Text 29
Sloka 29
Devanagari
Dévanágarí
र्देहात्मजादिषु नृभिस्तदसत् पृथक्त्वात् ।
तैरेव सद् भवति यत् क्रियतेऽपृथक्त्वात्
सर्वस्य तद् भवति मूलनिषेचनं यत् ॥ २९ ॥
Text
Verš
dehātmajādiṣu nṛbhis tad asat pṛthaktvāt
tair eva sad bhavati yat kriyate ’pṛthaktvāt
sarvasya tad bhavati mūla-niṣecanaṁ yat
dehātmajādiṣu nṛbhis tad asat pṛthaktvāt
tair eva sad bhavati yat kriyate ’pṛthaktvāt
sarvasya tad bhavati mūla-niṣecanaṁ yat
Synonyms
Synonyma
yat — whatever; yujyate — is performed; asu — for the protection of one’s life; vasu — protection of wealth; karma — activities; manaḥ — by the acts of the mind; vacobhiḥ — by the acts of words; deha-ātma-ja-ādiṣu — for the sake of one’s personal body or family, etc., with reference to the body; nṛbhiḥ — by the human beings; tat — that; asat — impermanent, transient; pṛthaktvāt — because of separation from the Supreme Personality of Godhead; taiḥ — by the same activities; eva — indeed; sat bhavati — becomes factual and permanent; yat — which; kriyate — is performed; apṛthaktvāt — because of nonseparation; sarvasya — for everyone; tat bhavati — becomes beneficial; mūla-niṣecanam — exactly like pouring water on the root of a tree; yat — which.
yat — cokoliv; yujyate — je vykonáno; asu — na ochranu vlastního života; vasu — ochranu majetku; karma — činnosti; manaḥ — pomocí mysli; vacobhiḥ — pomocí slov; deha-ātma-ja-ādiṣu — pro dobro vlastního těla, rodiny a jiných věcí, které se pojí s tělem; nṛbhiḥ — lidskými bytostmi; tat — to; asat — nestálé, pomíjivé; pṛthaktvāt — jelikož je to oddělené od Nejvyšší Osobnosti Božství; taiḥ — stejnými činnostmi; eva — vskutku; sat bhavati — stává se skutečným a stálým; yat — co; kriyate — je vykonáno; apṛthaktvāt — jelikož to není oddělené; sarvasya — pro každého; tat bhavati — stává se prospěšným; mūla-niṣecanam — jako když se zalévá kořen stromu; yat — co.
Translation
Překlad
In human society there are various activities performed for the protection of one’s wealth and life by one’s words, one’s mind and one’s actions, but they are all performed for one’s personal or extended sense gratification with reference to the body. All these activities are baffled because of being separate from devotional service. But when the same activities are performed for the satisfaction of the Lord, the beneficial results are distributed to everyone, just as water poured on the root of a tree is distributed throughout the entire tree.
V lidské společnosti existují různé činnosti na ochranu majetku a života za použití slov, mysli a činů, ale to vše slouží vlastnímu nebo rozšířenému smyslovému požitku, jenž se pojí s tělem. Všechny tyto činnosti jsou zbytečné, protože jsou oddělené od oddané služby. Když je však totéž konáno pro uspokojení Pána, jsou prospěšné výsledky rozděleny všem, stejně jako se voda nalitá ke kořeni rozšíří do celého stromu.
