Skip to main content

TEXT 21

TEXT 21

Texto

Verš

ādityānām ahaṁ viṣṇur
jyotiṣāṁ ravir aṁśumān
marīcir marutām asmi
nakṣatrāṇām ahaṁ śaśī
ādityānām ahaṁ viṣṇur
jyotiṣāṁ ravir aṁśumān
marīcir marutām asmi
nakṣatrāṇām ahaṁ śaśī

Palabra por palabra

Synonyma

ādityānām — de los ādityas; aham — Yo soy; viṣṇuḥ — el Señor Supremo; jyotiṣām — de todos los luminares; raviḥ — el Sol; aṁśu-mān — radiante; marīciḥ — Marīci; marutām — de los maruts; asmi — Yo soy; nakṣatrāṇām — de las estrellas; aham — Yo soy; śaśī — la Luna.

ādityānām — z Ādityů; aham — Já; viṣṇuḥ — Nejvyšší Pán; jyotiṣām — ze všech svítících těles; raviḥ — Slunce; aṁśu-mān — zářící; marīciḥ — Marīci; marutām — z Marutů; asmi — jsem; nakṣatrāṇām — z hvězd; aham — jsem; śaśī — Měsíc.

Traducción

Překlad

De los ādityas, Yo soy Viṣṇu; de las luces, Yo soy el radiante Sol; de los maruts, Yo soy Marīci; y entre las estrellas, Yo soy la Luna.

Z Ādityů jsem Viṣṇu, ze svítících těles zářící Slunce, z Marutů Marīci a mezi hvězdami jsem Měsíc.

Significado

Význam

Hay doce ādityas, de los cuales Kṛṣṇa es el principal. Entre todos los luminares que brillan en el cielo, el Sol es el principal de ellos, y en la Brahma-saṁhitā se dice que el Sol es el deslumbrante ojo del Señor Supremo. Existen cincuenta variedades de vientos que soplan por el espacio, y de esos vientos, la deidad controladora, Marīci, representa a Kṛṣṇa.

Je celkem dvanáct Ādityů a nejpřednějším z nich je Kṛṣṇa. Ze všech svítících těles na obloze je nejdůležitější Slunce — a v Brahma-saṁhitě je řečeno, že Slunce je zářícím okem Nejvyššího Pána. V prostoru vane padesát různých druhů větru a jejich vládnoucí božstvo, Marīci, zastupuje Kṛṣṇu.

Entre las estrellas, la Luna es de lo más resaltante, en virtud de lo cual la Luna representa a Kṛṣṇa. Según este verso, parece ser que la Luna es una de las estrellas; por lo tanto, las estrellas que titilan en el cielo también reflejan la luz del Sol. La literatura védica no acepta la teoría de que en el universo hay muchos soles. El Sol es uno, y así como la Luna ilumina por el reflejo del Sol, así mismo ocurre con las estrellas. Como el Bhagavad-gītā indica aquí que la Luna es una de las estrellas, las titilantes estrellas no son soles sino que son como la Luna.

Nejvýraznější mezi hvězdami je Měsíc, a proto je představitelem Kṛṣṇy. Z verše vyplývá, že Měsíc je jednou z hvězd — to znamená, že hvězdy, které se třpytí na obloze, rovněž odrážejí světlo Slunce. Védské spisy neuznávají teorii mnoha sluncí ve vesmíru. Slunce je jedno a hvězdy — stejně jako Měsíc — svítí odraženým slunečním světlem. Jelikož zde Bhagavad-gītā uvádí, že Měsíc je jednou z hvězd, nejsou třpytící se hvězdy mnoha slunci, ale tělesy podobnými Měsíci.