Skip to main content

TEXT 29

TEXT 29

Texto

Verš

samaṁ paśyan hi sarvatra
samavasthitam īśvaram
na hinasty ātmanātmānaṁ
tato yāti parāṁ gatim
samaṁ paśyan hi sarvatra
samavasthitam īśvaram
na hinasty ātmanātmānaṁ
tato yāti parāṁ gatim

Palabra por palabra

Synonyma

samam — igualmente; paśyan — viendo; hi — ciertamente; sarvatra — en todo lugar; samavasthitam — igualmente situadas; īśvaram — la Superalma; na — no; hinasti — se degrada; ātmanā — por la mente; ātmānam — el alma; tataḥ — entonces; yāti — llega a; parām — el trascendental; gatim — destino.

samam — stejně; paśyan — vidící; hi — zajisté; sarvatra — všude; samavasthitam — spočívající stejně; īśvaram — Nadduši; na — ne; hinasti — degraduje; ātmanā — myslí; ātmānam — duši; tataḥ — pak; yāti — přichází; parām — transcendentálního; gatim — do místa určení.

Traducción

Překlad

Aquel que ve que la Superalma está presente de la misma manera en todas partes, en cada ser viviente, no se degrada por la mente. De ese modo, él se dirige al destino trascendental.

Osoba, která vidí Nadduši rovnocenně přítomnou všude, v každé živé bytosti, se svou myslí nedegraduje. Tak přichází do transcendentálního místa určení.

Significado

Význam

La entidad viviente, al aceptar su existencia material, ha quedado en una posición diferente a la que tiene en su existencia espiritual. Pero si uno entiende que el Supremo se encuentra en todas partes en Su manifestación Paramātmā, es decir, si uno puede ver la presencia de la Suprema Personalidad de Dios en cada cosa viviente, no se degrada a sí mismo con una mentalidad destructiva, y, en consecuencia, avanza gradualmente hacia el mundo espiritual. Por lo general, la mente está adicta a procesos para complacer los sentidos; pero cuando la mente gira hacia la Superalma, uno se vuelve adelantado en lo referente a la comprensión espiritual.

Živá bytost se přijetím svého hmotného bytí ocitla v situaci, která se liší od jejího duchovního postavení. Chápe-li však někdo, že Nejvyšší se ve svém projevu Paramātmy nachází všude, neboli když vnímá přítomnost Nejvyšší Osobnosti Božství ve všem živém, pak si nezpůsobuje vlastní degradaci zhoubným uvažováním. Tak postupně spěje do duchovního světa. Mysl je obvykle posedlá uspokojováním smyslů, ale když se obrátí k Nadduši, osoba dosáhne pokroku v duchovním poznání.