Skip to main content

Text 23

Sloka 23

Devanagari

Dévanágarí

एवं क्षिपन् धनुषि संधितमुत्ससर्ज
बाणं स वज्रमिव तद्‍धृदयं बिभेद ।
सोऽसृग् वमन् दशमुखैर्न्यपतद् विमाना-
द्धाहेति जल्पति जने सुकृतीव रिक्त: ॥ २३ ॥

Text

Verš

evaṁ kṣipan dhanuṣi sandhitam utsasarja
bāṇaṁ sa vajram iva tad-dhṛdayaṁ bibheda
so ’sṛg vaman daśa-mukhair nyapatad vimānād
dhāheti jalpati jane sukṛtīva riktaḥ
evaṁ kṣipan dhanuṣi sandhitam utsasarja
bāṇaṁ sa vajram iva tad-dhṛdayaṁ bibheda
so ’sṛg vaman daśa-mukhair nyapatad vimānād
dhāheti jalpati jane sukṛtīva riktaḥ

Synonyms

Synonyma

evam — in this way; kṣipan — chastising (Rāvaṇa); dhanuṣi — on the bow; sandhitam — fixed an arrow; utsasarja — released (toward him); bāṇam — the arrow; saḥ — that arrow; vajram iva — like a thunderbolt; tat-hṛdayam — the heart of Rāvaṇa; bibheda — pierced; saḥ — he, Rāvaṇa; asṛk — blood; vaman — vomiting; daśa-mukhaiḥ — through the ten mouths; nyapatat — fell down; vimānāt — from his airplane; hāhā — alas, what happened; iti — thus; jalpati — roaring; jane — when all the people present there; sukṛtī iva — like a pious man; riktaḥ — when the results of his pious activities are finished.

evam — tak; kṣipan — kárající (Rāvaṇu); dhanuṣi — na tětivu luku; sandhitam — nasadil šíp; utsasarja — vypustil (proti němu); bāṇam — šíp; saḥ — tento šíp; vajram iva — jako blesk; tat-hṛdayam — Rāvaṇovo srdce; bibheda — probodl; saḥ — on (Rāvaṇa); asṛk — krev; vaman — zvracející; daśa-mukhaiḥ — deseti ústy; nyapatat — spadl; vimānāt — ze svého letadla; hāhā — běda, co se to stalo; iti — tak; jalpati — křičeli; jane — zatímco všichni přítomní lidé; sukṛtī iva — jako zbožný člověk; riktaḥ — když jsou vyčerpány výsledky jeho zbožných činností.

Translation

Překlad

After thus rebuking Rāvaṇa, Lord Rāmacandra fixed an arrow to His bow, aimed at Rāvaṇa, and released the arrow, which pierced Rāvaṇa’s heart like a thunderbolt. Upon seeing this, Rāvaṇa’s followers raised a tumultuous sound, crying, “Alas! Alas! What has happened? What has happened?” as Rāvaṇa, vomiting blood from his ten mouths, fell from his airplane, just as a pious man falls to earth from the heavenly planets when the results of his pious activities are exhausted.

Poté, co Pán Rāmacandra takto Rāvaṇu pokáral, přiložil šíp k luku, zamířil na něj a vystřelil. Šíp probodl Rāvaṇovo srdce jako blesk. Když to jeho následovníci viděli, propukli v hlasitý nářek: “Běda! Běda! Co se to stalo? Co se to stalo?” a Rāvaṇa, zvracející krev ze svých deseti úst, spadl ze svého letadla, tak jako zbožný člověk poklesne z nebeských planet na Zem, když jsou vyčerpány výsledky jeho zbožných činností.

Purport

Význam

In Bhagavad-gītā (9.21) it is said, kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti: “When the results of their pious activities are exhausted, those who have enjoyed in the heavenly planets fall again to earth.” The fruitive activities of this material world are such that whether one acts piously or impiously one must remain within the material world according to different conditions, for neither pious nor impious actions can relieve one from māyā’s clutches of repeated birth and death. Somehow or other, Rāvaṇa was raised to an exalted position as the king of a great kingdom with all material opulences, but because of his sinful act of kidnapping mother Sītā, all the results of his pious activities were destroyed. If one offends an exalted personality, especially the Supreme Personality of Godhead, one certainly becomes most abominable; bereft of the results of pious activities, one must fall down like Rāvaṇa and other demons. It is therefore advised that one transcend both pious and impious activities and remain in the pure state of freedom from all designations (sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam). When one is fixed in devotional service, he is above the material platform. On the material platform there are higher and lower positions, but when one is above the material platform he is always fixed in a spiritual position (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). Rāvaṇa or those like him may be very powerful and opulent in this material world, but theirs is not a secure position, because, after all, they are bound by the results of their karma (karmaṇā daiva-netreṇa). We should not forget that we are completely dependent on the laws of nature.

V Bhagavad-gītě (9.21) je řečeno: kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti-“Ti, kdo si užívali na nebeských planetách, klesají poté, co jsou výsledky jejich zbožných činností vyčerpány, zpátky na Zemi.” Povahou materialistického jednání v hmotném světě je, že ať člověk jedná zbožně či bezbožně, musí setrvávat za různých podmínek v hmotném světě, neboť ani zbožné, ani bezbožné činy nikoho nevymaní ze zajetí māyi v koloběhu zrození a smrti. Rāvaṇa nějakým způsobem dosáhl vznešeného postavení vládce velkého království se vším hmotným bohatstvím, ale jeho hříšný čin únosu matky Sīty zmařil všechny výsledky jeho zbožného jednání. Urazí-li někdo vznešenou osobnost-zvláště Nejvyšší Osobnost Božství-podepíše si tím vlastní ortel. Ztratí výsledky svých zbožných činností a musí poklesnout, tak jako Rāvaṇa a další démoni. Proto se doporučuje transcendovat zbožné i bezbožné činnosti a setrvat v čistém stavu, oproštěném od všech označení (sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam). Ten, kdo je upevněný v oddané službě, je povznesen nad hmotnou úroveň. Na hmotné úrovni existují vyšší a nižší postavení, ale ten, kdo se dostane nad ní, je neustále v duchovním postavení (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). Rāvaṇa a jemu podobní mohou mít v hmotném světě velkou moc a bohatství, ale jejich postavení není nikdy jisté, neboť jsou tak jako tak poutáni výsledky své karmy (karmaṇā daiva-netreṇa). Nesmíme zapomínat, že plně závisíme na přírodních zákonech.

prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate

“The bewildered spirit soul, under the influence of the three modes of material nature, thinks himself the doer of activities that are in actuality carried out by nature.” (Bg. 3.27) One should not be proud of one’s exalted position and act like Rāvaṇa, thinking oneself independent of material nature’s laws.

“Duše zmatená vlivem falešného ega se považuje za konatele činností, které ve skutečnosti vykonávají tři kvality hmotné přírody.” (Bg. 3.27). Nikdo by neměl být pyšný na své vznešené postavení a jednat jako Rāvaṇa v přesvědčení, že se vymyká zákonům hmotné přírody.