Skip to main content

TEXT 1

TEXT 1

Texto

Verš

śrī-bhagavān uvāca
anāśritaḥ karma-phalaṁ
kāryaṁ karma karoti yaḥ
sa sannyāsī ca yogī ca
na niragnir na cākriyaḥ
śrī-bhagavān uvāca
anāśritaḥ karma-phalaṁ
kāryaṁ karma karoti yaḥ
sa sannyāsī ca yogī ca
na niragnir na cākriyaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

śrī bhagavān uvāca — el Señor dijo; anāśritaḥ — sin refugiarse; karma-phalam — del resultado del trabajo; kāryam — obligatorio; karma — trabajo; karoti — ejecuta; yaḥ — aquel que; saḥ — él; sannyāsī — en la orden de renuncia; ca — también; yogī — místico; ca — también; na — no; niḥ — sin; agniḥ — fuego; na — ni; ca — también; akriyaḥ — sin deber.

śrī-bhagavān uvāca — Svrchovaný Pán pravil; anāśritaḥ — nepřijímající útočiště; karma-phalam — výsledku práce; kāryam — povinnou; karma — práci; karoti — vykonává; yaḥ — ten, kdo; saḥ — on; sannyāsī — ve stavu odříkání; ca — také; yogī — mystik; ca — také; na — ne; niḥ — bez; agniḥ — oheň; na — ani; ca — také; akriyaḥ — bez povinnosti.

Traducción

Překlad

La Suprema Personalidad de Dios dijo: Aquel que no está apegado a los frutos de su trabajo y que trabaja tal como está obligado a hacerlo, se encuentra en la orden de vida de renuncia y es el verdadero místico, y no aquel que no enciende ningún fuego ni ejecuta ningún deber.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Pravý mystik a sannyāsī je ten, kdo nelpí na plodech své práce a jedná, jak má — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost.

Significado

Význam

En este capítulo, el Señor explica que el proceso del sistema óctuple de yoga es un medio para controlar la mente y los sentidos. Sin embargo, esto es algo que a la generalidad de la gente le resulta muy difícil de ejecutar, especialmente en la era de Kali. Aunque en este capítulo se recomienda el sistema óctuple de yoga, el Señor recalca que el proceso de karma-yoga, o de actuar con conciencia de Kṛṣṇa, es mejor. En este mundo, todos actúan de manera de mantener a su familia y sus enseres, pero nadie trabaja sin algún interés personal, sin alguna gratificación personal, ya sea concentrada o extendida. La pauta de la perfección la marca el actuar con conciencia de Kṛṣṇa, y no el actuar con miras a disfrutar de los frutos del trabajo. Actuar con conciencia de Kṛṣṇa es el deber de toda entidad viviente, ya que, por constitución, todas ellas son partes integrales del Supremo. Las partes del cuerpo trabajan para la satisfacción de todo el cuerpo. Las extremidades del cuerpo no actúan para su propia satisfacción, sino para la satisfacción del todo completo. De igual modo, la entidad viviente que actúa para satisfacer al todo supremo y no para la satisfacción personal, es el sannyāsī perfecto, el yogī perfecto.

V této kapitole Pán líčí proces osmistupňové yogy, který je prostředkem k ovládnutí mysli a smyslů. Pro obyčejné lidi je však velice obtížný, zvláště ve věku Kali. I když je osmistupňová yoga v této kapitole doporučena, Pán zdůrazňuje, že karma-yoga neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy je lepší. Každý v tomto světě jedná, aby se postaral o svou rodinu a vše, co k ní patří; nikdo však nepracuje bez vidiny nějakého sobeckého zájmu či osobního uspokojení — ať už má úzké či široké zaměření. Dokonalostí je jednat vědom si Kṛṣṇy, nikoliv s vidinou požitku z plodů své práce. Jednat s vědomím Kṛṣṇy je povinností každé živé bytosti, neboť všechny jsou od přírody nedílnými částmi Nejvyššího. Části těla jednají v zájmu uspokojení celého těla. Údy nejsou v činnosti, aby uspokojily sebe, ale celek — tělo. A živá bytost, která jedná v zájmu uspokojení svrchovaného celku a ne sebe sama, je dokonalý sannyāsī, dokonalý yogī.

A veces los sannyāsīs piensan artificialmente que han quedado liberados de todos los deberes materiales, y, en consecuencia, dejan de celebrar agnihotra yajñas (sacrificios de fuego); mas, en realidad, ellos tienen un interés personal, porque tienen por meta el volverse uno con el Brahman impersonal. Ese deseo es superior a cualquier deseo material, pero no deja de motivarlo un interés personal. Así mismo, el yogī místico que practica el sistema de yoga con los ojos entreabiertos y suspendiendo todas las actividades materiales, desea algún tipo de satisfacción para sí mismo. Sin embargo, una persona que actúa con conciencia de Kṛṣṇa trabaja para la satisfacción del todo, sin un interés personal. Una persona consciente de Kṛṣṇa no desea su propia satisfacción. Su medida del éxito la constituye la satisfacción de Kṛṣṇa, y, por ende, ella es el sannyāsī perfecto, o el yogī perfecto. El Señor Caitanya, el símbolo más elevado y perfecto de la renunciación, ora de la siguiente manera:

Někdy se sannyāsīni mylně domnívají, že se osvobodili od plnění všech hmotných povinností, a přestávají konat agnihotra yajñi (ohňové oběti); ve skutečnosti jsou však vedeni sobeckým zájmem, protože se chtějí ztotožnit s neosobním Brahmanem. Tato touha je sice na vyšší úrovni než jakákoliv hmotná touha, ale není prostá sobectví. Také mystický yogī, jenž zanechává všech hmotných činností a s přivřenýma očima cvičí yogu, touží po nějakém osobním uspokojení. Avšak ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, pracuje v zájmu uspokojení celku, bez sobeckého zájmu. Netouží po vlastním uspokojení. Měřítkem úspěchu je pro něho spokojenost Kṛṣṇy, a proto je dokonalým sannyāsīnem či dokonalým yogīnem. Pán Caitanya, který je nejdokonalejším představitelem odříkání, se modlí:

na dhanaṁ na janaṁ na sundarīṁ
kavitāṁ vā jagad-īśa kāmaye
mama janmani janmanīśvare
bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi
na dhanaṁ na janaṁ na sundarīṁ
kavitāṁ vā jagad-īśa kāmaye
mama janmani janmanīśvare
bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi

«¡Oh, Señor Todopoderoso!, no tengo ningún deseo de acumular riquezas, ni de disfrutar de bellas mujeres, ni quiero tener seguidor alguno. Lo único que quiero es tener en mi vida la misericordia sin causa de Tu servicio devocional, nacimiento tras nacimiento» (Śikṣāṣṭaka 4).

“Ó všemocný Pane, nechci hromadit bohatství, užívat si krásných žen ani mít množství stoupenců. Jediné, co v životě chci, je bezpříčinná milost oddané služby Tobě, zrození za zrozením.”