Skip to main content

Text 10

Sloka 10

Devanagari

Dévanágarí

तद् विदित्वा मुनि: प्राह पत्नीं कष्टमकारषी: ।
घोरो दण्डधर: पुत्रो भ्राता ते ब्रह्मवित्तम: ॥ १० ॥

Text

Verš

tad viditvā muniḥ prāha
patnīṁ kaṣṭam akāraṣīḥ
ghoro daṇḍa-dharaḥ putro
bhrātā te brahma-vittamaḥ
tad viditvā muniḥ prāha
patnīṁ kaṣṭam akāraṣīḥ
ghoro daṇḍa-dharaḥ putro
bhrātā te brahma-vittamaḥ

Synonyms

Synonyma

tat — this fact; viditvā — having learned; muniḥ — the great sage; prāha — said; patnīm — unto his wife; kaṣṭam — very regrettable; akāraṣīḥ — you have done; ghoraḥ — fierce; daṇḍa-dharaḥ — a great personality who can punish others; putraḥ — such a son; bhrātā — brother; te — your; brahma-vittamaḥ — a learned scholar in spiritual science.

tat — tuto skutečnost; viditvā — když zjistil; muniḥ — velký mudrc; prāha — řekl; patnīm — své ženě; kaṣṭam — politováníhodné; akāraṣīḥ — provedla jsi; ghoraḥ — nelítostný; daṇḍa-dharaḥ — mocná osobnost, která dokáže potrestat druhé; putraḥ — takový syn; bhrātā — bratr; te — tvůj; brahma- vittamaḥ — znalec duchovní vědy.

Translation

Překlad

When the great sage Ṛcīka returned home after bathing and understood what had happened in his absence, he said to his wife, Satyavatī, “You have done a great wrong. Your son will be a fierce kṣatriya, able to punish everyone, and your brother will be a learned scholar in spiritual science.”

Když se velký mudrc Ṛcīka po koupeli vrátil domů a zjistil, co se v jeho nepřítomnosti stalo, řekl své ženě Satyavatī: “Udělala jsi velkou chybu. Tvůj syn bude nelítostným kṣatriyou, připraveným ztrestat kohokoliv, a tvůj bratr bude znalcem duchovní vědy.”

Purport

Význam

A brāhmaṇa is highly qualified when he can control his senses and mind, when he is a learned scholar in spiritual science and when he is tolerant and forgiving. A kṣatriya, however, is highly qualified when he is fierce in giving punishment to wrongdoers. These qualities are stated in Bhagavad-gītā (18.42-43). Because Satyavatī, instead of eating her own oblation, had eaten that which was meant for her mother, she would give birth to a son imbued with the kṣatriya spirit. This was undesirable. The son of a brāhmaṇa is generally expected to become a brāhmaṇa, but if such a son becomes fierce like a kṣatriya, he is designated according to the description of the four varṇas in Bhagavad-gītā (cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ). If the son of a brāhmaṇa does not become like a brāhmaṇa, he may be called a kṣatriya, vaiśya or śūdra, according to his qualifications. The basic principle for dividing society is not a person’s birth but his qualities and actions.

Brāhmaṇa se pozná podle toho, že ovládá své smysly a mysl, je znalcem duchovní vědy, je snášenlivý a dovede odpouštět. Zato kṣatriya se vyznačuje tím, že nelítostně trestá zločince. Tyto vlastnosti jsou uvedeny v Bhagavad-gītě (18.42-43). Jelikož Satyavatī místo své vlastní obětiny snědla tu, která byla určena pro její matku, porodí syna obdařeného povahou kṣatriyi. To bylo nežádoucí. Od syna brāhmaṇy se obvykle očekává, že se stane brāhmaṇou, ale pokud se chová nelítostně jako kṣatriya, je zařazen podle toho, co je o čtyřech varṇách řečeno v Bhagavad-gītě: cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ. Pokud syn brāhmaṇy nevyvine vlastnosti brāhmaṇy, může být nazván kṣatriyou, vaiśyou nebo śūdrou, úměrně jeho kvalifikaci. Základním hlediskem pro dělení společnosti není původ, ale vlastnosti a činnosti dané osoby.