Skip to main content

Text 26

Sloka 26

Devanagari

Dévanágarí

श्रीशुक उवाच
अथाम्बरीषस्तनयेषु राज्यं
समानशीलेषु विसृज्य धीर: ।
वनं विवेशात्मनि वासुदेवे
मनो दधद् ध्वस्तगुणप्रवाह: ॥ २६ ॥

Text

Verš

śrī-śuka uvāca
athāmbarīṣas tanayeṣu rājyaṁ
samāna-śīleṣu visṛjya dhīraḥ
vanaṁ viveśātmani vāsudeve
mano dadhad dhvasta-guṇa-pravāhaḥ
śrī-śuka uvāca
athāmbarīṣas tanayeṣu rājyaṁ
samāna-śīleṣu visṛjya dhīraḥ
vanaṁ viveśātmani vāsudeve
mano dadhad dhvasta-guṇa-pravāhaḥ

Synonyms

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī said; atha — in this way; ambarīṣaḥ — King Ambarīṣa; tanayeṣu — unto his sons; rājyam — the kingdom; samāna-śīleṣu — who were equally as qualified as their father; visṛjya — dividing; dhīraḥ — the most learned person, Mahārāja Ambarīṣa; vanam — into the forest; viveśa — entered; ātmani — unto the Supreme Lord; vāsudeve — Lord Kṛṣṇa, who is known as Vāsudeva; manaḥ — mind; dadhat — concentrating; dhvasta — vanquished; guṇa-pravāhaḥ — the waves of the material modes of nature.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; atha — tímto způsobem; ambarīṣaḥ — král Ambarīṣa; tanayeṣu — svým synům; rājyam — království; samāna-śīleṣu — kteří byli stejně způsobilí jako jejich otec; visṛjya — když rozdělil; dhīraḥ — největší učenec, Mahārāja Ambarīṣa; vanam — do lesa; viveśa — vstoupil; ātmani — na Nejvyššího Pána; vāsudeve — Pána Kṛṣṇu, známého jako Vāsudeva; manaḥ — mysl; dadhat — soustředící; dhvasta — překonal; guṇa-pravāhaḥ — vlny kvalit hmotné přírody.

Translation

Překlad

Śrīla Śukadeva Gosvāmī continued: Thereafter, because of his advanced position in devotional life, Mahārāja Ambarīṣa, who no longer desired to live with material things, retired from active family life. He divided his property among his sons, who were equally as qualified, and he himself took the order of vānaprastha and went to the forest to concentrate his mind fully upon Lord Vāsudeva.

Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Potom již Mahārāja Ambarīṣa nechtěl dále žít obklopen hmotnými věcmi a na základě své pokročilosti v oddané službě zanechal aktivního rodinného života. Když rozdělil majetek mezi své syny, kteří byli stejně způsobilí jako on, vstoupil do stavu vānaprasthy a odešel do lesa, aby plně soustředil mysl na Pána Vāsudevu.

Purport

Význam

As a pure devotee, Mahārāja Ambarīṣa was liberated in any condition of life because, as enunciated by Śrīla Rūpa Gosvāmī, a devotee is always liberated.

Mahārāja Ambarīṣa byl čistý oddaný, osvobozený v každé životní situaci, neboť oddaný je osvobozený neustále, jak prohlásil Śrīla Rūpa Gosvāmī:

īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate
īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate

In Bhakti-rasāmṛta-sindhu, Śrīla Rūpa Gosvāmī thus instructs that if one’s only desire is service to the Lord, he is liberated in any condition of life. Mahārāja Ambarīṣa was undoubtedly liberated in any condition, but as an ideal king he accepted the vānaprastha order of retirement from family life. It is essential for one to renounce family responsibilities and fully concentrate on the lotus feet of Vāsudeva. Therefore Mahārāja Ambarīṣa divided the kingdom among his sons and retired from family life.

Takto učí Śrīla Rūpa Gosvāmī v Bhakti-rasāmṛta-sindhu, že pokud si člověk nepřeje nic jiného než sloužit Pánu, je osvobozený za všech okolností. Nepochybně to platilo i o Mahārāji Ambarīṣovi, ale jako ideální král přesto vstoupil do stavu vānaprasthy, kdy se zřekl života s rodinou. Pro člověka je nezbytné skončit s rodinnými závazky a plně se soustředit na lotosové nohy Vāsudevy. Proto Mahārāja Ambarīṣa rozdělil království mezi své syny a zanechal rodinného života.