Skip to main content

Texts 8-9

Sloka 8-9

Devanagari

Dévanágarí

न विद्यते यस्य च जन्म कर्म वा
न नामरूपे गुणदोष एव वा ।
तथापि लोकाप्ययसम्भवाय य:
स्वमायया तान्यनुकालमृच्छति ॥ ८ ॥
तस्मै नम: परेशाय ब्रह्मणेऽनन्तशक्तये ।
अरूपायोरुरूपाय नम आश्चर्यकर्मणे ॥ ९ ॥

Text

Verš

na vidyate yasya ca janma karma vā
na nāma-rūpe guṇa-doṣa eva vā
tathāpi lokāpyaya-sambhavāya yaḥ
sva-māyayā tāny anukālam ṛcchati
na vidyate yasya ca janma karma vā
na nāma-rūpe guṇa-doṣa eva vā
tathāpi lokāpyaya-sambhavāya yaḥ
sva-māyayā tāny anukālam ṛcchati
tasmai namaḥ pareśāya
brahmaṇe ’nanta-śaktaye
arūpāyoru-rūpāya
nama āścarya-karmaṇe
tasmai namaḥ pareśāya
brahmaṇe ’nanta-śaktaye
arūpāyoru-rūpāya
nama āścarya-karmaṇe

Synonyms

Synonyma

na — not; vidyate — there is; yasya — of whom (the Supreme Personality of Godhead); ca — also; janma — birth; karma — activities; — or; na — nor; nāma-rūpe — any material name or material form; guṇa — qualities; doṣaḥ — fault; eva — certainly; — either; tathāpi — still; loka — of this cosmic manifestation; apyaya — who is the destruction; sambhavāya — and creation; yaḥ — He who; sva-māyayā — by His own potency; tāni — activities; anukālam — eternally; ṛcchati — accepts; tasmai — unto Him; namaḥ — I offer my obeisances; para — transcendental; īśāya — who is the supreme controller; brahmaṇe — who is the Supreme Brahman (Parabrahman); ananta-śaktaye — with unlimited potency; arūpāya — possessing no material form; uru-rūpāya — possessing various forms as incarnations; namaḥ — I offer my obeisances; āścarya-karmaṇe — whose activities are wonderful.

na — ne; vidyate — existuje; yasya — jehož (Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství); ca — také; janma — zrození; karma — činnosti; — nebo; na — ani; nāma-rūpe — hmotné jméno či hmotná podoba; guṇa — vlastnosti; doṣaḥ — chyba; eva — jistě; — nebo; tathāpi — ještě; loka — tohoto vesmírného projevu; apyaya — jenž je zničením; sambhavāya — a stvořením; yaḥ — ten, kdo; sva-māyayā — prostřednictvím své vlastní energie; tāni — činnosti; anukālam — věčně; ṛcchati — přijímá; tasmai — Jemu; namaḥ — klaním se; para — transcendentálnímu; īśāya — který je nejvyšší vládce; brahmaṇe — který je Nejvyšší Brahman (Parabrahman); ananta-śaktaye — s neomezenou mocí; arūpāya — který nemá žádnou materiální podobu; ururūpāya — jenž má různé podoby inkarnací; namaḥ — klaním se; āścarya-karmaṇe — jehož činnosti jsou úžasné.

Translation

Překlad

The Supreme Personality of Godhead has no material birth, activities, name, form, qualities or faults. To fulfill the purpose for which this material world is created and destroyed, He comes in the form of a human being like Lord Rāma or Lord Kṛṣṇa by His original internal potency. He has immense potency, and in various forms, all free from material contamination, He acts wonderfully. He is therefore the Supreme Brahman. I offer my respects to Him.

S Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, se nepojí hmotné zrození, činnosti, jméno, podoba, vlastnosti či chyby. Aby splnil účel, kvůli němuž je tento hmotný svět stvořen a zničen, přichází prostřednictvím své původní vnitřní energie v podobě lidské bytosti jako Pán Rāma či Pán Kṛṣṇa. Má nezměrnou moc a jedná úžasně v různých podobách, které jsou vždy prosté hmotného znečištění. Je tedy Nejvyšší Brahman a já Mu vzdávám úctu.

