Skip to main content

CHAPTER NINETEEN

KAPITOLA DEVATENÁCTÁ

Lord Vāmanadeva Begs Charity from Bali Mahārāja

Pán Vāmanadeva prosí Baliho Mahārāje o milodar

This Nineteenth Chapter describes how Lord Vāmanadeva asked for three paces of land in charity, how Bali Mahārāja agreed to His proposal, and how Śukrācārya forbade Bali Mahārāja to fulfill Lord Vāmanadeva’s request.

Devatenáctá kapitola líčí, jak Pán Vāmanadeva požádal o milodar v podobě území, které překročí třemi kroky, jak Bali Mahārāja tuto žádost přijal a jak Śukrācārya Balimu zakázal Pánovo přání splnit.

When Bali Mahārāja, thinking Vāmanadeva to be the son of a brāhmaṇa, told Him to ask for anything He liked, Lord Vāmanadeva praised Hiraṇyakaśipu and Hiraṇyākṣa for their heroic activities, and after thus praising the family in which Bali Mahārāja had been born, He begged the King for three paces of land. Bali Mahārāja agreed to give this land in charity, since this was very insignificant, but Śukrācārya, who could understand that Vāmanadeva was Viṣṇu, the friend of the demigods, forbade Bali Mahārāja to give this land. Śukrācārya advised Bali Mahārāja to withdraw his promise. He explained that in subduing others, in joking, in responding to danger, in acting for the welfare of others, and so on, one could refuse to fulfill one’s promise, and there would be no fault. By this philosophy, Śukrācārya tried to dissuade Bali Mahārāja from giving land to Lord Vāmanadeva.

Když Bali Mahārāja řekl Vāmanadevovi, jehož pokládal za syna brāhmaṇy, ať ho požádá o cokoliv, co si přeje, Pán Vāmanadeva začal chválit hrdinské činy Hiraṇyakaśipua a Hiraṇyākṣi. Poté, co tak vyzdvihl rodinu, v níž se Bali Mahārāja narodil, požádal krále o tři kroky země. Jelikož to byl bezvýznamný milodar, Bali Mahārāja souhlasil, že Mu jej dá, ale Śukrācārya mu to zakázal, neboť poznal, že Vāmanadeva je Viṣṇu, přítel polobohů. Poradil Balimu, aby svůj slib odvolal, a vysvětlil, že pokud se jedná o ovládnutí druhých, žert, reakci na nebezpečí, jednání pro dobro druhých a tak podobně, člověk nemusí splnit slib, který dal, a nedopustí se ničeho špatného. Touto filozofií se Śukrācārya snažil Baliho Mahārāje přesvědčit, aby Pánu Vāmanadevovi žádnou zemi nedával.

