Skip to main content

Text 113

Text 113

Texto

Verš

rāmadāsa, kavicandra, śrī-gopāladāsa
bhāgavatācārya, ṭhākura sāraṅgadāsa
rāmadāsa, kavicandra, śrī-gopāladāsa
bhāgavatācārya, ṭhākura sāraṅgadāsa

Palabra por palabra

Synonyma

rāmadāsa—Rāmadāsa; kavicandra—Kavicandra; śrī gopāladāsa—Śrī Gopāla dāsa; bhāgavatācārya—Bhāgavatā Ācārya; ṭhākura sāraṅgadāsa—Ṭhākura Sāraṅga dāsa.

rāmadāsa — Rāmadāsa; kavicandra — Kavicandra; śrī-gopāla-dāsa — Śrī Gopāla dāsa; bhāgavata-ācārya — Bhāgavata Ācārya; ṭhākura sāraṅga-dāsa — Ṭhākura Sāraṅga dāsa.

Traducción

Překlad

La septuagésima tercera rama del árbol original fue Rāmadāsa, la septuagésima cuarta fue Kavicandra, la septuagésima quinta fue Śrī Gopāla dāsa, la septuagésima sexta fue Bhāgavata-Ācārya, y la septuagésima séptima fue Ṭhākura Sāraṅga Dāsa.

Sedmdesátou třetí větví původního stromu byl Rāmadāsa, sedmdesátou čtvrtou Kavicandra, sedmdesátou pátou Śrī Gopāla dāsa, sedmdesátou šestou Bhāgavata Ācārya a sedmdesátou sedmou Ṭhākura Sāraṅga dāsa.

Significado

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura escribe en su Anubhâsya: «En el Gaura-gaṇoddeśa-dīpikā (203) se dice: “Bhāgavata-Ācārya escribió un libro titulado Kṛṣṇa-prema-taraṅgiṇī, y era el devoto más amado de Śrī Caitanya Mahāprabhu”. Cuando el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó Varāhanagara, ahora un suburbio de Calcuta, estuvo en casa de un brāhmaṇa muy afortunado, que era un gran erudito en literatura bhāgavata. En cuanto este brāhmaṇa vio a Śrī Caitanya Mahāprabhu, comenzó a leer el Śrīmad-Bhāgavatam. Cuando Mahāprabhu oyó su explicación, en la que exponía el bhakti-yoga, inmediatamente quedó inconsciente en éxtasis. Más tarde, el Señor Caitanya dijo: “No he oído nunca una explicación tan hermosa del Śrīmad-Bhāgavatam. Por tanto, te nombro Bhāgavata-Ācārya. Tu única obligación es recitar el Śrīmad-Bhāgavatam. Tal es Mi instrucción”. Su verdadero nombre era Raghunātha. Su monasterio, que está en Varāhanagara, a unos seis kilómetros al norte de Calcuta, a orillas del Ganges, aún existe, y lo dirigen unos discípulos iniciados del fallecido Śrī Rāmadāsa Bābājī. Pero en la actualidad, no está tan bien organizado como cuando vivía Bābājī Mahārāja.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi píše: „V Gaura-gaṇoddeśa-dīpice (203) je řečeno: ,Bhāgavata Ācārya sestavil knihu s názvem Kṛṣṇa-prema-taraṅgiṇī a byl nejmilejším oddaným Pána Caitanyi Mahāprabhua.̀ Když Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu navštívil Varáhanagar – nyní předměstí Kolkaty – přebýval v domě velice požehnaného brāhmaṇy, sečtělého v Bhāgavatské literatuře. Jakmile tento brāhmaṇa uviděl Pána Caitanyu Mahāprabhua, začal číst ze Śrīmad-Bhāgavatamu. Když Mahāprabhu slyšel jeho vysvětlování bhakti-yogy, okamžitě v extázi upadl do bezvědomí. Později Pán Caitanya řekl: ,Nikdy jsem neslyšel tak hezké vysvětlení Śrīmad-Bhāgavatamu, a proto ti dávám jméno Bhāgavata Ācārya. Tvojí jedinou povinností je recitovat Śrīmad-Bhāgavatam. To je moje nařízení.̀ Jeho pravé jméno bylo Raghunātha. Jeho klášter ve Varáhanagaru, asi pět a půl kilometru severně od Kolkaty na břehu Gangy, stále existuje a vedou ho zasvěcení žáci zesnulého Śrī Rāmadāse Bābājīho. V současnosti však není veden tak dobře jako za přítomnosti Bābājīho Mahārāje.