Purport

Význam

In the Viṣṇu Purāṇa it is said, guṇāṁś ca doṣāṁś ca mune vyatīta samasta-kalyāṇa-guṇātmako hi. The Supreme Personality of Godhead has no material form, qualities or faults. He is spiritual and is the only reservoir of all spiritual qualities. As stated in Bhagavad-gītā (4.8) by the Supreme Personality of Godhead, paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām. The Lord’s activities of saving the devotees and annihilating the demons are transcendental. Anyone annihilated by the Supreme Personality of Godhead gets the same result as a devotee who is protected by the Lord; both of them are transcendentally promoted. The only difference is that a devotee goes directly to the spiritual planets and becomes an associate of the Supreme Lord, whereas demons are promoted to brahmaloka, the impersonal effulgence of the Lord. Both of them, however, are transcendentally promoted. The Lord’s killing or annihilating of the demons is not exactly like the killing of this material world. Although He appears to act within the modes of material nature, He is nirguṇa, above the modes of nature. His name is not material; otherwise how could one get liberation by chanting Hare Kṛṣṇa, Hare Rāma? The names of the Lord like Rāma and Kṛṣṇa are nondifferent from the person Rāma and Kṛṣṇa. Thus by chanting the Hare Kṛṣṇa mantra one constantly associates with Rāma and Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, and therefore becomes liberated. A practical example is Ajāmila, who always remained transcendental to his activities simply by chanting the name Nārāyaṇa. If this was true of Ajāmila, what is to be said of the Supreme Lord? When the Lord comes to this material world, He does not become a product of matter. This is confirmed throughout Bhagavad-gītā (janma-karma ca me divyam, avajānanti māṁ mūḍhāḥ mānuṣīṁ tanum āśritam). Therefore, when the Supreme Personality of Godhead — Rāma or Kṛṣṇa — descends to act transcendentally for our benefit, we should not consider Him an ordinary human being. When the Lord comes, He does so on the basis of His spiritual potency (sambhavāmy ātma-māyayā). Because He is not forced to come by the material energy, He is always transcendental. One should not consider the Supreme Lord an ordinary human being. Material names and forms are contaminated, but spiritual name and spiritual form are transcendental.

Ve Viṣṇu Purāṇě je řečeno: guṇāṁś ca doṣāṁś ca mune vyatīta samasta-kalyāṇa-guṇātmako hi. Nejvyšší Osobnost Božství nemá hmotnou podobu, vlastnosti ani chyby. Je duchovní a je také jediným zdrojem všech duchovních vlastností. V Bhagavad-gītě (4.8) prohlašuje: paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām. Když Pán zachraňuje oddané a hubí démony, Jeho jednání je transcendentální. Každý, koho zahubí Nejvyšší Osobnost Božství, získá stejný výsledek jako oddaný, kterého Pán chrání—oba dosáhnou transcendentálního postavení. Jediný rozdíl spočívá v tom, že oddaný půjde přímo na duchovní planety a stane se společníkem Nejvyššího Pána, zatímco démon se dostane do brahmaloky, Pánovy neosobní záře. Oba však dospějí na transcendentální úroveň. Když Pán zabíjí a ničí démony, není to jako obyčejné zabíjení v tomto hmotném světě. I když se zdá, že jedná pod vlivem kvalit hmotné přírody, ve skutečnosti je nad kvalitami (nirguṇa). Jeho jméno není hmotné — jak jinak by mohl člověk zpíváním Hare Kṛṣṇa, Hare Rāma získat osvobození? Pánova jména, jako je Rāma a Kṛṣṇa, se neliší od osob Rāmy a Kṛṣṇy. Při zpívání Hare Kṛṣṇa mantry je tedy člověk neustále ve styku s Rāmou a Kṛṣṇou, a proto se stává osvobozenou duší. Praktickým příkladem je Ajāmila, který zůstával vždy transcendentální vůči svému jednání jednoduše díky tomu, že pronášel jméno Nārāyaṇa. Jestliže tomu tak mohlo být v případě Ajāmila, co potom říci o Nejvyšším Pánu? Když Pán přichází do hmotného světa, nestává se výtvorem hmoty. To je potvrzeno na různých místech v Bhagavad- gītě (janma karma ca me divyam, avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam). Jestliže Nejvyšší Pán, Osobnost Božství — Rāma či Kṛṣṇa — sestupuje, aby transcendentálně jednal v náš prospěch, nesmíme Ho považovat za obyčejnou lidskou bytost. Pán přichází prostřednictvím své duchovní energie (sambhavāmy ātma-māyayā). Není k tomu nucen hmotnou energií, a proto je vždy transcendentální. Nikdo by neměl Nejvyššího Pána považovat za obyčejného člověka. Hmotná jména a podoby jsou znečištěné, ale duchovní jméno a duchovní podoba jsou transcendentální.