Text 21

Sloka 21

Devanagari

Dévanágarí

अजमीढो द्विमीढश्च पुरुमीढश्च हस्तिन: ।
अजमीढस्य वंश्या: स्यु: प्रियमेधादयो द्विजा: ॥ २१ ॥

Text

Verš

ajamīḍho dvimīḍhaś ca
purumīḍhaś ca hastinaḥ
ajamīḍhasya vaṁśyāḥ syuḥ
priyamedhādayo dvijāḥ

Synonyms

Synonyma

ajamīḍhaḥ — Ajamīḍha; dvimīḍhaḥ — Dvimīḍha; ca — also; purumīḍhaḥ — Purumīḍha; ca — also; hastinaḥ — became the sons of Hastī; ajamīḍhasya — of Ajamīḍha; vaṁśyāḥ — descendants; syuḥ — are; priyamedha-ādayaḥ — headed by Priyamedha; dvijāḥ — brāhmaṇas.

ajamīḍhaḥ — Ajamīḍha; dvimīḍhaḥ — Dvimīḍha; ca — také; purumīḍhaḥ — Purumīḍha; ca — také; hastinaḥ — stali se syny Hastīho; ajamīḍhasya — Ajamīḍhy; vaṁśyāḥ — potomkové; syuḥ — jsou; priyamedha-ādayaḥ — vedení Priyamedhou; dvijāḥ — brāhmaṇové.

Translation

Překlad

From King Hastī came three sons, named Ajamīḍha, Dvimīḍha and Purumīḍha. The descendants of Ajamīḍha, headed by Priyamedha, all achieved the position of brāhmaṇas.

Tři synové krále Hastīho se jmenovali Ajamīḍha, Dvimīḍha a Purumīḍha. Všichni Ajamīḍhovi potomkové v čele s Priyamedhou se stali brāhmaṇy.

Purport

Význam

This verse gives evidence confirming the statement of Bhagavad-gītā that the orders of society — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya and śūdra — are calculated in terms of qualities and activities (guṇa-karma-vibhāgaśaḥ). All the descendants of Ajamīḍha, who was a kṣatriya, became brāhmaṇas. This was certainly because of their qualities and activities. Similarly, sometimes the sons of brāhmaṇas or kṣatriyas become vaiśyas (brāhmaṇa-vaiśyatāṁ gatāḥ). When a kṣatriya or brāhmaṇa adopts the occupation or duty of a vaiśya (kṛṣi-gorakṣya-vāṇijyam), he is certainly counted as a vaiśya. On the other hand, if one is born a vaiśya, by his activities he can become a brāhmaṇa. This is confirmed by Nārada Muni. Yasya yal-lakṣaṇaṁ proktam. The members of the varṇas, or social orders — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya and śūdra — must be ascertained by their symptoms, not by birth. Birth is immaterial; quality is essential.

Tento verš dokládá výrok Bhagavad-gīty, že společnost se dělí na třídy-brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra-podle vlastností a činností (guṇa-karma-vibhāgaśaḥ). Všichni potomkové Ajamīḍhy, jenž byl kṣatriyou, se stali brāhmaṇy díky jejich vlastnostem a jednání. Podobně se někdy ze synů brāhmaṇů či kṣatriyů stávali vaiśyové (brāhmaṇā vaiśyatāṁ gatāḥ). Když se kṣatriya nebo brāhmaṇa ujme zaměstnání či povinností vaiśyi (kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyam), je pokládán za vaiśyu. Na druhou stranu se někdo může narodit jako vaiśya, ale svým jednáním se může stát brāhmaṇou. To potvrzuje Nārada Muni. Yasya yal-lakṣaṇaṁ proktam. Do jaké varṇy neboli společenské třídy člověk náleží-zda je brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya nebo śūdra-je nutno rozhodnout podle jeho příznaků, nikoliv původu. Původ je nepodstatný; důležité jsou vlastnosti.