CHAPTER NINETEEN
KAPITOLA DEVATENÁCTÁ
King Yayāti Achieves Liberation
Král Yayāti dosahuje osvobození
This Nineteenth Chapter describes how Mahārāja Yayāti achieved liberation after he recounted the figurative story of the he-goat and she-goat.
Tato kapitola popisuje, jak Mahārāja Yayāti poté, co vylíčil obrazný příběh o kozlovi a koze, dosáhl osvobození.
After many, many years of sexual relationships and enjoyment in the material world, King Yayāti finally became disgusted with such materialistic happiness. When satiated with material enjoyment, he devised a story of a he-goat and she-goat, corresponding to his own life, and narrated the story before his beloved Devayānī. The story is as follows. Once upon a time, while a goat was searching in a forest for different types of vegetables to eat, by chance he came to a well, in which he saw a she-goat. He became attracted to this she-goat and somehow or other delivered her from the well, and thus they were united. One day thereafter, when the she-goat saw the he-goat enjoying sex with another she-goat, she became angry, abandoned the he-goat, and returned to her brāhmaṇa owner, to whom she described her husband’s behavior. The brāhmaṇa became very angry and cursed the he-goat to lose his sexual power. Thereupon, the he-goat begged the brāhmaṇa’s pardon and was given back the power for sex. Then the he-goat enjoyed sex with the she-goat for many years, but still he was not satisfied. If one is lusty and greedy, even the total stock of gold in this world cannot satisfy one’s lusty desires. These desires are like a fire. One may pour clarified butter on a blazing fire, but one cannot expect the fire to be extinguished. To extinguish such a fire, one must adopt a different process. The śāstra therefore advises that by intelligence one renounce the life of enjoyment. Without great endeavor, those with a poor fund of knowledge cannot give up sense enjoyment, especially in relation to sex, because a beautiful woman bewilders even the most learned man. King Yayāti, however, renounced worldly life and divided his property among his sons. He personally adopted the life of a mendicant, or sannyāsī, giving up all attraction to material enjoyment, and engaged himself fully in devotional service to the Lord. Thus he attained perfection. Later, when his beloved wife, Devayānī, was freed from her mistaken way of life, she also engaged herself in the devotional service of the Lord.
Po mnoha a mnoha letech sexuálních poměrů a požitku v hmotném světě se nakonec králi Yayātimu toto materialistické štěstí znechutilo. Přesycen hmotným požitkem, vymyslel příběh o kozlovi a koze, který odrážel jeho vlastní život, a vyprávěl ho své milované Devayānī. Příběh zněl takto: Kozel jednou hledal v lese různé rostliny, kterých by se mohl napást, a přitom náhodou přišel ke studni, v níž uviděl kozu. Přitahovala ho, a proto ji nějakým způsobem ze studně vysvobodil, a tak se sblížili. Když ho potom jednoho dne koza viděla holdovat sexu s jinou kozou, rozzlobila se. Opustila ho a vrátila se k brāhmaṇovi, který byl jejím vlastníkem. Tomu řekla, jak se její manžel chová. Brāhmaṇa se velice rozhněval a proklel kozla, aby se stal impotentním. Kozel pak brāhmaṇu prosil o prominutí a dostal svou sexuální potenci zpátky. Potom si užíval sexu se svou kozou po mnoho let, ale stále nebyl spokojen. Je-li někdo plný chtíče a chamtivosti, pak ani všechno zlato na světě jeho chtivé touhy neuspokojí. Jsou jako oheň. Můžeme do planoucího ohně lít přečištěné máslo, ale nemůžeme čekat, že ho tím uhasíme. K jeho uhašení musíme použít jinou metodu. Śāstry doporučují, aby se člověk pomocí inteligence zřekl požitkářského života. Ti, kdo mají nedostatečné poznání, se bez vynaložení obrovského úsilí nedokážou vzdát smyslového požitku, zvláště sexu, protože krásná žena zamotá hlavu i tomu nejučenějšímu muži. Král Yayāti se však světského života zřekl a rozdělil majetek mezi své syny. Sám začal žít jako potulný mnich, sannyāsī, nepřitahován hmotným požitkem, a plně se věnoval oddané službě Pánu. Tak dosáhl dokonalosti. Když se později jeho milovaná žena Devayānī vymanila ze svého pomýleného způsobu života, i ona začala oddaně sloužit Pánu.
- Text 1:
- Śukadeva Gosvāmī said: O Mahārāja Parīkṣit, Yayāti was very much attached to woman. In due course of time, however, when disgusted with sexual enjoyment and its bad effects, he renounced this way of life and narrated the following story to his beloved wife.
