Text 2
Sloka 2
Devanagari
Dévanágarí
सत्यं भगवता प्रोक्तं धर्मोऽयं गृहमेधिनाम् ।
अर्थं कामं यशो वृत्तिं यो न बाधेत कर्हिचित् ॥ २ ॥
Text
Verš
satyaṁ bhagavatā proktaṁ
dharmo ’yaṁ gṛhamedhinām
arthaṁ kāmaṁ yaśo vṛttiṁ
yo na bādheta karhicit
satyaṁ bhagavatā proktaṁ
dharmo ’yaṁ gṛhamedhinām
arthaṁ kāmaṁ yaśo vṛttiṁ
yo na bādheta karhicit
Synonyms
Synonyma
śrī-baliḥ uvāca — Bali Mahārāja said; satyam — it is truth; bhagavatā — by Your Greatness; proktam — what has already been spoken; dharmaḥ — a religious principle; ayam — that is; gṛhamedhinām — especially for the householders; artham — economic development; kāmam — sense gratification; yaśaḥ vṛttim — reputation and means of livelihood; yaḥ — which religious principle; na — not; bādheta — hinders; karhicit — at any time.
śrī-baliḥ uvāca — Bali Mahārāja řekl; satyam — to je pravda; bhagavatā — tebou, vznešený; proktam — co již bylo řečeno; dharmaḥ — náboženská zásada; ayam — to je; gṛhamedhinām — zvláště pro hospodáře; artham — hospodářský rozvoj; kāmam — smyslový požitek; yaśaḥ vṛttim — dobrá pověst a prostředky pro získávání živobytí; yaḥ — která náboženská zásada; na — ne; bādheta — překáží; karhicit — kdykoliv.
Translation
Překlad
Bali Mahārāja said: As you have already stated, the principle of religion that does not hinder one’s economic development, sense gratification, fame and means of livelihood is the real occupational duty of the householder. I also think that this religious principle is correct.
Bali Mahārāja řekl: Prohlásil jsi, že náboženská zásada, která nenarušuje hospodářský rozvoj, smyslový požitek, slávu a způsob získávání živobytí, je pravou povinností hospodáře. Také si myslím, že tato náboženská zásada je správná.
Purport
Význam
Bali Mahārāja’s grave answer to Śukrācārya is meaningful. Śukrācārya stressed that one’s material means of livelihood and one’s material reputation, sense gratification and economic development must continue properly. To see to this is the first duty of a man who is a householder, especially one who is interested in material affairs. If a religious principle does not affect one’s material condition, it is to be accepted. At the present time, in this Age of Kali, this idea is extremely prominent. No one is prepared to accept any religious principle if it hampers material prosperity. Śukrācārya, being a person of this material world, did not know the principles of a devotee. A devotee is determined to serve the Supreme Personality of Godhead to His full satisfaction. Anything that hampers such determination should certainly be rejected. This is the principle of bhakti. Ānukūlyasya saṅkalpaḥ prātikūlyasya varjanam (Cc. Madhya 22.100). To perform devotional service, one must accept only that which is favorable and reject that which is unfavorable. Bali Mahārāja had the opportunity to contribute everything he possessed to the lotus feet of Lord Vāmanadeva, but Śukrācārya was putting forward a material argument to hamper this process of devotional service. Under the circumstances, Bali Mahārāja decided that such hindrances should certainly be avoided. In other words, he decided immediately to reject the advice of Śukrācārya and go on with his duty. Thus he gave all his possessions to Lord Vāmanadeva.
Závažná odpověď, kterou Bali Mahārāja Śukrācāryovi dal, má hluboký význam. Śukrācārya zdůrazňoval, že nesmí být ohroženy hmotné prostředky pro získávání živobytí ani hmotná sláva, smyslový požitek a hospodářský rozvoj. Tato starost je prvořadou povinností muže ve stavu hospodáře; zvláště toho, který klade důraz na hmotný život. V současném věku Kali je tato myšlenka velmi rozšířená. Nikdo není připravený přijmout jakékoliv náboženské zásady, které by narušily jeho hmotné pohodlí. Śukrācārya jakožto obyvatel tohoto hmotného světa neznal zásady oddaného. Oddaný je odhodlaný sloužit Nejvyššímu Pánu k Jeho naprosté spokojenosti. Vše, co toto odhodlání narušuje, je třeba důsledně odmítnout. To je zásada bhakti. Ānukūlyasya saṅkalpaḥ prātikūlyasya varjanam (Hari-bhakti-vilāsa 11.417). Pro vykonávání oddané služby je třeba přijmout jen to, co je příznivé, a odmítnout vše nepříznivé. Bali Mahārāja měl příležitost odevzdat veškeré vlastnictví lotosovým nohám Pána Vāmanadeva, ale Śukrācārya vznesl hmotnou námitku, kterou chtěl jeho oddanou službu překazit. Za daných okolností se Bali Mahārāja rozhodl, že podobným překážkám je třeba se rozhodně vyhnout. Jinými slovy — okamžitě se rozhodl odmítnout Śukrācāryovu radu a plnit svou povinnost. Dal tedy všechno své vlastnictví Pánu Vāmanadevovi.