Skip to main content

Text 5

Sloka 5

Devanagari

Dévanágarí

ते तु ब्राह्मणदेवस्य वात्सल्यं वीक्ष्य संस्तुतम् ।
प्रीता: क्लिन्नधियस्तस्मै प्रत्यर्प्येदं बभाषिरे ॥ ५ ॥

Text

Verš

te tu brāhmaṇa-devasya
vātsalyaṁ vīkṣya saṁstutam
prītāḥ klinna-dhiyas tasmai
pratyarpyedaṁ babhāṣire
te tu brāhmaṇa-devasya
vātsalyaṁ vīkṣya saṁstutam
prītāḥ klinna-dhiyas tasmai
pratyarpyedaṁ babhāṣire

Synonyms

Synonyma

te — the hotā, brahmā and other priests; tu — but; brāhmaṇa-devasya — of Lord Rāmacandra, who loved the brāhmaṇas so much; vātsalyam — the paternal affection; vīkṣya — after seeing; saṁstutam — worshiped with prayers; prītāḥ — being very pleased; klinna-dhiyaḥ — with melted hearts; tasmai — unto Him (Lord Rāmacandra); pratyarpya — returning; idam — this (all the land given to them); babhāṣire — spoke.

te — knězi hotā, brahmā a další; tu — ale; brāhmaṇa-devasya — Pána Rāmacandry, který měl tak rád brāhmaṇy; vātsalyam — rodičovskou náklonnost; vīkṣya — když viděli; saṁstutam — uctívali modlitbami; prītāḥ — velice potěšeni; klinna-dhiyaḥ — se zjihlým srdcem; tasmai — Jemu (Pánu Rāmacandrovi); pratyarpya — vracející; idam — toto (všechnu zemi, kterou jim dal); babhāṣire — promluvili.

Translation

Překlad

All the brāhmaṇas who were engaged in the various activities of the sacrifice were very pleased with Lord Rāmacandra, who was greatly affectionate and favorable to the brāhmaṇas. Thus with melted hearts they returned all the property received from Him and spoke as follows.

Všichni brāhmaṇové podílející se na oběti měli z Pána Rāmacandry radost, neboť brāhmaṇům přál a měl je velice rád. Se zjihlým srdcem Mu tedy vrátili všechen majetek, který od Něj dostali, a pak promluvili.

Purport

Význam

In the previous chapter it was said that the prajās, the citizens, strictly followed the system of varṇāśrama-dharma. The brāhmaṇas acted exactly like brāhmaṇas, the kṣatriyas exactly like kṣatriyas, and so on. Therefore, when Lord Rāmacandra gave everything in charity to the brāhmaṇas, the brāhmaṇas, being qualified, wisely considered that brāhmaṇas are not meant to possess property to make a profit from it. The qualifications of a brāhmaṇa are given in Bhagavad-gītā (18.42):

V předchozí kapitole bylo řečeno, že občané (prajāḥ) přísně dodržovali systém varṇāśrama-dharmy. Brāhmaṇové jednali jako skuteční brāhmaṇové, kṣatriyové jako kṣatriyové a tak dále. Když tedy Pán Rāmacandra vše rozdal brāhmaṇům, kvalifikovaní brāhmaṇové moudře usoudili, že jim nepřísluší vlastnit majetek, aby z něj těžili zisk. Brāhmaṇské vlastnosti jsou uvedeny v Bhagavad-gītě (18.42):

śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāvajam
śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāvajam

“Peacefulness, self-control, austerity, purity, tolerance, honesty, wisdom, knowledge, and religiousness — these are the qualities by which the brāhmaṇas work.” The brahminical character offers no scope for possessing land and ruling citizens; these are the duties of a kṣatriya. Therefore, although the brāhmaṇas did not refuse Lord Rāmacandra’s gift, after accepting it they returned it to the King. The brāhmaṇas were so pleased with Lord Rāmacandra’s affection toward them that their hearts melted. They saw that Lord Rāmacandra, aside from being the Supreme Personality of Godhead, was fully qualified as a kṣatriya and was exemplary in character. One of the qualifications of a kṣatriya is to be charitable. A kṣatriya, or ruler, levies taxes upon the citizens not for his personal sense gratification but to give charity in suitable cases. Dānam īśvara-bhāvaḥ. On one hand, kṣatriyas have the propensity to rule, but on the other they are very liberal with charity. When Mahārāja Yudhiṣṭhira gave charity, he engaged Karṇa to take charge of distributing it. Karṇa was very famous as Dātā Karṇa. The word dātā refers to one who gives charity very liberally. The kings always kept a large quantity of food grains in stock, and whenever there was any scarcity of grains, they would distribute grains in charity. A kṣatriya’s duty is to give charity, and a brāhmaṇa’s duty is to accept charity, but not more than needed to maintain body and soul together. Therefore, when the brāhmaṇas were given so much land by Lord Rāmacandra, they returned it to Him and were not greedy.

“Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, podle kterých jednají brāhmaṇové.” Bráhmanské postavení neopravňuje vlastnit zemi ani vládnout občanům — to jsou povinnosti kṣatriyů. Brāhmaṇové tedy sice dar Pána Rāmacandry neodmítli, ale jakmile ho přijali, ihned ho králi vrátili. Natolik je těšilo, že je jim Pán Rāmacandra tak nakloněn, až jim zjihla srdce. Viděli, že je nejen Nejvyšší Osobností Božství, ale také že je dokonale kvalifikovaný jako kṣatriya a má příkladný charakter. Jednou z vlastností kṣatriyi je dobročinnost. Kṣatriya neboli panovník nevybírá od občanů daně pro svůj smyslový požitek, ale proto, aby mohl ve vhodných případech rozdávat milodary. Dānam īśvara-bhāvaḥ. Na jedné straně mají kṣatriyové sklony vládnout, ale na druhé straně jsou štědří při rozdávání milodarů. Když Mahārāja Yudhiṣṭhira rozdával milodary, pověřil tím Karṇu. Karṇa byl proslulý pod jménem Dātā Karṇa — slovo dātā označuje nesmírně štědrého dárce. Králové vždy přechovávali velkou zásobu obilí, a kdykoliv někde zavládl nedostatek, rozdávali je darem. Povinností kṣatriyů je dávat milodary a povinností brāhmaṇů je milodary přijímat; ne však více, než je nutné k přežití. Když tedy brāhmaṇové dostali od Pána Rāmacandry tolik země, nebyli chamtiví a vrátili Mu ji.