Texts 15-16

Sloka 15-16

Devanagari

Dévanágarí

श्रीशुक उवाच
यदा युद्धेऽसुरैर्देवा बध्यमाना: शितायुधै: ।
गतासवो निपतिता नोत्तिष्ठेरन्स्म भूरिश: ॥ १५ ॥
यदा दुर्वास: शापेन सेन्द्रा लोकास्त्रयो नृप ।
नि:श्रीकाश्चाभवंस्तत्र नेशुरिज्यादय: क्रिया: ॥ १६ ॥

Text

Verš

śrī-śuka uvāca
yadā yuddhe ’surair devā
badhyamānāḥ śitāyudhaiḥ
gatāsavo nipatitā
nottiṣṭheran sma bhūriśaḥ

yadā durvāsaḥ śāpena
sendrā lokās trayo nṛpa
niḥśrīkāś cābhavaṁs tatra
neśur ijyādayaḥ kriyāḥ

Synonyms

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī said; yadā — when; yuddhe — in the fighting; asuraiḥ — by the demons; devāḥ — the demigods; badhyamānāḥ — besieged; śita-āyudhaiḥ — by serpent weapons; gata-āsavaḥ — almost dead; nipatitāḥ — some of them having fallen; na — not; uttiṣṭheran — got up again; sma — so became; bhūriśaḥ — the majority of them; yadā — when; durvāsaḥ — of Durvāsā Muni; śāpena — with the curse; sa-indrāḥ — with Indra; lokāḥ trayaḥ — the three worlds; nṛpa — O King; niḥśrīkāḥ — without any material opulence; ca — also; abhavan — became; tatra — at that time; neśuḥ — could not be performed; ijya-ādayaḥ — sacrifices; kriyāḥ — ritualistic ceremonies.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; yadā — když; yuddhe — v boji; asuraiḥ — démony; devāḥ — polobozi; badhyamānāḥ — obléhaní; śita-āyudhaiḥ — hadími zbraněmi; gata-āsavaḥ — téměř mrtví; nipatitāḥ — někteří z nich padli; na — ne; uttiṣṭheran — znovu vstali; sma — tak se stalo; bhūriśaḥ — většině; yadā — když; durvāsaḥ — Durvāsy Muniho; śāpena — kvůli prokletí; sa-indrāḥ — s Indrou; lokāḥ trayaḥ — tři světy; nṛpa — ó králi; niḥśrīkāḥ — bez jakéhokoliv hmotného bohatství; ca — také; abhavan — staly se; tatra — tehdy; neśuḥ — nemohly být konány; ijya-ādayaḥ — oběti; kriyāḥ — rituální obřady.

Translation

Překlad

Śukadeva Gosvāmī said: When the asuras, with their serpent weapons, severely attacked the demigods in a fight, many of the demigods fell and lost their lives. Indeed, they could not be revived. At that time, O King, the demigods had been cursed by Durvāsā Muni, the three worlds were poverty-stricken, and therefore ritualistic ceremonies could not be performed. The effects of this were very serious.

Śukadeva Gosvāmī řekl: Když asurové svými hadími zbraněmi v bitvě ostře napadli polobohy, mnoho polobohů padlo a nebylo možné je přivést zpátky k životu. Ó králi, jelikož polobozi byli tehdy prokleti Durvāsou Munim, tři světy byly sužovány bídou, a proto nebylo možné konat obětní obřady. Mělo to vážné následky.

Purport

Význam

It is described that while Durvāsā Muni was passing on the road, he saw Indra on the back of his elephant and was pleased to offer Indra a garland from his own neck. Indra, however, being too puffed up, took the garland, and without respect for Durvāsā Muni, he placed it on the trunk of his carrier elephant. The elephant, being an animal, could not understand the value of the garland, and thus the elephant threw the garland between its legs and smashed it. Seeing this insulting behavior, Durvāsā Muni immediately cursed Indra to be poverty-stricken, bereft of all material opulence. Thus the demigods, afflicted on one side by the fighting demons and on the other by the curse of Durvāsā Muni, lost all the material opulences in the three worlds.

Je popsáno, že když Durvāsa Muni kráčel po cestě, uviděl Indru jedoucího na svém slonu a s potěšením mu nabídl girlandu, která mu visela na krku. Indra byl však příliš pyšný — girlandu vzal a bez úcty k Durvāsovi Munimu ji pověsil na chobot svého slona. Zvíře nechápalo její hodnotu, hodilo si ji pod nohy a rozdupalo ji. Když Durvāsa Muni viděl toto urážlivé chování, okamžitě Indru proklel, že bude chudý a přijde o všechno své hmotné bohatství. Polobozi, trpící na jedné straně kvůli útočícím démonům a na druhé kvůli kletbě Durvāsy Muniho, tak ztratili všechno hmotné bohatství ve třech světech.

To be extremely opulent in materialistic advancement is sometimes very risky. The materially opulent person does not care about anyone, and thus he commits offenses to great personalities, such as devotees and great saints. This is the way of material opulence. As described by Śukadeva Gosvāmī, dhana-durmadāndha: too much wealth makes one blind. This happens even to Indra in his heavenly kingdom, and what to speak of others in this material world? When one is materially opulent, he should learn to be sober and well-behaved toward Vaiṣṇavas and saintly persons; otherwise he will fall down.

Získat díky materialistickému pokroku nesmírné bohatství je někdy velice nebezpečné. Hmotně bohatý člověk na nikoho nedbá, a tak se dopouští přestupků vůči vznešeným osobnostem, jako jsou oddaní a velcí světci. To je výsledek hmotného bohatství. Śukadeva Gosvāmī prohlásil, dhana-durmadāndha — příliš velké jmění člověka zaslepí. To se stává dokonce i Indrovi v jeho nebeském království, co tedy říci o ostatních obyvatelích tohoto hmotného světa? Ten, kdo je po hmotné stránce bohatý, by se měl naučit být vážný a dobře se chovat k vaiṣṇavům a světcům; jinak poklesne.