Skip to main content

Text 32

Sloka 32

Devanagari

Dévanágarí

प्रतिश्रुतमदातुस्ते निरये वास इष्यते ।
विश त्वं निरयं तस्माद् गुरुणा चानुमोदित: ॥ ३२ ॥

Text

Verš

pratiśrutam adātus te
niraye vāsa iṣyate
viśa tvaṁ nirayaṁ tasmād
guruṇā cānumoditaḥ
pratiśrutam adātus te
niraye vāsa iṣyate
viśa tvaṁ nirayaṁ tasmād
guruṇā cānumoditaḥ

Synonyms

Synonyma

pratiśrutam — what had been promised; adātuḥ — who could not give; te — of you; niraye — in hell; vāsaḥ — residence; iṣyate — prescribed; viśa — now enter; tvam — yourself; nirayam — the hellish planet; tasmāt — therefore; guruṇā — by your spiritual master; ca — also; anumoditaḥ — approved.

pratiśrutam — co bylo slíbeno; adātuḥ — neschopného dát; te — tebe; niraye — v pekle; vāsaḥ — domov; iṣyate — přisouzen; viśa — nyní sestup; tvam — ty; nirayam — pekelná planeta; tasmāt — proto; guruṇā — tvým duchovním mistrem; ca — také; anumoditaḥ — schváleno.

Translation

Překlad

Because you have been unable to give charity according to your promise, the rule is that you should go down to live in the hellish planets. Therefore, in accordance with the order of Śukrācārya, your spiritual master, now go down and live there.

Nebyl jsi schopen dát milodar, který jsi slíbil. Pravidlem tedy je, že musíš sestoupit na pekelné planety. Proto jdi nyní dolů a žij tam, jak ti nařídil tvůj duchovní mistr Śukrācārya.

Purport

Význam

It is said:

Je řečeno:

nārāyaṇa-parāḥ sarve
na kutaścana bibhyati
svargāpavarga-narakeṣv
api tulyārtha-darśinaḥ
nārāyaṇa-parāḥ sarve
na kutaścana bibhyati
svargāpavarga-narakeṣv
api tulyārtha-darśinaḥ

“Devotees solely engaged in the devotional service of the Supreme Personality of Godhead, Nārāyaṇa, never fear any condition of life. For them the heavenly planets, liberation and the hellish planets are all the same, for such devotees are interested only in the service of the Lord.” (Bhāg. 6.17.28) A devotee engaged in the service of Nārāyaṇa is always in equilibrium. A devotee actually lives transcendentally. Although he may appear to have gone to hell or heaven, he does not live in either place; rather, he always lives in Vaikuṇṭha (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). Vāmanadeva asked Bali Mahārāja to go to the hellish planets, apparently just to show the entire universe how tolerant he was, and Bali Mahārāja did not hesitate to carry out the order. A devotee does not live alone. Of course, everyone lives with the Supreme Personality of Godhead, but because the devotee is engaged in His service, he actually does not live in any material condition. Bhaktivinoda Ṭhākura says, kīṭa janma hao yathā tuyā dāsa. Thus he prays to take birth as an insignificant insect in the association of devotees. Because devotees are engaged in the service of the Lord, anyone who lives with them also lives in Vaikuṇṭha.

“Oddaní, kteří jsou zaměstnaní pouze oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇovi, se nikdy nebojí žádné životní situace. Nebeské planety, osvobození a pekelné planety pro ně znamenají jedno a totéž, neboť jediným, co je zajímá, je služba Pánu.” (Bhāg. 6.17.28) Oddaný, který slouží Nārāyaṇovi, je vždy vnitřně vyrovnaný a jeho život je ve skutečnosti transcendentální. I když může jít zdánlivě do pekla nebo do nebe, nežije tam — je stále na Vaikuṇṭě (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate). Vāmanadeva vyzval Baliho Mahārāje, aby odešel na pekelné planety, protože chtěl celému světu ukázat, jak je tolerantní — a Bali Mahārāja bez váhání příkaz splnil. Oddaný nežije sám. Samozřejmě, každý žije s Nejvyšší Osobností Božství, avšak oddaný Pánovi slouží, a proto se nikdy neocitne v hmotných podmínkách. Bhaktivinoda Ṭhākura říká: kīṭa- janma hao yathā tuyā dāsa. Modlí se, aby se narodil jako nepatrný hmyz ve společnosti oddaných. Jelikož oddaní stále slouží Pánu, každý, kdo žije s nimi, žije také na Vaikuṇṭě.