Text 28

Sloka 28

Devanagari

Dévanágarí

गाधेरभून्महातेजा: समिद्ध इव पावक: ।
तपसा क्षात्रमुत्सृज्य यो लेभे ब्रह्मवर्चसम् ॥ २८ ॥

Text

Verš

gādher abhūn mahā-tejāḥ
samiddha iva pāvakaḥ
tapasā kṣātram utsṛjya
yo lebhe brahma-varcasam

Synonyms

Synonyma

gādheḥ — from Mahārāja Gādhi; abhūt — was born; mahā-tejāḥ — very powerful; samiddhaḥ — inflamed; iva — like; pāvakaḥ — fire; tapasā — by austerities and penances; kṣātram — the position of a kṣatriya; utsṛjya — giving up; yaḥ — one who (Viśvāmitra); lebhe — achieved; brahma-varcasam — the quality of a brāhmaṇa.

gādheḥ — Mahārājovi Gādhimu; abhūt — narodil se; mahā-tejāḥ — velice mocný; samiddhaḥ — planoucí; iva — jako; pāvakaḥ — oheň; tapasā — askezí; kṣātram — postavení kṣatriyi; utsṛjya — vzdal se; yaḥ — ten, kdo (Viśvāmitra); lebhe — získal; brahma-varcasam — vlastnosti brāhmaṇy.

Translation

Překlad

Viśvāmitra, the son of Mahārāja Gādhi, was as powerful as the flames of fire. From the position of a kṣatriya, he achieved the position of a powerful brāhmaṇa by undergoing penances and austerities.

Viśvāmitra, syn Mahārāje Gādhiho, byl mocný jako plameny ohně. Ze svého původního postavení kṣatriyi se pomocí askeze stal mocným brāhmaṇou.

Purport

Význam

Now, having narrated the history of Lord Paraśurāma, Śukadeva Gosvāmī begins the history of Viśvāmitra. From the history of Paraśurāma we can understand that although Paraśurāma belonged to the brahminical group, he circumstantially had to work as a kṣatriya. Later, after finishing his work as a kṣatriya, he again became a brāhmaṇa and returned to Mahendra-parvata. Similarly, we can see that although Viśvāmitra was born in a kṣatriya family, by austerities and penances he achieved the position of a brāhmaṇa. These histories confirm the statements in śāstra that a brāhmaṇa may become a kṣatriya, a kṣatriya may become a brāhmaṇa or vaiśya, and a vaiśya may become a brāhmaṇa, by achieving the required qualities. One’s status does not depend upon birth. As confirmed in Śrīmad-Bhāgavatam (7.11.35) by Nārada:

Śukadeva Gosvāmī dovyprávěl o Pánu Paraśurāmovi a nyní začíná vyprávět o Viśvāmitrovi. Z Paraśurāmova příběhu vidíme, že i když Paraśurāma patřil k bráhmanské třídě, vzhledem k okolnostem musel jednat jako kṣatriya. Později, když už nevystupoval v úloze kṣatriyi, se znovu stal brāhmaṇou a vrátil se na Mahendra-parvatu. Viśvāmitra se zase narodil v rodině kṣatriyů, ale pomocí askeze dosáhl postavení brāhmaṇy. Tyto události potvrzují výroky śāster, že brāhmaṇa se může stát kṣatriyou, kṣatriya se může stát brāhmaṇou či vaiśyou a vaiśya se může stát brāhmaṇou tím, že získá potřebné vlastnosti. Společenské postavení tedy nezávisí na původu. Nārada to potvrzuje ve Śrīmad-Bhāgavatamu (7.11.35):

yasya yal lakṣaṇaṁ proktaṁ
puṁso varṇābhivyañjakam
yad anyatrāpi dṛśyeta
tat tenaiva vinirdiśet

“If one shows the symptoms of being a brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya or śūdra, even if he has appeared in a different class, he should be accepted according to those symptoms of classification.” To know who is a brāhmaṇa and who is a kṣatriya, one must consider a man’s quality and work. If all the unqualified śūdras become so-called brāhmaṇas and kṣatriyas, social order will be impossible to maintain. Thus there will be discrepancies, human society will turn into a society of animals, and the situation all over the world will be hellish.

“Pokud někdo projevuje znaky brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi či śūdry, má být nazýván podle nich i v případě, že se narodil v nějaké jiné třídě.” Abychom poznali, kdo je brāhmaṇa a kdo kṣatriya, musíme zvážit, jaké vlastnosti má a jaké činnosti provádí. Pokud se všichni nekvalifikovaní śūdrové stanou takzvanými brāhmaṇy a kṣatriyi, nebude možné udržet ve společnosti pořádek. Nutně se objeví rozpory, lidská společnost se změní ve zvířecí a na celém světě zavládnou pekelné poměry.