Text 31
Sloka 31
Devanagari
Dévanágarí
प्राणस्य देही विवशो यदृच्छया ।
अपारयन्नात्मविमोक्षणे चिरं
दध्याविमां बुद्धिमथाभ्यपद्यत ॥ ३१ ॥
Text
Verš
prāṇasya dehī vivaśo yadṛcchayā
apārayann ātma-vimokṣaṇe ciraṁ
dadhyāv imāṁ buddhim athābhyapadyata
prāṇasya dehī vivaśo yadṛcchayā
apārayann ātma-vimokṣaṇe ciraṁ
dadhyāv imāṁ buddhim athābhyapadyata
Synonyms
Synonyma
ittham — in this way; gaja-indraḥ — the King of the elephants; saḥ — he; yadā — when; āpa — obtained; saṅkaṭam — such a dangerous position; prāṇasya — of life; dehī — who is embodied; vivaśaḥ — circumstantially helpless; yadṛcchayā — by the will of providence; apārayan — being unable; ātma-vimokṣaṇe — to save himself; ciram — for a long time; dadhyau — began to think seriously; imām — this; buddhim — decision; atha — thereupon; abhyapadyata — reached.
ittham — takto; gaja-indraḥ — král slonů; saḥ — on; yadā — když; āpa — získal; saṅkaṭam — toto nebezpečné postavení; prāṇasya — života; dehī — který je vtělený; vivaśaḥ — za daných okolností bezmocný; yadṛcchayā — řízením osudu; apārayan — neschopný; ātma-vimokṣaṇe — zachránit se; ciram — po dlouhou dobu; dadhyau — začal vážně uvažovat; imām — tomuto; buddhim — rozhodnutí; atha — poté; abhyapadyata — dospěl k.
Translation
Překlad
When the King of the elephants saw that he was under the clutches of the crocodile by the will of providence and, being embodied and circumstantially helpless, could not save himself from danger, he was extremely afraid of being killed. He consequently thought for a long time and finally reached the following decision.
Když král slonů viděl, že se ocitl ve spárech krokodýla z vůle prozřetelnosti a nemůže se z tohoto nebezpečí sám zachránit, jelikož je vtělenou bytostí a za daných okolností bezmocný, začal se bát smrti. Dlouho proto uvažoval, a nakonec dospěl k následujícímu rozhodnutí.
Purport
Význam
Everyone in the material world is engaged in a struggle for existence. Everyone tries to save himself from danger, but when one is unable to save himself, if he is pious, he then takes shelter of the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead. This is confirmed in Bhagavad-gītā (7.16):
V hmotném světě každý zápasí o přežití. Každý se chce zachránit před nebezpečím, ale jestliže se mu to nedaří, uchýlí se, pokud je zbožný, k lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství. To potvrzuje Bhagavad-gītā (7.16):
janāḥ sukṛtino ’rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha
janāḥ sukṛtino 'rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha
Four kinds of pious men — namely, one who is in danger, one who is in need of money, one who is searching for knowledge and one who is inquisitive — begin to take shelter of the Supreme Personality of Godhead in order to be saved or to advance. The King of the elephants, in his condition of danger, decided to seek shelter of the lotus feet of the Lord. After considerable thought, he intelligently arrived at this correct decision. Such a decision is not reached by a sinful man. Therefore in Bhagavad-gītā it is said that those who are pious (sukṛtī) can decide that in a dangerous or awkward condition one should seek shelter of the lotus feet of Kṛṣṇa.
Čtyři druhy zbožných lidí hledají útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, aby byli zachráněni nebo aby udělali pokrok: ten, kdo je v nebezpečí; ten, kdo má nedostatek peněz; ten, kdo hledá poznání, a ten, kdo je zvídavý. Král slonů se ve své nebezpečné situaci rozhodl vyhledat útočiště u lotosových nohou Pána. Po důkladné úvaze inteligentně dospěl k tomuto správnému závěru. Hříšný člověk takové rozhodnutí nikdy neučiní. Proto je v Bhagavad-gītě řečeno, že zbožní lidé (sukṛtī) se dovedou v nebezpečné či nepříjemné situaci rozhodnout pro přijetí útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy.