako Uddháran-pur. Uddhāraṇa Datta Ṭhākura instaloval Božstva Nitāi-Gaury, která byla později přenesena do domu zamindara jménem Vanaoyārībāda. Śrīla Uddhāraṇa Datta Ṭhākura zůstal celý život hospodářem. Jeho otec se jmenoval Śrīkara Datta, jeho matka Bhadrāvatī a jeho syn se jmenoval Śrīnivāsa Datta.“