Skip to main content

TEXT 31

TEXT 31

Texto

Verš

sva-dharmam api cāvekṣya
na vikampitum arhasi
dharmyād dhi yuddhāc chreyo ’nyat
kṣatriyasya na vidyate
sva-dharmam api cāvekṣya
na vikampitum arhasi
dharmyād dhi yuddhāc chreyo ’nyat
kṣatriyasya na vidyate

Palabra por palabra

Synonyma

sva-dharmam — los principios religiosos de cada cual; api — también; ca — en verdad; avekṣya — considerando; na — nunca; vikampitum — vacilar; arhasi — mereces; darhmyāt — por los principios religiosos; hi — en verdad; yuddhāt — que pelear; śreyaḥ — mejores ocupaciones; anyat — cualquier otro; kṣatriyasya — del kṣatriya; na — no; vidyate — existe.

sva-dharmam — vlastní náboženské zásady; api — také; ca — vskutku; avekṣya — beroucí v úvahu; na — nikdy; vikampitum — váhat; arhasi — měl bys; dharmyāt — pro náboženské zásady; hi — jistě; yuddhāt — než boj; śreyaḥ — lepší zaměstnání; anyat — jakékoliv jiné; kṣatriyasya — pro kṣatriyu; na — ne; vidyate — existuje.

Traducción

Překlad

Considerando tu deber específico como kṣatriya, debes saber que no hay mejor ocupación para ti que la de pelear sobre la base de los principios religiosos; así que, no tienes por qué titubear.

Když uvážíš svou kšatrijskou povinnost, měl bys vědět, že pro tebe neexistuje lepší zaměstnání než boj motivovaný náboženskými zásadami; proto nemusíš váhat.

Significado

Význam

De las cuatro órdenes para la administración social, la segunda orden, la cual tiene a su cargo la buena administración, se llama kṣatriya. Kṣat significa «herir». A aquel que protege de los daños, se le da el nombre de kṣatriya (trāyate significa «proteger»). Los kṣatriyas van al bosque a aprender a matar. El kṣatriya solía internarse en el bosque, desafiar a un tigre frente a frente, y pelear con él haciendo uso de su espada. Una vez que se mataba al tigre, se le ofrecía la orden real de la cremación. Aun hoy en día, los reyes kṣatriyas del Estado de Jaipur siguen este sistema. A los kṣatriyas se les enseña sobre todo a desafiar y matar, porque a veces la violencia religiosa es un factor necesario. Así pues, jamás se espera que los kṣatriyas adopten directamente la orden de sannyāsa, o de renunciación. La no violencia en la política puede que sea una medida diplomática, pero nunca es un factor o principio propio de ella. En los códigos religiosos se afirma:

Druhá ze čtyř společenských tříd, která zajišťuje dobrou státosprávu, se nazývá kṣatriya. Kṣat znamená ublížení a kṣatriya je ten, kdo chrání před ublížením (trāyate znamená chránit). Kṣatriyové se učí zabíjet v lese. Dříve bývalo zvykem, že kṣatriya šel do lesa a s mečem se postavil tygrovi. Když ho zabil, zvíře čekala královská kremace. Tento zvyk dodnes zachovávají kšatrijští králové v Jaipuru. Kṣatriyové se učí vyzývat na souboj a zabíjet, protože násilí motivované náboženskými zásadami je někdy nezbytné. Náhle přijmout sannyās, stav odříkání, se jim proto nikdy nedoporučuje. Nenásilí může být v politice diplomatickým krokem, ale nikdy není zásadou. V náboženských zákonících je uvedeno:

āhaveṣu mitho ’nyonyaṁ
jighāṁsanto mahī-kṣitaḥ
yuddhamānāḥ paraṁ śaktyā
svargaṁ yānty aparāṅ-mukhāḥ
āhaveṣu mitho ’nyonyaṁ
jighāṁsanto mahī-kṣitaḥ
yuddhamānāḥ paraṁ śaktyā
svargaṁ yānty aparāṅ-mukhāḥ
yajñeṣu paśavo brahman
hanyante satataṁ dvijaiḥ
saṁskṛtāḥ kila mantraiś ca
te ’pi svargam avāpnuvan
yajñeṣu paśavo brahman
hanyante satataṁ dvijaiḥ
saṁskṛtāḥ kila mantraiś ca
te ’pi svargam avāpnuvan