- Sloka 1:
- Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó Mahārāji Parīkṣite, Yayāti byl velice připoutaný k ženám. Když se mu však časem sexuální požitek s jeho nepříjemnými následky znechutil, zanechal tohoto způsobu života a vyprávěl své milované manželce následující příběh.
- Text 2:
- My dearly beloved wife, daughter of Śukrācārya, in this world there was someone exactly like me. Please listen as I narrate the history of his life. By hearing about the life of such a householder, those who have retired from householder life always lament.
- Sloka 2:
- “Má drahá, milovaná ženo, dcero Śukrācāryi, na tomto světě žil někdo naprosto stejný jako já. Prosím poslouchej, jak ti vylíčím jeho život. Ti, kteří zanechali rodinného života, vždy naříkají, když slyší o takovém hospodáři.”
- Text 3:
- While wandering in the forest, eating to satisfy his senses, a he-goat by chance approached a well, in which he saw a she-goat standing helplessly, having fallen into it by the influence of the results of fruitive activities.
- Sloka 3:
- “Jednou se jeden kozel potuloval lesem a přitom se pásl, aby uspokojil své smysly. Náhodou přišel ke studni, ve které uviděl bezmocnou kozu, která do ní spadla následkem svých plodonosných činností.”
- Text 4:
- After planning how to get the she-goat out of the well, the lusty he-goat dug up the earth on the well’s edge with the point of his horns in such a way that she was able to come out very easily.
- Sloka 4:
- “Poté, co chtivý kozel naplánoval, jak vysvobodit kozu ze studny, ryl svými rohy do země u okraje studny tak, že se snadno dostala ven.”
- Texts 5-6:
- When the she-goat, who had very nice hips, got out of the well and saw the very handsome he-goat, she desired to accept him as her husband. When she did so, many other she-goats also desired him as their husband because he had a very beautiful bodily structure and a nice mustache and beard and was expert in discharging semen and in the art of sexual intercourse. Therefore, just as a person haunted by a ghost exhibits madness, the best of the he-goats, attracted by the many she-goats, engaged in erotic activities and naturally forgot his real business of self-realization.
- Sloka 5-6:
- “Když koza, která měla krásné boky, vylezla ze studny a spatřila pěkného kozla, zatoužila si ho vzít za manžela. Jakmile to učinila, mnoho dalších koz ho také chtělo za svého muže, protože měl nádherně stavěné tělo, pěkný knír a bradku a byl mistrem ve vypouštění semene a umění pohlavního styku. Stejně jako člověk posedlý duchem jedná jako šílenec, nejlepší z kozlů, přitahovaný mnoha kozami, se věnoval erotickým hrátkám a přirozeně zapomněl na své skutečné poslání, na seberealizaci.”
- Text 7:
- When the she-goat who had fallen into the well saw her beloved goat engaged in sexual affairs with another she-goat, she could not tolerate the goat’s activities.
- Sloka 7:
- “Když koza, která předtím spadla do studny, viděla svého milovaného kozla při pohlavním styku s jinou kozou, nemohla jeho chování snést.”
- Text 8:
- Aggrieved by her husband’s behavior with another, the she-goat thought that the he-goat was not actually her friend but was hardhearted and was her friend only for the time being. Therefore, because her husband was lusty, she left him and returned to her former maintainer.
- Sloka 8:
- “Koza byla nešťastná z toho, čeho se její manžel dopouští s jinými. Uvažovala, že vlastně vůbec není její přítel, ale má tvrdé srdce a jen se za přítele nějaký čas vydával. Byl plný chtíče, a proto ho opustila a vrátila se ke svému dřívějšímu ochránci.”
- Text 9:
- Being very sorry, the he-goat, who was subservient to his wife, followed the she-goat on the road and tried his best to flatter her, but he could not pacify her.
- Sloka 9:
- “Kozel, který byl podřízený své manželce, toho velice litoval. Ihned se vydal po cestě za ní a snažil se jí zalichotit, jak nejlépe dovedl, ale nepodařilo se mu ji uklidnit.”
- Text 10:
- The she-goat went to the residence of a brāhmaṇa who was the maintainer of another she-goat, and that brāhmaṇa angrily cut off the he-goat’s dangling testicles. But at the he-goat’s request, the brāhmaṇa later rejoined them by the power of mystic yoga.
- Sloka 10:
- “Koza šla do obydlí brāhmaṇy, který byl chovatelem jiné kozy, a ten rozhněvaně uřízl kozlovi jeho varlata. Na kozlovu žádost mu je však později pomocí mystické yogy znovu připojil.”
