Skip to main content

Text 54

Text 54

Texto

Verš

ṛte ’rthaṁ yat pratīyeta
na pratīyeta cātmani
tad vidyād ātmano māyāṁ
yathābhāso yathā tamaḥ
ṛte ’rthaṁ yat pratīyeta
na pratīyeta cātmani
tad vidyād ātmano māyāṁ
yathābhāso yathā tamaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

ṛte—sin; artham—valor; yat—aquello que; pratīyeta—parece ser; na—no; pratīyeta—parece ser; ca—sin duda; ātmani—en relación conmigo; tat—eso; vidyāt—debes saber; ātmanaḥ—Mía; māyām—energía ilusoria; yathā—igual que; ābhāsaḥ—el reflejo; yathā—igual que; tamaḥ—la oscuridad.

ṛte — bez; artham — hodnoty; yat — to, co; pratīyeta — zdá se být; na — ne; pratīyeta — zdá se být; ca — jistě; ātmani — ve vztahu ke Mně; tat — to; vidyāt — musíš vědět; ātmanaḥ — Moje; māyām — energie klamu; yathā — stejně jako; ābhāsaḥ — odraz; yathā — stejně jako; tamaḥ — temnota.

Traducción

Překlad

«Todo lo que parece ser real sin Mí es sin duda Mi energía ilusoria, pues nada puede existir sin Mí. Es como un reflejo de una luz real en las sombras, pues en la luz no hay ni sombras ni reflejos.

„Cokoliv se jeví jako pravda nezávisle na Mně, je zajisté Moje energie klamu, protože beze Mně nic existovat nemůže. Je to jako odraz skutečného světla ve stínu. Ve světle totiž nejsou ani stíny, ani odrazy.“

Significado

Význam

En el verso anterior se ha explicado la Verdad Absoluta y Su naturaleza. Para conocer realmente al Absoluto, hay que comprender también la verdad relativa. En este verso se explica la verdad relativa, llamada māyā o naturaleza material. Māyā no tiene existencia independiente. La persona poco inteligente se ve cautivada por las maravillosas actividades de māyā, pero no entiende que tras esas actividades está la dirección del Señor Supremo. En la Bhagavad-gītā (9.10) se dice: mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram: La naturaleza material actúa y produce seres móviles e inmóviles solamente bajo la supervisión de Kṛṣṇa.

V předchozím verši byla popsána Absolutní Pravda a její povaha. Abychom ji mohli skutečně pochopit, musíme pochopit také pravdu relativní. Zde je tedy tato relativní pravda popsána. Nazývá se māyā neboli hmotná příroda. Māyā neexistuje nezávisle, ale méně inteligentní lidé jsou uchváceni úžasnými činnostmi māyi, aniž by tušili, že za vším stojí řízení Nejvyššího Pána. V Bhagavad-gītě (9.10) je řečeno: mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram – hmotná příroda jedná a vytváří pohyblivé i nehybné živé bytosti pouze díky tomu, že na ni dohlíží Kṛṣṇa.

La naturaleza real de māyā, la existencia ilusoria de la manifestación material, se explica claramente en el Śrīmad-Bhāgavatam. La Verdad Absoluta es substancia, y la existencia de la verdad relativa depende de su relación con el Absoluto. Māyā significa energía; se explica, por tanto, que la verdad relativa es la energía de la Verdad Absoluta. Como es difícil comprender la distinción entre verdad absoluta y relativa, una analogía puede ayudarnos a aclararla. La Verdad Absoluta puede compararse al Sol, que se percibe en términos de dos verdades relativas: el reflejo y la oscuridad. La oscuridad es la ausencia de la luz del Sol, y el reflejo es la proyección de la luz del Sol en la oscuridad. Ni oscuridad ni reflejo tienen existencia independiente. La oscuridad se produce cuando se bloquea la luz del Sol. Por ejemplo, si alguien está de cara al Sol, la espalda estará en la sombra. Como la sombra se encuentra en la ausencia del Sol, es, en consecuencia, relativa respecto al Sol. El mundo espiritual se compara con la luz del Sol real, y el mundo material con las regiones oscuras en las que el Sol no es visible.

Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je opravdová povaha māyi, iluzivní existence hmotného projevu, jasně popsána. Absolutní Pravda je podstata a relativní pravda existenčně závisí na svém vztahu s ní. Protože māyā znamená energie, je vysvětleno, že relativní pravda je energií Absolutní Pravdy. Jelikož je těžké pochopit rozdíl mezi absolutní a relativní pravdou, lze pro vyjasnění použít následující příklad. Absolutní Pravdu můžeme přirovnat ke slunci, které je vnímáno prostřednictvím dvou relativních pravd: odrazu a temnoty. Temnota je nepřítomnost světla a odraz je promítnutí světla do temnoty. Ani temnota, ani odraz neexistují nezávisle. Temnota vzniká, když je zadrženo sluneční světlo. Postavíme-li se například čelem ke slunci, naše záda budou v temnotě. Protože tedy temnota existuje pouze v nepřítomnosti slunce, je vůči slunci relativní. Duchovní svět je přirovnán ke skutečné sluneční záři a tento hmotný svět k temným oblastem, kde slunce není vidět.

Cuando la manifestación material parece ser maravillosa, se debe a un reflejo desvirtuado de la luz del sol supremo, la Verdad Absoluta, como lo confirma el Vedānta-sūtra. Todo lo que puede verse aquí tiene su substancia en el Absoluto. Así como la oscuridad se sitúa lejos del Sol, el mundo material también está lejos del espiritual. Las Escrituras védicas nos enseñan que no debemos dejarnos cautivar por la región oscura (tamaḥ), sino que tratemos de alcanzar las regiones iluminadas del Absoluto (yogi-dhāma).

Pokud tedy hmotný projev vypadá jako úžasný, je to díky zvrácenému odrazu nejvyšší sluneční záře, Absolutní Pravdy, jak potvrzuje Vedānta-sūtra. Vše, co zde můžeme vidět, má svoji podstatu v Absolutním. Tak jako je temnota daleko od slunce, je také hmotný svět daleko od duchovního. Védská literatura nás vede k tomu, abychom se nenechali uchvátit temnými oblastmi (tamaḥ), ale raději se snažili dosáhnout zářících oblastí Absolutního (yogī-dhāma).

El mundo espiritual es luminoso y brillante, pero el material está envuelto en tinieblas. En el mundo material se necesita la luz del Sol, de la Luna o las diferentes clases de luz artificial para disipar la oscuridad, sobre todo en la noche, porque, por naturaleza, el mundo material es oscuro. Por tanto, el Señor Supremo ha dispuesto que exista la luz del Sol y de la Luna. Pero en Su morada, como está descrito en la Bhagavad-gītā (15.6), no es necesaria la iluminación del Sol, ni de la Luna, ni de la electricidad, porque allí todo es refulgente.

Duchovní svět je jasně osvětlený, zatímco hmotný svět zahaluje temnota. A protože je hmotný svět svojí povahou temný, je třeba tuto temnotu rozptylovat slunečním či měsíčním svitem, nebo různými druhy umělých světel, zvláště v noci. Proto Nejvyšší Pán zařídil existenci slunečního a měsíčního světla. Jeho sídlo však není třeba osvětlovat sluncem, měsícem či elektřinou, jak popisuje Bhagavad-gītā (15.6), protože tam vše vydává vlastní záři.

Lo que es relativo, y temporal y está lejos de la Verdad Absoluta se llama māyā, ignorancia. Esa ilusión se manifiesta de dos maneras distintas, como explica la Bhagavad-gītā. La ilusión inferior es la materia inerte, y la ilusión superior es la entidad viviente. Las entidades vivientes se llaman ilusorias en este contexto, sólo porque están implicadas en las estructuras y actividades ilusorias del mundo material. En realidad, las entidades vivientes no son ilusorias, porque son parte de la energía superior del Señor Supremo, y no tienen por qué estar bajo māyā, si no lo desean. Las acciones de las entidades vivientes en el reino espiritual no son ilusorias. Son las actividades eternas y reales de las almas liberadas.

To, co je relativní, dočasné a vzdálené od Absolutní Pravdy, se nazývá māyā neboli nevědomost. Bhagavad-gītā vysvětluje, že tato nevědomost se projevuje dvěma způsoby. Nižší iluze je neživá hmota a vyšší iluze je živá bytost. Živé bytosti ovšem můžeme nazvat iluzorními pouze tehdy, jsou-li zapleteny v iluzorních strukturách a činnostech hmotného světa. Ve skutečnosti živé bytosti iluzorní nejsou, protože jsou částmi Pánovy vyšší energie, a pokud nechtějí, nemusí být pokryty māyou. Činnosti živých bytostí v duchovním království tedy nejsou iluzorní; jsou to skutečné, věčné činnosti osvobozených duší.