«Un rey o kṣatriya es merecedor de ir a los planetas celestiales después de la muerte, por el hecho de pelear en el campo de batalla con otro rey envidioso de él, del mismo modo en que los brāhmaṇas también van a los planetas celestiales, por el hecho de sacrificar animales en el fuego de sacrificio». De modo que, matar en la batalla conforme a los principios religiosos y la matanza de animales en el fuego de sacrificio, no se consideran en absoluto actos de violencia, pues todo el mundo se beneficia en virtud de los principios religiosos involucrados en ello. El animal sacrificado obtiene una vida humana inmediatamente, sin tener que pasar por el proceso evolutivo gradual que lleva de una forma física a otra, y los kṣatriyas que mueren en el campo de batalla van a los planetas celestiales al igual que los brāhmaṇas, que van a ellos como resultado de ofrecer sacrificios.

“Král či kṣatriya, který se na bitevním poli utkává s jiným, zlovolným králem, je způsobilý dosáhnout po smrti nebeských planet, stejně jako jich dosahují brāhmaṇové obětováním zvířat v obětním ohni.” Zabití na bojišti, které je motivované náboženskými zásadami, a zabití zvířat v obětním ohni tedy rozhodně nejsou považovány za násilné činy, protože jejich náboženská stránka přinese prospěch všem. Obětované zvíře dostane okamžitě lidské tělo, aniž by muselo procházet postupnou evolucí z jedné životní formy do druhé, a kṣatriyové zabití na bojišti dosáhnou nebeských planet stejně jako brāhmaṇové, kteří jich dosahují konáním obětí.

Hay dos clases de sva-dharmas, o deberes específicos. Mientras uno no esté liberado, tiene que realizar los deberes de su cuerpo en particular conforme a los principios religiosos, a fin de lograr la liberación. Cuando uno se libera, su sva-dharma, o deber específico, se vuelve espiritual, y no se halla en el plano del concepto corporal material. En el plano de la concepción corporal de la vida hay deberes específicos para los brāhmaṇas y kṣatriyas respectivamente, y dichos deberes son ineludibles. El sva-dharma lo decreta el Señor, y ello se explicará en el capítulo cuatro. En el plano corporal, el sva-dharma se denomina varṇāśrama-dharma, o el vehículo que lleva al hombre a la comprensión espiritual. La civilización humana comienza a partir de la etapa del varṇāśrama-dharma, o los deberes específicos en función de las modalidades específicas de la naturaleza del cuerpo que se ha obtenido. El desempeño del deber específico en cualquier terreno de la actividad y siguiendo las órdenes de las autoridades superiores, sirve para elevarlo a uno a un nivel de vida superior.

Jsou dva druhy sva-dharmy neboli příslušných povinností. Dokud člověk není osvobozený, musí v souladu s náboženskými zásadami konat povinnosti odpovídající jeho tělu, aby k osvobození dospěl. A když ho dosáhne, jeho sva-dharma — vlastní povinnost — se stává duchovní; není na úrovni hmotného tělesného pojetí. Na úrovni tělesného pojetí života mají brāhmaṇové a kṣatriyové své příslušné povinnosti, kterým se nemohou vyhnout. Ve čtvrté kapitole bude vyloženo, že sva-dharmu určuje Pán. Na tělesné úrovni se sva-dharma nazývá varṇāśrama-dharma, prostředek napomáhající duchovnímu porozumění. U varṇāśrama-dharmy—povinností odpovídajících tomu, jaké kvality přírody jsou spojené s daným tělem — začíná lidská civilizace. Konat svou příslušnou povinnost v každé oblasti jednání, v souladu s pokyny vyšších autorit, vede k dosažení vyšší úrovně života.