Texts 44-45

Sloka 44-45

Devanagari

Dévanágarí

स्थालीस्थानं गतोऽश्वत्थं शमीगर्भं विलक्ष्य स: ।
तेन द्वे अरणी कृत्वा उर्वशीलोककाम्यया ॥ ४४ ॥
उर्वशीं मन्त्रतो ध्यायन्नधरारणिमुत्तराम् ।
आत्मानमुभयोर्मध्ये यत् तत् प्रजननं प्रभु: ॥ ४५ ॥

Text

Verš

sthālī-sthānaṁ gato ’śvatthaṁ
śamī-garbhaṁ vilakṣya saḥ
tena dve araṇī kṛtvā
urvaśī-loka-kāmyayā

urvaśīṁ mantrato dhyāyann
adharāraṇim uttarām
ātmānam ubhayor madhye
yat tat prajananaṁ prabhuḥ

Synonyms

Synonyma

sthālī-sthānam — the place where Agnisthālī was left; gataḥ — going there; aśvattham — an aśvattha tree; śamī-garbham — produced from the womb of the śamī tree; vilakṣya — seeing; saḥ — he, Purūravā; tena — from that; dve — two; araṇī — pieces of wood required for igniting a fire for sacrifice; kṛtvā — making; urvaśī-loka-kāmyayā — desiring to go to the planet where Urvaśī was present; urvaśīm — Urvaśī; mantrataḥ — by chanting the required mantra; dhyāyan — meditating upon; adhara — lower; araṇim — araṇi wood; uttarām — and the upper one; ātmānam — himself; ubhayoḥ madhye — in between the two; yat tat — that which (he meditated upon); prajananam — as a son; prabhuḥ — the King.

sthālī-sthānam — místo, kde byla zanechána Agnisthālī; gataḥ — šel tam; aśvattham — strom aśvattha; śamī-garbham — z lůna stromu śamī; vilakṣya — když viděl; saḥ — on, Purūravā; tena — z toho; dve — dva; araṇī — kusy dřeva potřebné k zapálení obětního ohně; kṛtvā — činící; urvaśī- loka-kāmyayā — toužící dostat se na planetu, kde byla Urvaśī; urvaśīm — Urvaśī; mantrataḥ — pronášející potřebnou mantru; dhyāyan — meditující o; adhara — dolní; araṇim — dřevo araṇi; uttarām — a horní; ātmānam — sebe; ubhayoḥ madhye — mezi oběma; yat tat — to, (o čem meditoval); prajananam — jako o synu; prabhuḥ — král.

Translation

Překlad

When the process of fruitive yajña became manifest within his heart, King Purūravā went to the same spot where he had left Agnisthālī. There he saw that from the womb of a śamī tree, an aśvattha tree had grown. He then took a piece of wood from that tree and made it into two araṇis. Desiring to go to the planet where Urvaśī resided, he chanted mantras, meditating upon the lower araṇi as Urvaśī, the upper one as himself, and the piece of wood between them as his son. In this way he began to ignite a fire.

Král Purūravā šel poté, co mu byla v srdci zjevena metoda provádění plodonosné yajñi, na totéž místo, kde zanechal Agnisthālī. Tam uviděl, že z nitra stromu śamī vyrostl strom aśvattha. Vzal tedy z tohoto stromu kus dřeva a vytvořil z něho dvě dřívka araṇi. S touhou dostat se na planetu, kde žila Urvaśī, pronášel mantry a přitom meditoval o dolním araṇi jako o Urvaśī, o horním jako o sobě a o kusu dřeva uprostřed jako o svém synovi. Tak začal rozdělávat oheň.

Purport

Význam

The Vedic fire for performing yajña was not ignited with ordinary matches or similar devices. Rather, the Vedic sacrificial fire was ignited by the araṇis, or two sacred pieces of wood, which produced fire by friction with a third. Such a fire is necessary for the performance of yajña. If successful, a yajña will fulfill the desire of its performer. Thus Purūravā took advantage of the process of yajña to fulfill his lusty desires. He thought of the lower araṇi as Urvaśī, the upper one as himself, and the middle one as his son. A relevant Vedic mantra quoted herein by Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura is śamī-garbhād agniṁ mantha. A similar mantra is urvaśyām urasi purūravāḥ. Purūravā wanted to have children continuously by the womb of Urvaśī. His only ambition was to have sex life with Urvaśī and thereby get a son. In other words, he had so much lust in his heart that even while performing yajña he thought of Urvaśī, instead of thinking of the master of yajña, Yajñeśvara, Lord Viṣṇu.

Védský obětní oheň se nerozdělával obyčejnými zápalkami či podobnými prostředky, ale dvěma posvátnými kusy dřeva zvanými araṇi, které se vznítily třením o třetí dřevo. Tento oheň je pro konání yajñi nezbytný. Pokud je yajña úspěšná, splní se jejímu konateli to, po čem touží. Purūravā tedy využil obětní metody k uspokojení svých smyslných tužeb. V meditaci si představoval, že dolní araṇi je Urvaśī, horní je on sám a prostřední, že je jeho syn. Významná védská mantra, kterou v této souvislosti cituje Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, zní śamī-garbhād agniṁ mantha. Podobnou mantrou je urvaśyām urasi purūravāḥ. Purūravā si přál další a další děti z lůna Urvaśī. Jeho jediným přáním bylo mít s Urvaśī pohlavní styk, a tak získat syna. To znamená, že měl v srdci tolik chtíče, že ani když konal yajñu, nemyslel na vládce obětí, Yajñeśvaru, neboli Pána Viṣṇua, ale na Urvaśī.