Text 20

Sloka 20

Devanagari

Dévanágarí

द‍ृष्टं श्रुतमसद्बुद्ध्वा नानुध्यायेन्न सन्दिशेत् ।
संसृतिं चात्मनाशं च तत्र विद्वान् स आत्मद‍ृक् ॥ २० ॥

Text

Verš

dṛṣṭaṁ śrutam asad buddhvā
nānudhyāyen na sandiśet
saṁsṛtiṁ cātma-nāśaṁ ca
tatra vidvān sa ātma-dṛk

Synonyms

Synonyma

dṛṣṭam — the material enjoyment we experience in our present life; śrutam — material enjoyment as promised to the fruitive workers for future happiness (either in this life or in the next, in the heavenly planets and so on); asat — all temporary and bad; buddhvā — knowing; na — not; anudhyāyet — one should even think of; na — nor; sandiśet — should actually enjoy; saṁsṛtim — prolongation of material existence; ca — and; ātma-nāśam — forgetfulness of one’s own constitutional position; ca — as well as; tatra — in such a subject matter; vidvān — one who is completely aware; saḥ — such a person; ātma-dṛk — a self-realized soul.

dṛṣṭam — hmotný požitek, který zažíváme v současném životě; śrutam — budoucí hmotný požitek slíbený těm, kdo jednají pro plody své práce (ať už v tomto či příštím životě, na nebeských planetách a podobně); asat — vše špatné a dočasné; buddhvā — vědoucí; na — ne; anudhyāyet — měl by byť jen pomyslet na; na — ani; sandiśet — měl by si skutečně užívat; saṁsṛtim — prodloužení hmotné existence; ca — a; ātma-nāśam — zapomnění na své původní přirozené postavení; ca — jakož i; tatra — ohledně tohoto námětu; vidvān — ten, kdo si je plně vědom; saḥ — tato osoba; ātma-dṛk — seberealizovaná duše.

Translation

Překlad

One who knows that material happiness, whether good or bad, in this life or in the next, on this planet or on the heavenly planets, is temporary and useless, and that an intelligent person should not try to enjoy or even think of such things, is the knower of the self. Such a self-realized person knows quite well that material happiness is the very cause of continued material existence and forgetfulness of one’s own constitutional position.

“Ten, kdo ví, že hmotné štěstí-ať už dobré či špatné, v tomto či příštím životě, na této či nebeských planetách-je dočasné a zbytečné a že inteligentní člověk by se neměl snažit si těchto věcí užívat, a dokonce na ně ani pomýšlet, je znalcem vlastního já. Tato seberealizovaná osoba velice dobře ví, že právě hmotné štěstí je příčinou trvající hmotné existence a zapomnění na své původní přirozené postavení.”

Purport

Význam

The living entity is a spiritual soul, and the material body is his encagement. This is the beginning of spiritual understanding.

Živá bytost je duchovní duše a hmotné tělo je jejím vězením. To je začátek duchovního poznání.

dehino ’smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati

dehino 'smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati

“As the embodied soul continually passes, in this body, from boyhood to youth to old age, the soul similarly passes into another body at death. The self-realized soul is not bewildered by such a change.” (Bg. 2.13) The real mission of human life is to get free from encagement in the material body. Therefore Kṛṣṇa descends to teach the conditioned soul about spiritual realization and how to become free from material bondage. Yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata. The words dharmasya glāniḥ mean “pollution of one’s existence.” Our existence is now polluted, and it must be purified (sattvaṁ śuddhyet). The human life is meant for this purification, not for thinking of happiness in terms of the external body, which is the cause of material bondage. Therefore, in this verse, Mahārāja Yayāti advises that whatever material happiness we see and whatever is promised for enjoyment is all merely flickering and temporary. Ābrahma-bhuvanāl lokāḥ punar āvartino ’rjuna. Even if one is promoted to Brahmaloka, if one is not freed from material bondage one must return to this planet earth and continue in the miserable condition of material existence (bhūtvā bhūtvā pralīyate). One should always keep this understanding in mind so as not to be allured by any kind of sense enjoyment, in this life or in the next. One who is fully aware of this truth is self-realized (sa ātma-dṛk), but aside from him, everyone suffers in the cycle of birth and death (mṛtyu-saṁsāra-vartmani). This understanding is one of true intelligence, and anything contrary to this is but a cause of unhappiness. Kṛṣṇa-bhakta — niṣkāma, ataeva ‘śānta.’ Only a Kṛṣṇa conscious person, who knows the aim and object of life, is peaceful. All others, whether karmīs, jñānīs or yogīs, are restless and cannot enjoy real peace.

“Tak jako vtělená duše přechází v tomto těle z dětství do mládí a stáří, přechází také v okamžiku smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nedá zmást.” (Bg. 2.13). Skutečným posláním lidského života je vysvobodit se z vězení hmotného těla. Proto Kṛṣṇa sestupuje, aby učil podmíněnou duši o duchovní realizaci a jak se dostat z hmotného zajetí. Yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata. Slova dharmasya glāniḥ se vztahují na existenci ve znečištěném stavu. Naše existence je nyní znečištěna a je nutné ji očistit (sattvaṁ śuddhyet). Lidský život je určen k tomuto očištění, a ne k tomu, aby se člověk nechával unášet myšlenkami na štěstí týkající se vnějšího těla, které je příčinou hmotného zajetí. Proto Mahārāja Yayāti vysvětluje, že veškeré hmotné štěstí, které vnímáme, i veškerý slíbený budoucí požitek jsou pomíjivé. Ābrahma-bhuvanāl lokāḥ punar āvartino 'rjuna. I ten, kdo se dostane na Brahmaloku, ale není vysvobozen z hmotného otroctví, se musí vrátit sem na planetu Zemi a nadále snášet strasti hmotné existence (bhūtvā bhūtvā pralīyate). To bychom měli mít stále na paměti, aby nás nelákal žádný smyslový požitek v tomto či příštím životě. Ten, kdo si je plně vědom této pravdy, je seberealizovaný (sa ātma-dṛk), ale všichni ostatní trpí v koloběhu zrození a smrti (mṛtyu-saṁsāra-vartmani). Pochopení této skutečnosti je známkou opravdové inteligence a vše, co je s ním v rozporu, vede pouze k pocitům neštěstí. Kṛṣṇa-bhakta—niṣkāma, ataeva ’śānta'. Jedině osoba vědomá si Kṛṣṇy, jež zná smysl a cíl života, je klidná. Všichni ostatní-karmī, jñānī či yogīni-jsou nespokojení a nemohou se radovat ze skutečného míru.