Text 21

Sloka 21

Devanagari

Dévanágarí

माता भस्त्रा पितु: पुत्रो येन जात: स एव स: ।
भरस्व पुत्रं दुष्मन्त मावमंस्था: शकुन्तलाम् ॥ २१ ॥

Text

Verš

mātā bhastrā pituḥ putro
yena jātaḥ sa eva saḥ
bharasva putraṁ duṣmanta
māvamaṁsthāḥ śakuntalām

Synonyms

Synonyma

mātā — the mother; bhastrā — just like the skin of a bellows containing air; pituḥ — of the father; putraḥ — the son; yena — by whom; jātaḥ — one is born; saḥ — the father; eva — indeed; saḥ — the son; bharasva — just maintain; putram — your son; duṣmanta — O Mahārāja Duṣmanta; mā — do not; avamaṁsthāḥ — insult; śakuntalām — Śakuntalā.

mātā — matka; bhastrā — jako měch naplněný vzduchem; pituḥ — otce; putraḥ — syn; yena — jehož prostřednictvím; jātaḥ — člověk se rodí; saḥ — otec; eva — jistě; saḥ — syn; bharasva — jen pečuj o; putram — svého syna; duṣmanta — ó Mahārāji Duṣmanto; mā — ne; avamaṁsthāḥ — urážej; śakuntalām — Śakuntalu.

Translation

Překlad

The voice said: O Mahārāja Duṣmanta, a son actually belongs to his father, whereas the mother is only a container, like the skin of a bellows. According to Vedic injunctions, the father is born as the son. Therefore, maintain your own son and do not insult Śakuntalā.

Hlas pravil: “Ó Mahārāji Duṣmanto, syn ve skutečnosti patří svému otci. Matka je jen jako schránka, jako kůže měchů. Podle védských pokynů se otec rodí v synu. Proto se starej o svého syna a neurážej Śakuntalu.”

Purport

Význam

According to the Vedic injunction ātmā vai putra-nāmāsi, the father becomes the son. The mother is simply like a storekeeper, because the seed of the child is placed in her womb, but it is the father who is responsible for maintaining the son. In Bhagavad-gītā the Lord says that He is the seed-giving father of all living entities (ahaṁ bīja-pradaḥ pitā), and therefore He is responsible for maintaining them. This is also confirmed in the Vedas. Eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān: although God is one, He maintains all living entities with their necessities for life. The living entities in different forms are sons of the Lord, and therefore the father, the Supreme Lord, supplies them food according to their different bodies. The small ant is supplied a grain of sugar, and the elephant is supplied tons of food, but everyone is able to eat. Therefore there is no question of overpopulation. Because the father, Kṛṣṇa, is fully opulent, there is no scarcity of food, and because there is no scarcity, the propaganda of overpopulation is only a myth. Actually one suffers for want of food when material nature, under the order of the father, refuses to supply him food. It is the living entity’s position that determines whether food will be supplied or not. When a diseased person is forbidden to eat, this does not mean that there is a scarcity of food; rather, the diseased person requires the treatment of not being supplied with food. In Bhagavad-gītā (7.10) the Lord also says, bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām: “I am the seed of all living entities.” A particular type of seed is sown within the earth, and then a particular type of tree or plant comes out. The mother resembles the earth, and when a particular type of seed is sown by the father, a particular type of body takes birth.

Ve Védách je řečeno: ātmā vai putra-nāmāsi-otec se stává synem. Matka je pouze jako strážce, neboť do jejího lůna je vloženo semeno dítěte, ale odpovědnost za péči o syna nese otec. V Bhagavad-gītě Pán říká, že On je otcem všech živých bytostí, dávajícím símě (ahaṁ bīja- pradaḥ pitā), a proto je Jeho povinností se o ně starat. To je rovněž potvrzeno ve Védách. Eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān-i když je Bůh jen jeden, zaopatřuje veškeré živé bytosti vším, co k životu potřebují. Živé bytosti v nejrůznějších tělech jsou Pánovi synové, a proto jim jejich otec, Nejvyšší Pán, dodává potravu, jež odpovídá jejich různým tělům. Malý mravenec dostává zrnko cukru a slon dostává tuny jídla, ale každý má co jíst. Proto přelidnění vůbec nepřipadá v úvahu. Jelikož otec, Kṛṣṇa, má veškeré bohatství, o jídlo není nouze a propaganda o přelidnění je pouhým mýtem. Člověk ve skutečnosti trpí nedostatkem jídla tehdy, když mu hmotná příroda na pokyn otce odmítne jídlo dávat. Postoj živé bytosti je tím, co rozhoduje, zda jídlo dostane či nikoliv. Když má nemocný člověk zakázáno jíst, není to známkou nouze o jídlo-znamená to pouze, že vyžaduje léčbu půstem. V Bhagavad-gītě (7.10) Pán také říká: bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām-“Já jsem semeno všech živých bytostí.” Do země se zaseje semeno určitého druhu a potom vyroste určitý strom nebo rostlina. Matka připomíná zemi, a když do ní otec zaseje určité semeno, narodí se tělo příslušného druhu.