Skip to main content

TEXT 28

TEXT 28

Texto

Verš

yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ
yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ

Palabra por palabra

Synonyma

yeṣām — cuyo; tu — pero; anta-gatam — erradicado por completo; pāpam — pecado; janānām — de las personas; puṇya — piadoso; karmaṇām — cuyas actividades anteriores; te — ellas; dvandva — de la dualidad; moha — ilusión; nirmuktāḥ — libres de; bhajante — se dedican al servicio devocional; mām — a Mí; dṛḍha-vratāḥ — con determinación.

yeṣām — jejichž; tu — avšak; anta-gatam — zcela vymazán; pāpam — hřích; janānām — osob; puṇya — zbožné; karmaṇām — jejichž dřívější činnosti; te — oni; dvandva — dvojnosti; moha — klam; nirmuktāḥ — vysvobození z; bhajante — prokazují oddanou službu; mām — Mně; dṛḍha-vratāḥ — s rozhodností.

Traducción

Překlad

Las personas que han actuado piadosamente en esta vida y en vidas anteriores, y cuyas acciones pecaminosas se han erradicado por completo, se libran de la dualidad de la ilusión y se ocupan en Mi servicio con determinación.

Ti, kdo jednali zbožně v tomto i v dřívějších životech a jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány, jsou nedotčeni protiklady, z nichž sestává iluze, a s rozhodností Mi slouží.

Significado

Význam

En este verso se menciona a los que son merecedores de ser elevados a la posición trascendental. A aquellos que son pecadores, ateos, necios y engañadores, les es muy difícil trascender la dualidad del deseo y el odio. Solo aquellos que han pasado la vida practicando los principios regulativos de la religión, que han actuado de un modo piadoso y que han conquistado las reacciones pecaminosas, pueden aceptar el servicio devocional y elevarse gradualmente hasta el conocimiento puro de la Suprema Personalidad de Dios. Luego, de a poco, pueden meditar en trance en la Suprema Personalidad de Dios. En eso consiste el proceso de estar situado en el plano espiritual. Esa elevación es posible en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa con la compañía de los devotos puros, ya que con la compañía de grandes devotos uno puede ser liberado de la ilusión.

V tomto verši je zmínka o tom, kdo je způsobilý dosáhnout transcendentální úrovně. Pro hříšné, ateistické, pošetilé a nečestné lidi je příliš obtížné překonat dvojnost v podobě touhy a nenávisti. Jedině ti, kdo žili podle usměrňujících náboženských zásad, jednali zbožně a překonali reakce za své hříšné činy, jsou schopni přijmout oddanou službu za svou a postupně dospět k čistému poznání Pána, Nejvyšší Osobnosti Božství, o němž poté v tranzu meditují. Tak vypadá proces umožňující spočinout na duchovní úrovni. Toho lze dosáhnout při rozvíjení vědomí Kṛṣṇy ve styku s čistými oddanými, neboť v jejich společnosti může být každý osvobozen od iluze.

En el Śrīmad-Bhāgavatam (5.5.2) se afirma que si uno verdaderamente quiere liberarse, debe prestarles servicio a los devotos (mahat-sevāṁ dvāram āhur vimukteḥ); pero aquel que se asocia con personas materialistas se encuentra en la senda que lleva a la región más oscura de la existencia (tamo-dvāraṁ yoṣitāṁ saṅgi-saṅgam). Todos los devotos del Señor recorren esta Tierra tan solo para rescatar a las almas condicionadas de la ilusión que las envuelve. Los impersonalistas no saben que el haber olvidado su posición constitucional como subordinados del Señor Supremo, constituye la mayor violación de la ley de Dios. A menos que uno sea reintegrado en su propia posición constitucional, no es posible entender a la Personalidad Suprema, ni estar dedicado plenamente y con determinación a Su trascendental servicio amoroso.

Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.2) stojí, že pokud chce někdo dosáhnout osvobození, musí sloužit oddaným (mahat-sevāṁ dvāram āhur vimukteḥ); ten, kdo se stýká s materialisty, je na cestě vedoucí do nejtemnějších končin existence (tamo-dvāraṁ yoṣitāṁ saṅgi-saṅgam). Oddaní Pána cestují křížem krážem po celé Zemi, aby uzdravovali podmíněné duše z jejich iluze. Impersonalisté nevědí, že zapomínat na své přirozené podřízené postavení vůči Nejvyššímu Pánu je nejvážnější porušení Božího zákona. Dokud se živá bytost nevrátí do svého přirozeného postavení, nemůže Pána jakožto Nejvyšší Osobnost poznat, ani se s rozhodností plně zaměstnat transcendentální láskyplnou službou Jemu.