Skip to main content

Text 44

Sloka 44

Devanagari

Dévanágarí

तप्यन्ते लोकतापेन साधव: प्रायशो जना: ।
परमाराधनं तद्धि पुरुषस्याखिलात्मन: ॥ ४४ ॥

Text

Verš

tapyante loka-tāpena
sādhavaḥ prāyaśo janāḥ
paramārādhanaṁ tad dhi
puruṣasyākhilātmanaḥ
tapyante loka-tāpena
sādhavaḥ prāyaśo janāḥ
paramārādhanaṁ tad dhi
puruṣasyākhilātmanaḥ

Synonyms

Synonyma

tapyante — voluntarily suffer; loka-tāpena — because of the suffering of people in general; sādhavaḥ — saintly persons; prāyaśaḥ — almost always; janāḥ — such persons; parama-ārādhanam — the topmost method of worshiping; tat — that activity; hi — indeed; puruṣasya — of the Supreme Person; akhila-ātmanaḥ — who is the Supersoul of everyone.

tapyante — dobrovolně trpí; loka-tāpena — kvůli utrpení všech lidí; sādhavaḥ — světci; prāyaśaḥ — téměř vždy; janāḥ — takoví lidé; parama- ārādhanam — dokonalá metoda uctívání; tat — tato činnost; hi — vskutku; puruṣasya — Nejvyšší Osoby; akhila-ātmanaḥ — která je Nadduší všech.

Translation

Překlad

It is said that great personalities almost always accept voluntary suffering because of the suffering of people in general. This is considered the highest method of worshiping the Supreme Personality of Godhead, who is present in everyone’s heart.

Je řečeno, že velké osobnosti téměř vždy souhlasí s tím, že budou dobrovolně trpět kvůli utrpení obyčejných lidí. To je dokonalá metoda uctívání Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jenž je přítomný v srdci každého.

Purport

Význam

Here is an explanation of how those engaged in activities for the welfare of others are very quickly recognized by the Supreme Personality of Godhead. The Lord says in Bhagavad-gītā (18.68-69), ya idaṁ paramaṁ guhyaṁ mad-bhakteṣv abhidhāsyati … na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ: “One who preaches the message of Bhagavad-gītā to My devotees is most dear to Me. No one can excel him in satisfying Me by worship.” There are different kinds of welfare activities in this material world, but the supreme welfare activity is the spreading of Kṛṣṇa consciousness. Other welfare activities cannot be effective, for the laws of nature and the results of karma cannot be checked. It is by destiny, or the laws of karma, that one must suffer or enjoy. For instance, if one is given a court order, he must accept it, whether it brings suffering or profit. Similarly, everyone is under obligations to karma and it reactions. No one can change this. Therefore the śāstra says:

Zde je vysvětleno, že ti, kdo jednají pro dobro druhých, si velice rychle získají uznání Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán v Bhagavad-gītě (18.68-69) říká: ya idaṁ paramaṁ guhyaṁ mad-bhakteṣv abhidhāsyati... na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ — “Ten, kdo káže poselství Bhagavad-gīty Mým oddaným, je Mi ze všech nejdražší. Nikdo Mě svým uctíváním neuspokojí lépe.” V tomto hmotném světě existují různé způsoby dobročinného jednání, ale nejlepší z nich je šířit vědomí Kṛṣṇy. Ostatní pokusy o pomoc nemohou být účinné, neboť zákony přírody a výsledky karmy nelze odvrátit. Člověk si musí užívat, nebo trpět podle svého osudu neboli zákona karmy. Když například dostane soudní nařízení, musí ho uposlechnout, ať mu to přinese utrpení, či zisk. Stejně tak každý podléhá své karmě a jejím reakcím. Nikdo to nemůže změnit. Proto śāstra říká:

tasyaiva hetoḥ prayateta kovido
na labhyate yad bhramatām upary adhaḥ
tasyaiva hetoḥ prayateta kovido
na labhyate yad bhramatām upary adhaḥ

One should endeavor for that which is never obtained by wandering up and down the universe as a result of the reactions of karma. What is that? One should endeavor to become Kṛṣṇa conscious. If one tries to spread Kṛṣṇa consciousness all over the world, he should be understood to be performing the best welfare activity. The Lord is automatically very pleased with him. If the Lord is pleased with him, what is left for him to achieve? If one has been recognized by the Lord, even if he does not ask the Lord for anything, the Lord, who is within everyone, supplies him whatever he wants. This is also confirmed in Bhagavad-gītā (teṣāṁ nityābhiyuktānāṁ yoga-kṣemaṁ vahāmy aham). Again, as stated here, tapyante loka-tāpena sādhavaḥ prāyaśo janāḥ. The best welfare activity is raising people to the platform of Kṛṣṇa consciousness, since the conditioned souls are suffering only for want of Kṛṣṇa consciousness. The Lord Himself also comes to mitigate the suffering of humanity.

Člověk má usilovat o to, co nelze nezískat putováním vesmírem nahoru a dolů podle výsledků své karmy. Co je tím míněno? Měl by se snažit vyvinout vědomí Kṛṣṇy. Ten, kdo se snaží šířit vědomí Kṛṣṇy po celém světě, dělá tu nejlepší činnost pro dobro druhých a Pán je s ním okamžitě velmi spokojen. Čeho mu zbývá dosáhnout, je-li s ním spokojen Nejvyšší Pán? Jestliže se Pán, který je v srdci každého, začne k někomu znát, pak mu dá vše, co si takový člověk přeje, dokonce aniž by byl o cokoliv žádán. To je rovněž potvrzeno v Bhagavad-gītě (teṣāṁ nityābhiyuktānāṁ yoga-kṣemaṁ vahāmy aham). Zde je opět uvedeno: tapyante loka-tāpena sādhavaḥ prāyaśo janāḥ. Nejlepším dobročinným jednáním je pomáhat lidem dostat se na úroveň vědomí Kṛṣṇy, neboť podmíněné duše trpí jedině z nedostatku vědomí Kṛṣṇy. Také Pán sám přichází, aby utrpení lidstva zmírnil.

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
paritrāṇāya sādhūnāṁ
vināśāya ca duṣkṛtām
dharma-saṁsthāpanārthāya
sambhavāmi yuge yuge
paritrāṇāya sādhūnāṁ
vināśāya ca duṣkṛtām
dharma-saṁsthāpanārthāya
sambhavāmi yuge yuge

“Whenever and wherever there is a decline in religious practice, O descendant of Bharata, and a predominant rise of irreligion — at that time I descend Myself. To deliver the pious and to annihilate the miscreants, as well as to reestablish the principles of religion, I Myself appear millennium after millennium.” (Bg. 4.7-8) All the śāstras conclude, therefore, that spreading the Kṛṣṇa consciousness movement is the best welfare activity in the world. Because of the ultimate benefit this bestows upon people in general, the Lord very quickly recognizes such service performed by a devotee.

“Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, ó potomku Bharaty, v takové době osobně sestoupím. Abych osvobodil zbožné a vyhladil bezvěrce a abych znovu ustanovil zásady náboženství, přicházím věk za věkem.” (Bg. 4.7-8) Všechny śāstry tedy docházejí k závěru, že šířit hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je tím nejlepším dobročinným jednáním na světě. Jelikož přináší lidem nejvyšší prospěch, Pán tuto službu oddaného velmi rychle uzná.