Skip to main content

Text 25

Sloka 25

Devanagari

Dévanágarí

जिजीविषे नाहमिहामुया कि-
मन्तर्बहिश्चावृतयेभयोन्या ।
इच्छामि कालेन न यस्य विप्लव-
स्तस्यात्मलोकावरणस्य मोक्षम् ॥ २५ ॥

Text

Verš

jijīviṣe nāham ihāmuyā kim
antar bahiś cāvṛtayebha-yonyā
icchāmi kālena na yasya viplavas
tasyātma-lokāvaraṇasya mokṣam
jijīviṣe nāham ihāmuyā kim
antar bahiś cāvṛtayebha-yonyā
icchāmi kālena na yasya viplavas
tasyātma-lokāvaraṇasya mokṣam

Synonyms

Synonyma

jijīviṣe — wish to live long; na — not; aham — I; iha — in this life; amuyā — or in the next life (I do not wish to live upon being saved from this dangerous position); kim — what is the value; antaḥ — internally; bahiḥ — externally; ca — and; āvṛtayā — covered by ignorance; ibha-yonyā — in this birth as an elephant; icchāmi — I desire; kālena — because of the influence of time; na — there is not; yasya — of which; viplavaḥ — annihilation; tasya — that; ātma-loka-āvaraṇasya — from the covering of self-realization; mokṣam — liberation.

jijīviṣe — přeji si žít dlouho; na — ne; aham — já; iha — v tomto životě; amuyā — nebo v příštím životě (až budu zachráněn z této nebezpečné situace, nepřeji si žít); kim — jakou to má cenu; antaḥ — vnitřně; bahiḥ — navenek; ca — a; āvṛtayā — pokrytý nevědomostí; ibha-yonyā — když jsem se narodil v podobě slona; icchāmi — přeji si; kālena — vlivem času; na — není; yasya — čeho; viplavaḥ — zničení; tasya — to; ātma-loka-āvaraṇasya — z pokryvu seberealizace; mokṣam — vysvobození.

Translation

Překlad

I do not wish to live anymore after I am released from the attack of the crocodile. What is the use of an elephant’s body covered externally and internally by ignorance? I simply desire eternal liberation from the covering of ignorance. That covering is not destroyed by the influence of time.

Až budu vysvobozen ze sevření krokodýla, nechci již déle žít. K čemu je dobré tělo slona, pokryté vně i uvnitř nevědomostí? Přeji si jen být navěky vysvobozen z tohoto pokryvu nevědomosti. K jeho zničení nedojde vlivem času.

Purport

Význam

In this material world, every living entity is covered by the darkness of ignorance. Therefore the Vedas enjoin that one should approach the Supreme Lord through the spiritual master, who is described and offered prayers in the Gautamīya-tantra as follows:

V tomto hmotném světě je každá živá bytost zahalená temnotou nevědomosti. Védy proto nařizují, aby se člověk na Nejvyššího Pána obrátil skrze duchovního mistra, jehož popis — který je zároveň modlitbou k němu — podává Gautamīya-tantra:

om ajñāna-timirāndhasya
jñānāñjana-śalākayā
cakṣur unmīlitaṁ yena
tasmai śrī-gurave namaḥ
oṁ ajñāna-timirāndhasya
jñānāñjana-śalākayā
cakṣur unmīlitaṁ yena
tasmai śrī-gurave namaḥ

“I offer my respectful obeisances unto my spiritual master, who with the torchlight of knowledge has opened my eyes, which were blinded by the darkness of ignorance.” Although one may struggle for existence in this material world, to live forever is impossible. One must understand, however, that this struggle for existence is due to ignorance, for otherwise every living being is an eternal part of the Supreme Lord. There is no need to live as an elephant or man, American or Indian; one should desire only to achieve liberation from the cycle of birth and death. Because of ignorance, we consider every life offered by nature to be happy and pleasing, but in the degraded life within this material world, from the life of Lord Brahmā down to that of an ant, no one can actually be happy. We are making so many plans to live happily, but there cannot be any happiness in this material world, however we may try to make a permanent settlement in this life or that.

“Skládám uctivé poklony svému duchovnímu mistrovi, který s pochodní poznání otevřel mé oči, zaslepené temnotou nevědomosti.” Ačkoliv živá bytost může zápasit o existenci v hmotném světě, žít věčně je nemožné. Musíme však pochopit, že tento zápas o existenci je zapříčiněn nevědomostí, neboť každá živá bytost je jinak věčnou částí Nejvyššího Pána. Není nutno žít jako slon nebo člověk, Američan nebo Ind — jedinou touhou živé bytosti má být, aby byla vysvobozena z koloběhu rození a umírání. Z nevědomosti si myslíme, že každý život, jímž nás příroda obdaří, je šťastný a příjemný, ale nedůstojný život v hmotném světě, počínaje životem Pána Brahmy až po život mravence, nepřinese nikomu skutečné štěstí. Vytváříme si mnoho plánů, jak žít šťastně, ale v hmotném světě není možné štěstí dosáhnout; bez ohledu na veškeré naše úsilí o zajištění trvalé situace v tomto či příštím životě.