Skip to main content

Text 1

Sloka 1

Devanagari

Dévanágarí

श्रीबादरायणिरुवाच
एवं व्यवसितो बुद्ध्या समाधाय मनो हृदि ।
जजाप परमं जाप्यं प्राग्जन्मन्यनुशिक्षितम् ॥ १ ॥

Text

Verš

śrī-bādarāyaṇir uvāca
evaṁ vyavasito buddhyā
samādhāya mano hṛdi
jajāpa paramaṁ jāpyaṁ
prāg-janmany anuśikṣitam
śrī-bādarāyaṇir uvāca
evaṁ vyavasito buddhyā
samādhāya mano hṛdi
jajāpa paramaṁ jāpyaṁ
prāg-janmany anuśikṣitam

Synonyms

Synonyma

śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī said; evam — thus; vyavasitaḥ — fixed; buddhyā — by intelligence; samādhāya — for concentration; manaḥ — the mind; hṛdi — in consciousness or in the heart; jajāpa — he chanted; paramam — a supreme; jāpyammantra he had learned from great devotees; prāk-janmani — in his previous birth; anuśikṣitam — practiced.

śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; evam — takto; vyavasitaḥ — rozhodnutá; buddhyā — za pomoci inteligence; samādhāya — pro soustředění; manaḥ — mysl; hṛdi — ve vědomí nebo v srdci; jajāpa — recitoval; paramam — svrchovanou; jāpyam — mantru, kterou se naučil od velkých oddaných; prāk-janmani — v minulém životě; anuśikṣitam — praktikovanou.

Translation

Překlad

Śrī Śukadeva Gosvāmī continued: Thereafter, the King of the elephants, Gajendra, fixed his mind in his heart with perfect intelligence and chanted a mantra which he had learned in his previous birth as Indradyumna and which he remembered by the grace of Kṛṣṇa.

Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Potom král slonů, Gajendra, svou dokonalou inteligencí ustálil mysl v srdci a pronesl mantru, kterou se naučil ve svém minulém životě jako Indradyumna a kterou si milostí Kṛṣṇy zapamatoval.

Purport

Význam

Such remembrance is described in Bhagavad-gītā (6.43-44):

Schopnost pamatovat si popisuje Bhagavad-gītā (6.43-44):

tatra taṁ buddhi-saṁyogaṁ
labhate paurva-dehikam
yatate ca tato bhūyaḥ
saṁsiddhau kuru-nandana
pūrvābhyāsena tenaiva
hriyate hy avaśo ’pi saḥ
tatra taṁ buddhi-saṁyogaṁ
labhate paurva-dehikam
yatate ca tato bhūyaḥ
saṁsiddhau kuru-nandana
pūrvābhyāsena tenaiva
hriyate hy avaśo ’pi saḥ

In these verses it is assured that even if a person engaged in devotional service falls down, he is not degraded, but is placed in a position in which he will in due course of time remember the Supreme Personality of Godhead. As explained later, Gajendra was formerly King Indradyumna, and somehow or other in his next life he became King of the elephants. Now Gajendra was in danger, and although he was in a body other than that of a human being, he remembered the stotra he had chanted in his previous life. Yatate ca tato bhūyaḥ saṁsiddhau kuru-nandana. To enable one to achieve perfection, Kṛṣṇa gives one the chance to remember Him again. This is proved here, for although the King of the elephants, Gajendra, was put in danger, this was a chance for him to remember his previous devotional activities so that he could immediately be rescued by the Supreme Personality of Godhead.

Tyto verše ujišťují, že i když člověk, který se zapojí do oddané služby, poklesne, nebude tím degradován — dostane se do postavení, ve kterém si časem opět vzpomene na Nejvyšší Osobnost Božství. Jak bude vysvětleno později, Gajendra byl dříve králem Indradyumnou, který se v dalším životě z určitého důvodu stal králem slonů. Nyní byl Gajendra v nebezpečí, a přestože měl jiné tělo než lidské, vzpomněl si na stotru, kterou zpíval ve svém minulém životě. Yatate ca tato bhūyaḥ saṁsiddhau kuru-nandana. Aby Kṛṣṇa umožnil živé bytosti dosáhnout dokonalosti, dává jí možnost znovu si na Něho vzpomenout. Zde je důkaz — i když se král slonů, Gajendra, ocitl v nebezpečí, byla to pro něj příležitost vzpomenout si na svou dřívější oddanou službu, a díky tomu ho Nejvyšší Pán ihned zachránil.

It is imperative, therefore, that all devotees in Kṛṣṇa consciousness practice chanting some mantra. Certainly one should chant the Hare Kṛṣṇa mantra, which is the mahā-mantra, or great mantra, and also one should practice chanting cintāmaṇi-prakara-sadmasu or the Nṛsiṁha strotra (ito nṛsiṁhaḥ parato nṛsiṁho yato yato yāmi tato nṛsiṁhaḥ). Every devotee should practice in order to chant some mantra perfectly so that even though he may be imperfect in spiritual consciousness in this life, in his next life he will not forget Kṛṣṇa consciousness, even if he becomes an animal. Of course, a devotee should try to perfect his Kṛṣṇa consciousness in this life, for simply by understanding Kṛṣṇa and His instructions, after giving up this body one can return home, back to Godhead. Even if there is some falldown, practice of Kṛṣṇa consciousness never goes in vain. For example, Ajāmila, in his boyhood, practiced chanting the name of Nārāyaṇa under the direction of his father, but later, in his youth, he fell down and became a drunkard, woman-hunter, rogue and thief. Nonetheless, because of chanting the name of Nārāyaṇa for the purpose of calling his son, whom he had named Nārāyaṇa, he became advanced, even though he was involved in sinful activities. Therefore, we should not forget the chanting of the Hare Kṛṣṇa mantra under any circumstances. It will help us in the greatest danger, as we find in the life of Gajendra.

Proto je nutné, aby všichni oddaní, kteří rozvíjejí vědomí Kṛṣṇy, zpívali pravidelně nějakou mantru. Rozhodně je nutné zpívat mantru Hare Kṛṣṇa, což je mahā-mantra neboli “velká mantra”, a také pravidelně zpívat cintāmaṇi-prakara-sadmasu nebo Nṛsiṁha stotru (ito nṛsiṁhaḥ parato nṛsiṁho yato yato yāmi tato nṛsiṁhaḥ). Každý oddaný by měl praktikovat pronášení určité mantry, aby ji zpíval dokonale. Když pak i v tomto životě nerozvine dokonalé duchovní vědomí, v příštím životě na vědomí Kṛṣṇy nezapomene, ani kdyby se stal zvířetem. Oddaný se má samozřejmě snažit dovést své vědomí Kṛṣṇy k dokonalosti v tomto životě, neboť jen když porozumí Kṛṣṇovi a Jeho pokynům, může se po opuštění tohoto těla vrátit domů, zpátky k Bohu. Dokonce i když z nějakého důvodu poklesne, jeho rozvoj vědomí Kṛṣṇy nepřijde nikdy nazmar. Například Ajāmila jako chlapec pod vedením svého otce zpíval jméno Nārāyaṇa, ale později, jako mladý muž, poklesl a stal se z něj opilec, sukničkář, zloděj a darebák. Jelikož však pronášel Nārāyaṇovo jméno, když volal na svého syna, jemuž dal jméno Nārāyaṇa, dostal se na duchovní úroveň, přestože se dopouštěl hříšných činností. Proto bychom za žádných okolností neměli zapomenout zpívat Hare Kṛṣṇa mantru. Pomůže nám to v největším nebezpečí, jak uvidíme na příkladu Gajendry.