Purport
Význam
This is the distinction between materialistic activities and activities performed in Kṛṣṇa consciousness. The entire world is active, and this includes the karmīs, the jñānīs, the yogīs and the bhaktas. However, all activities except those of the bhaktas, the devotees, end in bafflement and a waste of time and energy. Moghāśā mogha-karmāṇo mogha-jñānā vicetasaḥ: if one is not a devotee, his hopes, his activities and his knowledge are all baffled. A nondevotee works for his personal sense gratification or for the sense gratification of his family, society, community or nation, but because all such activities are separate from the Supreme Personality of Godhead, they are considered asat. The word asat means bad or temporary, and sat means permanent and good. Activities performed for the satisfaction of Kṛṣṇa are permanent and good, but asat activity, although sometimes celebrated as philanthropy, altruism, nationalism, this “ism” or that “ism,” will never produce any permanent result and is therefore all bad. Even a little work done in Kṛṣṇa consciousness is a permanent asset and is all-good because it is done for Kṛṣṇa, the all-good Supreme Personality of Godhead, who is everyone’s friend (suhṛdaṁ sarva-bhūtānām). The Supreme Personality of Godhead is the only enjoyer and proprietor of everything (bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram). Therefore any activity performed for the Supreme Lord is permanent. As a result of such activities, the performer is immediately recognized. Na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ. Such a devotee, because of full knowledge of the Supreme Personality of Godhead, is immediately transcendental, although he may superficially appear to be engaged in materialistic activities. The only distinction between materialistic activity and spiritual activity is that material activity is performed only to satisfy one’s own senses whereas spiritual activity is meant to satisfy the transcendental senses of the Supreme Personality of Godhead. By spiritual activity everyone factually benefits, whereas by materialistic activity no one benefits and instead one becomes entangled in the laws of karma.
To je rozdíl mezi materialistickými činnostmi a činnostmi konanými s vědomím Kṛṣṇy. Celý svět je činný — karmī, jñānī, yogīni i bhaktové, ale veškeré činnosti, kromě těch, které vykonávají bhaktové neboli oddaní, končí nezdarem a jsou pouhou ztrátou času a energie. Moghāśā mogha-karmāṇo mogha-jñānā vicetasaḥ — pokud člověk není oddaný, jsou všechny jeho naděje, činnosti a poznání zmařeny. Neoddaný pracuje pro svůj vlastní smyslový požitek nebo pro smyslový požitek své rodiny, společnosti, komunity či národa, ale jelikož jsou všechny tyto činnosti oddělené od Nejvyšší Osobnosti Božství, jsou hodnoceny jako asat. Slovo asat znamená špatné nebo dočasné, zatímco sat znamená trvalé a dobré. Činnosti konané pro uspokojení Kṛṣṇy jsou trvalé a dobré, ale činnosti kategorie asat, které mohou být vychvalovány jako lidumilství, dobročinnost, nacionalismus nebo jakýkoliv jiný “ismus”, nikdy nepřinesou žádný trvalý výsledek, a proto jsou všechny nedobré. I trocha práce vykonaná s vědomím Kṛṣṇy je však trvalým přínosem a je dobrá po všech stránkách, protože je určena pro Kṛṣṇu, všedobrého Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který je přítelem každého (suhṛdaṁ sarva-bhūtānām). Nejvyšší Osobnost Božství je jediným poživatelem a vlastníkem všeho (bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram). Každá činnost, konaná pro Nejvyššího Pána, je proto trvalá a živá bytost, která takto jedná, dosáhne toho, že je Pánem okamžitě uznána. Na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ. Takový oddaný se díky úplnému poznání o Nejvyšší Osobnosti Božství ihned ocitá na transcendentální úrovni, i když se navenek se může zdát, že jedná stejně jako materialista. Jediný rozdíl mezi materialistickým a duchovním jednáním je ten, že materialista jedná jen pro uspokojení vlastních smyslů, zatímco duchovní činnosti jsou určeny pro uspokojení transcendentálních smyslů Nejvyšší Osobnosti Božství. Z duchovních činností má každý skutečný prospěch, zatímco materialistické jednání nepřináší prospěch nikomu a naopak živou bytost zaplétá do zákonů karmy.
Thus ends the Bhaktivedanta purports of the Eighth Canto, Ninth Chapter, of the Śrīmad-Bhāgavatam, entitled “The Lord Incarnates as Mohinī-mūrti.”
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k deváté kapitole osmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Pán inkarnuje jako Mohinī-mūrti”.