«Otro nombre de Ṭhākura Sāraṅga dāsa era Sārṅga Ṭhākura. A veces, también le llamaban Sārṅgapāṇi o Sārṅgadhara. Residía en Navadvīpa, en el barrio llamado Modadruma-dvīpa, y solía adorar al Señor Supremo en un lugar retirado a orillas del Ganges. No estaba aceptando discípulos, pero la Suprema Personalidad de Dios le estaba inspirando desde dentro repetidas veces para que lo hiciera. De manera que una mañana decidió: “Al primero que vea, haré de él mi discípulo”. Al ir a la orilla del Ganges a tomar su baño, vio por casualidad un cadáver que flotaba en el agua, y lo tocó con los pies. Esto hizo que el cuerpo volviese inmediatamente a la vida, y Ṭhākura Sāraṅga dāsa le aceptó como su discípulo. Más tarde, este discípulo se hizo famoso como Ṭhākura Murāri, y su nombre se asocia siempre con el de Śrī Sāraṅga. Su sucesión discipular aún está en la aldea de Śar. Hay un templo en Māmagācchi que se dice haber sido comenzado por Sāraṅga Ṭhākura. Allí, no hace mucho, se erigió un nuevo templo ante un árbol bakula, y ahora lo dirigen los miembros de la Gauḍīya Maṭha. Se dice que la dirección del templo es ahora mucho mejor que antes. En el Gaura-gaṇoddeśa-dīpikā (172) se afirma que Sārṅga Ṭhākura fue anteriormente una gopī llamada Nāndīmukhī. Algunos devotos dicen que fue anteriormente Prahlāda Mahārāja, pero Śrī Kavi-karṇapūra dice que su padre, Śivānanda Sena, no acepta esa hipótesis.»

Dalším jménem Ṭhākura Sāraṅgy dāse bylo Śārṅga Ṭhākura. Někdy mu také říkali Śārṅgapāṇi nebo Śārṅgadhara. Byl obyvatelem Navadvípu, části zvané Modadrum-dvīp, a na odlehlém místě na břehu Gangy uctíval Nejvyššího Pána. Žáky nepřijímal, ale Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, ho k tomu zevnitř neustále pobízel. Jednoho rána se tedy rozhodl: ,Kohokoliv uvidím, bude mým žákem.̀ Když potom šel ke Ganze, aby se vykoupal, viděl v řece plavat mrtvé tělo. Dotkl se ho nohou, čímž se do těla okamžitě vrátil život a Ṭhākura Sāraṅga dāsa ho na místě přijal za svého žáka. Tento žák později proslul jako Ṭhākura Murāri a jeho jméno bylo vždy spojováno se jménem Śrī Sāraṅgy. Jeho učednická posloupnost dodnes obývá vesnici Šar. V Mámagáčhi je chrám, o kterém se říká, že ho založil Sāraṅga Ṭhākura. Nedávno tam byla před bakulovým stromem postavena nová chrámová budova, kterou nyní řídí členové Gauḍīya Maṭhu. Říká se, že nyní je chrám spravován mnohem lépe než dříve. V Gaura-gaṇoddeśa-dīpice (172) stojí, že Sāraṅga Ṭhākura byl původně gopī jménem Nāndīmukhī. Někteří oddaní říkají, že byl původně Prahlāda Mahārāja, ale Śrī Kavi-karṇapūra říká, že jeho otec Śivānanda Sena s tímto názorem nesouhlasí.“