- Text 11:
- My dear wife, when the he-goat had his testicles restored, he enjoyed the she-goat he had gotten from the well, but although he continued to enjoy for many, many years, even now he has not been fully satisfied.
- Sloka 11:
- “Má milá ženo, když kozel získal zpět svá varlata, dále si užíval s kozou, kterou kdysi vysvobodil ze studny. Přestože se však tomuto požitku oddával po mnoho let, dodnes není uspokojen.”
- Text 12:
- O my dear wife with beautiful eyebrows, I am exactly like that he-goat, for I am so poor in intelligence that I am captivated by your beauty and have forgotten the real task of self-realization.
- Sloka 12:
- “Ó má milá ženo s nádherným obočím, jsem přesně jako ten kozel, neboť mám tak chabou inteligenci, že se nechávám unášet tvojí krásou a zapomínám na to, že pravým úkolem je seberealizace.”
- Text 13:
- A person who is lusty cannot satisfy his mind even if he has enough of everything in this world, including rice, barley and other food grains, gold, animals and women. Nothing can satisfy him.
- Sloka 13:
- “Člověk, který se stal obětí chtíče, nedokáže uklidnit svou mysl, ani když má v tomto světě všeho dostatek, včetně rýže, ječmene a dalších obilovin, zlata, zvířat i žen. Nic ho nedokáže uspokojit.”
- Text 14:
- As supplying butter to a fire does not diminish the fire but instead increases it more and more, the endeavor to stop lusty desires by continual enjoyment can never be successful. [In fact, one must voluntarily cease from material desires.]
- Sloka 14:
- “Tak jako se oheň nezmenší tím, že se do něj lije máslo, ale naopak se víc a víc rozhořívá, také snaha ukojit chtivé touhy neustálým požitkem nemůže být nikdy úspěšná.” (Jediným řešením je dobrovolně se hmotných tužeb vzdát.)
- Text 16:
- For those who are too attached to material enjoyment, sense gratification is very difficult to give up. Even when one is an invalid because of old age, one cannot give up such desires for sense gratification. Therefore, one who actually desires happiness must give up such unsatisfied desires, which are the cause of all tribulations.
- Sloka 16:
- “Pro ty, kdo příliš lpí na hmotném požitku, je velice těžké zanechat uspokojování smyslů. Dokonce ani nemohoucí stařec se tužeb po smyslovém požitku nedokáže vzdát. Ten, kdo touží po skutečném štěstí, se těchto neuspokojených přání, která jsou příčinou všeho strádání, musí zříci.”
- Text 17:
- One should not allow oneself to sit on the same seat even with one’s own mother, sister or daughter, for the senses are so strong that even though one is very advanced in knowledge, he may be attracted by sex.
- Sloka 17:
- “Muž nemá dopustit ani to, aby seděl na jednom sedadle s vlastní matkou, sestrou nebo dcerou, protože smysly jsou tak silné, že i člověka s pokročilým poznáním může zlákat sex.”
- Text 19:
- Therefore, I shall now give up all these desires and meditate upon the Supreme Personality of Godhead. Free from the dualities of mental concoction and free from false prestige, I shall wander in the forest with the animals.
- Sloka 19:
- “Proto nyní zapudím všechny tyto touhy a budu meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství. Zbavím se pýchy a dualit, které jsou výplodem mysli, a budu se toulat se zvířaty po lese.”
- Text 20:
- One who knows that material happiness, whether good or bad, in this life or in the next, on this planet or on the heavenly planets, is temporary and useless, and that an intelligent person should not try to enjoy or even think of such things, is the knower of the self. Such a self-realized person knows quite well that material happiness is the very cause of continued material existence and forgetfulness of one’s own constitutional position.
- Sloka 20:
- “Ten, kdo ví, že hmotné štěstí-ať už dobré či špatné, v tomto či příštím životě, na této či nebeských planetách-je dočasné a zbytečné a že inteligentní člověk by se neměl snažit si těchto věcí užívat, a dokonce na ně ani pomýšlet, je znalcem vlastního já. Tato seberealizovaná osoba velice dobře ví, že právě hmotné štěstí je příčinou trvající hmotné existence a zapomnění na své původní přirozené postavení.”
- Text 21:
- Śukadeva Gosvāmī said: After speaking in this way to his wife, Devayānī, King Yayāti, who was now free from all material desires, called his youngest son, Pūru, and returned Pūru’s youth in exchange for his own old age.
- Sloka 21:
- Śukadeva Gosvāmī řekl: Poté, co král Yayāti, oproštěn od všech hmotných tužeb, takto promluvil ke své ženě Devayānī, zavolal si svého nejmladšího syna Pūrua a výměnou za své stáří mu vrátil jeho mládí.
- Text 22:
- King Yayāti gave the southeast to his son Druhyu, the south to his son Yadu, the west to his son Turvasu, and the north to his son Anu. In this way he divided the kingdom.
- Sloka 22:
- Jihovýchod dal svému synovi jménem Druhyu, jih dal Yaduovi, západ Turvasuovi a sever Anuovi. Tak rozdělil království.
- Text 23:
- Yayāti enthroned his youngest son, Pūru, as the emperor of the entire world and the proprietor of all its riches, and he placed all the other sons, who were older than Pūru, under Pūru’s control.
- Sloka 23:
- Yayāti dosadil na trůn jako císaře celého světa a majitele všeho bohatství svého nejmladšího syna, Pūrua, a všechny ostatní syny, kteří byli starší než Pūru, podřídil jeho vládě.
- Text 24:
- Having enjoyed sense gratification for many, many years, O King Parīkṣit, Yayāti was accustomed to it, but he gave it up entirely in a moment, just as a bird flies away from the nest as soon as its wings have grown.
- Sloka 24:
- Jelikož Yayāti po mnoho let holdoval smyslovému požitku, byl na něj zvyklý, ó králi Parīkṣite, ale během okamžiku se ho zcela vzdal, tak jako pták vylétne z hnízda, jakmile mu dorostou křídla.
- Text 25:
- Because King Yayāti completely surrendered unto the Supreme Personality of Godhead, Vāsudeva, he was freed from all contamination of the material modes of nature. Because of his self-realization, he was able to fix his mind upon the Transcendence [Parabrahman, Vāsudeva], and thus he ultimately achieved the position of an associate of the Lord.
- Sloka 25:
- Král Yayāti se naprosto odevzdal Nejvyšší Osobnosti Božství, Vāsudevovi, a proto byl zbaven všeho znečištění hmotnými kvalitami přírody. Díky své seberealizaci dokázal upřít mysl na Transcendenci (Parabrahman, Vāsudevu), a tak nakonec dosáhl postavení Pánova společníka.
- Text 26:
- When Devayānī heard Mahārāja Yayāti’s story of the he-goat and she-goat, she understood that this story, which was presented as if a funny joke for entertainment between husband and wife, was intended to awaken her to her constitutional position.
- Sloka 26:
- Když Devayānī vyslechla vyprávění Mahārāje Yayātiho o kozlovi a koze, pochopila, že tento příběh, podaný jako anekdota pro vzájemné pobavení mezi manželi, měl za cíl ji probudit, aby si uvědomila své přirozené postavení.
- Texts 27-28:
- Thereafter, Devayānī, the daughter of Śukrācārya, understood that the materialistic association of husband, friends and relatives is like the association in a hotel full of tourists. The relationships of society, friendship and love are created by the māyā of the Supreme Personality of Godhead, exactly as in a dream. By the grace of Kṛṣṇa, Devayānī gave up her imaginary position in the material world. Completely fixing her mind upon Kṛṣṇa, she achieved liberation from the gross and subtle bodies.
- Sloka 27-28:
- Tehdy Devayānī, dcera Śukrācāryi, pochopila, že hmotné styky s manželem, přáteli a příbuznými se podobají společenskému životu v hotelu plném turistů. Společenské vztahy, přátelství a láska jsou výtvory māyi Nejvyšší Osobnosti Božství, stejné jako ty, co se odehrávají ve snu. Devayānī se Kṛṣṇovou milostí vzdala svého imaginárního postavení v hmotném světě. Plně upřela svou mysl na Kṛṣṇu, a tak dosáhla osvobození z hrubohmotného a jemnohmotného těla.
- Text 29:
- O Lord Vāsudeva, O Supreme Personality of Godhead, You are the creator of the entire cosmic manifestation. You live as the Supersoul in everyone’s heart and are smaller than the smallest, yet You are greater than the greatest and are all-pervading. You appear completely silent, having nothing to do, but this is due to Your all-pervading nature and Your fullness in all opulences. I therefore offer my respectful obeisances unto You.
- Sloka 29:
- Ó Pane Vāsudevo, Nejvyšší Osobnosti Božství, jsi stvořitelem celého vesmírného projevu. Žiješ jako Nadduše v srdci každého a jsi menší než nejmenší, i když zároveň jsi větší než největší a všudypřítomný. Jevíš se jako naprosto nečinný, ale to je důsledkem Tvé všeprostupující povahy a Tvé dokonalosti ve všech ohledech. Skládám Ti proto uctivé poklony.