Skip to main content

TEXT 10

TEXT 10

Texto

Verš

tam uvāca hṛṣīkeśaḥ
prahasann iva bhārata
senayor ubhayor madhye
viṣīdantam idaṁ vacaḥ
tam uvāca hṛṣīkeśaḥ
prahasann iva bhārata
senayor ubhayor madhye
viṣīdantam idaṁ vacaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

tam — a él; uvāca — dijo; hṛṣīkeśaḥ — el amo de los sentidos, Kṛṣṇa; prahasan — sonriendo; iva — así; bhārata — ¡oh, Dhṛtarāṣṭra, descendiente de Bharata!; senayoḥ — de los ejércitos; ubhayoḥ — de ambos bandos; madhye — entre; viṣīdantam — al que se lamentaba; idam — las siguientes; vacaḥ — palabras.

tam — jemu; uvāca — řekl; hṛṣīkeśaḥ — Pán smyslů, Kṛṣṇa; prahasan — usmívající se; iva — tak; bhārata — ó Dhṛtarāṣṭro, potomku Bharaty; senayoḥ — vojsk; ubhayoḥ — obou stran; madhye — mezi; viṣīdantam — naříkajícímu; idam — následující; vacaḥ — slova.

Traducción

Překlad

¡Oh, descendiente de Bharata!, en ese momento, Kṛṣṇa, sonriendo en medio de ambos ejércitos, se dirigió al acongojado Arjuna con las siguientes palabras.

Ó potomku Bharaty, Kṛṣṇa tehdy mezi oběma vojsky s úsměvem promluvil ke sklíčenému Arjunovi.

Significado

Význam

La conversación se estaba llevando a cabo entre dos amigos íntimos, es decir, el Hṛṣīkeśa y el Guḍākeśa. Como amigos, ambos se hallaban en el mismo nivel, pero, voluntariamente, uno de ellos se volvió alumno del otro. Kṛṣṇa estaba sonriendo porque un amigo había decidido volverse discípulo. Siendo el Señor de todos, Él siempre está en la posición superior como amo de todos, y, sin embargo, accede a ser amigo, hijo o amante de un devoto que quiere que Él haga uno de esos papeles. Pero, cuando se lo aceptó como maestro, de inmediato asumió el papel, y le habló al discípulo como maestro, es decir, con gravedad, tal como se requiere. Parece ser que la conversación entre el maestro y el discípulo se llevó a cabo públicamente, en presencia de ambos ejércitos, para que todos se beneficiaran. Así que los diálogos del Bhagavad-gītā no son para ninguna persona, sociedad o comunidad en particular, sino para todos, y tanto amigos como enemigos tienen el mismo derecho de oírlos.

Rozhovor probíhal mezi dvěma důvěrnými přáteli: Hṛṣīkeśou a Guḍākeśou. Jako přátelé byli oba na stejné úrovni, ale jeden z nich se dobrovolně stal žákem druhého. Kṛṣṇa se usmíval proto, že se přítel rozhodl stát žákem. Śrī Kṛṣṇa je Pán všech, a jako takový vždy stojí na vyšší úrovni, a přesto přistupuje na to, že se stane přítelem, synem nebo milencem oddaných, kteří Ho chtějí vidět v takové roli. Když se však na Něho Arjuna obrátil jako na svého učitele, ihned přijal tuto úlohu a začal se svým žákem hovořit jako učitel — s patřičnou vážností. Je zjevné, že rozhovor mezi učitelem a žákem probíhal veřejně v přítomnosti obou vojsk, aby z něho měli prospěch všichni. Rozmluvy Bhagavad-gīty tedy nejsou určeny nějaké konkrétní osobě, společnosti nebo komunitě, ale všem, a stejné právo je slyšet mají přátelé i nepřátelé.