Skip to main content

Text 4

Sloka 4

Devanagari

Dévanágarí

कालात्ययं तं विलोक्य मुने: शापविशङ्किता ।
आगत्य कलशं तस्थौ पुरोधाय कृताञ्जलि: ॥ ४ ॥

Text

Verš

kālātyayaṁ taṁ vilokya
muneḥ śāpa-viśaṅkitā
āgatya kalaśaṁ tasthau
purodhāya kṛtāñjaliḥ
kālātyayaṁ taṁ vilokya
muneḥ śāpa-viśaṅkitā
āgatya kalaśaṁ tasthau
purodhāya kṛtāñjaliḥ

Synonyms

Synonyma

kāla-atyayam — passing the time; tam — that; vilokya — observing; muneḥ — of the great sage Jamadagni; śāpa-viśaṅkitā — being afraid of the curse; āgatya — returning; kalaśam — the waterpot; tasthau — stood; purodhāya — putting in front of the sage; kṛta-añjaliḥ — with folded hands.

kāla-atyayam — plynutí času; tam — to; vilokya — když zjistila; muneḥ — velkého mudrce Jamadagniho; śāpa-viśaṅkitā — obávající se prokletí; āgatya — když se vrátila; kalaśam — nádobu na vodu; tasthau — stála; purodhāya — poté, co postavila před mudrce; kṛta-añjaliḥ — se sepjatýma rukama.

Translation

Překlad

Later, understanding that the time for offering the sacrifice had passed, Reṇukā feared a curse from her husband. Therefore when she returned she simply put the waterpot before him and stood there with folded hands.

Později Reṇukā zjistila, že čas vyhrazený pro oběť již uplynul, a jelikož se bála kletby od svého manžela, po návratu před něho pouze postavila nádobu s vodou a stála tam se sepjatýma rukama.