Text 1

Sloka 1

Devanagari

Dévanágarí

श्रीशुक उवाच
बलिरेवं गृहपति: कुलाचार्येण भाषित: ।
तूष्णीं भूत्वा क्षणं राजन्नुवाचावहितो गुरुम् ॥ १ ॥

Text

Verš

śrī-śuka uvāca
balir evaṁ gṛha-patiḥ
kulācāryeṇa bhāṣitaḥ
tūṣṇīṁ bhūtvā kṣaṇaṁ rājann
uvācāvahito gurum

Synonyms

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī said; baliḥ — Bali Mahārāja; evam — thus; gṛha-patiḥ — the master of the household affairs, although guided by the priests; kula-ācāryeṇa — by the family ācārya or guide; bhāṣitaḥ — being thus addressed; tūṣṇīm — silent; bhūtvā — becoming; kṣaṇam — for a moment; rājan — O King (Mahārāja Parīkṣit); uvāca — said; avahitaḥ — after full deliberation; gurum — unto his spiritual master.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; baliḥ — Bali Mahārāja; evam — takto; gṛha-patiḥ — který je hlavou rodiny, přestože je veden knězi; kula-ācāryeṇa — rodinným ācāryou či vůdcem; bhāṣitaḥ — takto osloven; tūṣṇīm — zamlklý; bhūtvā — stal se; kṣaṇam — na chvíli; rājan — ó králi (Mahārāji Parīkṣite); uvāca — řekl; avahitaḥ — po důkladném zvážení; gurum — svému duchovnímu mistrovi.

Translation

Překlad

Śrī Śukadeva Gosvāmī said: O King Parīkṣit, when Bali Mahārāja was thus advised by his spiritual master, Śukrācārya, his family priest, he remained silent for some time, and then, after full deliberation, he replied to his spiritual master as follows.

Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó králi Parīkṣite, když Bali Mahārāja dostal od svého duchovního mistra, rodinného kněze Śukrācāryi, tuto radu, na chvíli se odmlčel a pak mu po důkladné rozvaze odpověděl.

Purport

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura remarks that Bali Mahārāja remained silent at a critical point. How could he disobey the instruction of Śukrācārya, his spiritual master? It is the duty of such a sober personality as Bali Mahārāja to abide by the orders of his spiritual master immediately, as his spiritual master had advised. But Bali Mahārāja also considered that Śukrācārya was no longer to be accepted as a spiritual master, for he had deviated from the duty of a spiritual master. According to śāstra, the duty of the guru is to take the disciple back home, back to Godhead. If he is unable to do so and instead hinders the disciple in going back to Godhead, he should not be a guru. Gurur na sa syāt (Bhāg. 5.5.18). One should not become a guru if he cannot enable his disciple to advance in Kṛṣṇa consciousness. The goal of life is to become a devotee of Lord Kṛṣṇa so that one may be freed from the bondage of material existence (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mam eti so ’rjuna). The spiritual master helps the disciple attain this stage by developing Kṛṣṇa consciousness. Now Śukrācārya has advised Bali Mahārāja to deny the promise to Vāmanadeva. Under the circumstances, therefore, Bali Mahārāja thought that there would be no fault if he disobeyed the order of his spiritual master. He deliberated on this point — should he refuse to accept the advice of his spiritual master, or should he independently do everything to please the Supreme Personality of Godhead? He took some time. Therefore it is said, tūṣṇīṁ bhūtvā kṣaṇaṁ rajann uvācāvahito gurum. After deliberating on this point, he decided that Lord Viṣṇu should be pleased in all circumstances, even at the risk of ignoring the guru’s advice to the contrary.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poukazuje na to, že Bali Mahārāja se v kritickém okamžiku odmlčel. Jak mohl neuposlechnout pokyn svého duchovního mistra? Povinností rozvážné osoby, jako je Bali Mahārāja, je bez váhání přijmout nařízení duchovního mistra a jednat podle jeho rad. Bali Mahārāja však rovněž zvážil, zda Śukrācārya ještě mohl být považován za duchovního mistra, protože se odchýlil od povinností gurua. Podle śāstry je povinností gurua dovést svého žáka zpátky domů, zpátky k Bohu. Jestliže toho není schopen a žákovi návrat k Bohu místo toho znesnadňuje, nemá být guruem. Gurur na sa syāt (Bhāg. 5.5.18). Nikdo se nemá stát duchovním mistrem, neumožní-li svému žáku dělat pokrok v rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Cílem života je stát se oddaným Pána Kṛṣṇy, a tak se osvobodit ze zajetí hmotné existence (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna). Duchovní mistr žákovi pomáhá dosáhnout tohoto stádia rozvíjením vědomí Kṛṣṇy. Śukrācārya nyní Balimu Mahārājovi poradil, aby odmítl splnit slib, který Vāmanadevovi dal. Za těchto okolností tedy Bali Mahārāja usoudil, že pokud neuposlechne pokyn duchovního mistra, neponese za to vinu. Hluboce o tom uvažoval — zda přijmout radu svého duchovního mistra, nebo nezávisle udělat vše, co potěší Nejvyšší Osobnost Božství. Vzal si proto nějaký čas na rozmyšlenou. Je řečeno: tūṣṇīṁ bhūtvā kṣaṇaṁ rājann uvācāvahito gurum. Po zralé úvaze se rozhodl, že Pána Viṣṇua je třeba uspokojit za všech okolností, dokonce i za cenu neuposlechnutí gurua, jehož rada je v rozporu s touto zásadou.

Anyone who is supposed to be a guru but who goes against the principle of viṣṇu-bhakti cannot be accepted as guru. If one has falsely accepted such a guru, one should reject him. Such a guru is described as follows (Mahābhārata, Udyoga 179.25):

Toho, kdo je pokládán za gurua, ale staví se proti principu viṣṇu-bhakti, nelze za gurua přijímat. Jestliže někdo takového gurua omylem přijal, měl by ho odmítnout. Tento guru je popsán v Mahābhāratě (Udyoga 179.25):

guror apy avaliptasya
kāryākāryam ajānataḥ
utpatha-pratipannasya
parityāgo vidhīyate

Śrīla Jīva Gosvāmī has advised that such a useless guru, a family priest acting as guru, should be given up, and that the proper, bona fide guru should be accepted.

Śrīla Jīva Gosvāmī doporučil nevhodného gurua nebo rodinného kněze v roli gurua zavrhnout a přijmout řádného, pravého gurua.

ṣaṭ-karma-nipuṇo vipro
mantra-tantra-viśāradaḥ
avaiṣṇavo gurur na syād
vaiṣṇavaḥ śvapaco guruḥ

“A scholarly brāhmaṇa expert in all subjects of Vedic knowledge is unfit to become a spiritual master without being a Vaiṣṇava, but if a person born in a family of a lower caste is a Vaiṣṇava, he can become a spiritual master.” (Padma Purāṇa)

“Učený brāhmaṇa, který zná všechna odvětví védského poznání, se nemůže stát duchovním mistrem, pokud sám není vaiṣṇavou. Naproti tomu vaiṣṇava může být duchovním mistrem i v případě, že se narodil v rodině nižší společenské třídy.” (Padma Purāṇa)