Text 1:
Śukadeva Gosvāmī continued: When the Supreme Personality of Godhead, Vāmanadeva, heard Bali Mahārāja speaking in this pleasing way, He was very satisfied, for Bali Mahārāja had spoken in terms of religious principles. Thus the Lord began to praise him.
Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Když Vāmanadeva, Nejvyšší Osobnost Božství, slyšel Baliho Mahārāje takto příjemně mluvit, byl velmi spokojen, neboť jeho slova se shodovala s náboženskými zásadami. Proto ho Pán začal chválit.
Text 2:
The Supreme Personality of Godhead said: O King, you are indeed exalted because your present advisors are the brāhmaṇas who are descendants of Bhṛgu and because your instructor for your future life is your grandfather, the peaceful and venerable Prahlāda Mahārāja. Your statements are very true, and they completely agree with religious etiquette. They are in keeping with the behavior of your family, and they enhance your reputation.
Sloka 2:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó králi, jsi navýsost vznešený, neboť tvými rádci jsou bráhmanští potomci Bhṛgua a pokyny pro příští život ti dává tvůj děd, pokojný a úctyhodný Prahlāda Mahārāja. Tvá slova jsou naprosto pravdivá a dokonale se shodují s náboženskou etiketou. Odpovídají mravům tvé rodiny a zvětšují tvoji slávu.
Text 3:
I know that even until now, no one taking birth in your family has been poor-minded or miserly. No one has refused to give charity to brāhmaṇas, nor after promising to give charity has anyone failed to fulfill his promise.
Sloka 3:
Vím, že ještě nikdo z těch, kdo se narodili v tvém rodu, nebyl přízemní ani lakomý. Nikdo neodmítl nabídnout milodar brāhmaṇům, a pokud to slíbil, nikdy své slovo neporušil.
Text 4:
O King Bali, never in your dynasty has the low-minded king been born who upon being requested has refused charity to brāhmaṇas in holy places or a fight to kṣatriyas on a battlefield. And your dynasty is even more glorious due to the presence of Prahlāda Mahārāja, who is like the beautiful moon in the sky.
Sloka 4:
Ó králi Bali, tvá dynastie ještě nikdy nezplodila bezcharakterního krále, který by odmítl dát na svatých místech milodar brāhmaṇům nebo bojovat na bojišti proti kṣatriyům, pokud o to byl požádán. Sláva tvé dynastie je umocněna přítomností Prahlāda Mahārāje, který připomíná nádherný měsíc na nebi.
Text 5:
It was in your dynasty that Hiraṇyākṣa was born. Carrying only his own club, he wandered the globe alone, without assistance, to conquer all directions, and no hero he met could rival him.
Sloka 5:
Právě ve tvé dynastii se zrodil Hiraṇyākṣa, který jen s kyjem v ruce, sám a bez pomoci, putoval po celé Zemi, aby dobyl všechny světové strany. Žádný z hrdinů, jež potkal, se mu nemohl vyrovnat.
Text 6:
When delivering the earth from the Garbhodaka Sea, Lord Viṣṇu, in His incarnation as a boar, killed Hiraṇyākṣa, who had appeared before Him. The fight was severe, and the Lord killed Hiraṇyākṣa with great difficulty. Later, as the Lord thought about the uncommon prowess of Hiraṇyākṣa, He felt Himself victorious indeed.
Sloka 6:
Když Pán Viṣṇu ve své inkarnaci kance zachraňoval Zemi z oceánu Garbhodaka, Hiraṇyākṣa se před Ním objevil, a Pán ho zabil. Byl to krutý boj a Pán s velkými obtížemi nakonec zvítězil. Když později přemýšlel o neobyčejné Hiraṇyākṣově udatnosti, cítil se vskutku vítězoslavně.
Text 7:
When Hiraṇyakaśipu heard the news of his brother’s being killed, with great anger he went to the residence of Viṣṇu, the killer of his brother, wanting to kill Lord Viṣṇu.
Sloka 7:
Jakmile se Hiraṇyakaśipu doslechl o smrti svého bratra rukou Viṣṇua, nanejvýš rozhněvaný se vydal do Viṣṇuova sídla s úmyslem Ho zabít.
Text 8:
Seeing Hiraṇyakaśipu coming forward bearing a trident in his hand like personified death, Lord Viṣṇu, the best of all mystics and the knower of the progress of time, thought as follows.
Sloka 8:
Pán Viṣṇu, nejlepší z mystiků, který zná běh času, sledoval Hiraṇyakaśipua, jenž se blížil s trojzubcem v ruce jako zosobněná smrt, a uvažoval takto.
Text 9:
Wheresoever I go, Hiraṇyakaśipu will follow Me, as death follows all living entities. Therefore it is better for Me to enter the core of his heart, for then, because of his power to see only externally, he will not see Me.
Sloka 9:
Hiraṇyakaśipu Mě bude pronásledovat všude, kam půjdu, tak jako smrt pronásleduje všechny živé bytosti. Udělám tedy lépe, když vstoupím do jeho srdce — pak Mě neuvidí, jelikož je schopen vidět jen to, co je vně.
Text 10:
Lord Vāmanadeva continued: O King of the demons, after Lord Viṣṇu made this decision, He entered the body of His enemy Hiraṇyakaśipu, who was running after Him with great force. In a subtle body inconceivable to Hiraṇyakaśipu, Lord Viṣṇu, who was in great anxiety, entered Hiraṇyakaśipu’s nostril along with his breath.
Sloka 10:
Pán Vāmanadeva pokračoval: Ó králi démonů, poté, co se Pán Viṣṇu takto rozhodl, vstoupil do těla svého nepřítele Hiraṇyakaśipua, který se k Němu nezadržitelně hnal. V subtilním těle, o jakém Hiraṇyakaśipu neměl ani ponětí, vnikl Pán Viṣṇu, plný úzkosti, společně s dechem do jeho nosní dírky.
Text 11:
Upon seeing that the residence of Lord Viṣṇu was vacant, Hiraṇyakaśipu began searching for Lord Viṣṇu everywhere. Angry at not seeing Him, Hiraṇyakaśipu screamed loudly and searched the entire universe, including the surface of the earth, the higher planetary systems, all directions and all the caves and oceans. But Hiraṇyakaśipu, the greatest hero, did not see Viṣṇu anywhere.
Sloka 11:
Když Hiraṇyakaśipu viděl, že Viṣṇuovo sídlo je prázdné, začal Pána Viṣṇua hledat všude. Rozhněván tím, že Ho nevidí, hlasitě řval a prohledával celý vesmír: povrch Země, vyšší planetární soustavy, všechny strany, jeskyně a moře. Přesto však tento největší z hrdinů Viṣṇua nikde nespatřil.
Text 12:
Unable to see Him, Hiraṇyakaśipu said, “I have searched the entire universe, but I could not find Viṣṇu, who has killed my brother. Therefore, He must certainly have gone to that place from which no one returns. [In other words, He must now be dead.]”
Sloka 12:
Když Hiraṇyakaśipu Pána nikde neviděl, řekl: “Prohledal jsem celý vesmír, ale Viṣṇua, který zabil mého bratra, jsem nenašel. Musel tedy jistě odejít na místo, odkud se nikdo nevrací. (Jinými slovy — je nyní určitě mrtvý.)”
Text 13:
Hiraṇyakaśipu’s anger against Lord Viṣṇu persisted until his death. Other people in the bodily concept of life maintain anger only because of false ego and the great influence of ignorance.
Sloka 13:
Hiraṇyakaśipuův hněv vůči Pánu Viṣṇuovi trval až do jeho smrti. Jiní lidé s tělesným pojetím života se hněvají jen na základě falešného ega a mocného vlivu nevědomosti.
Text 14:
Your father, Virocana, the son of Mahārāja Prahlāda, was very affectionate toward brāhmaṇas. Although he knew very well that it was the demigods who had come to him in the dress of brāhmaṇas, at their request he delivered to them the duration of his life.
Sloka 14:
Tvůj otec Virocana, syn Mahārāje Prahlāda, měl velice rád brāhmaṇy. Přestože dobře věděl, že to polobozi za ním přišli v šatech brāhmaṇů, na jejich žádost jim věnoval délku svého života.
Text 15:
You also have observed the principles followed by great personalities who are householder brāhmaṇas, by your forefathers and by great heroes who are extremely famous for their exalted activities.
Sloka 15:
Ty sám dodržuješ zásady, jimiž se řídily velké osobnosti v postavení brāhmaṇů žijících rodinným životem, tvoji předkové a velcí hrdinové, kteří jsou nesmírně proslulí svými vznešenými činnostmi.
Text 16:
O King of the Daityas, from Your Majesty, who come from such a noble family and who are able to give charity munificently, I ask only three paces of land, to the measurement of My steps.
Sloka 16:
Ó králi Daityů, žádám Vaše Veličenstvo, pocházející z tak šlechetného rodu a schopné štědře rozdávat milodary, pouze o tři kroky země podle míry Mých kroků.
Text 17:
O King, controller of the entire universe, although you are very munificent and are able to give Me as much land as I want, I do not want anything from you that is unnecessary. If a learned brāhmaṇa takes charity from others only according to his needs, he does not become entangled in sinful activities.
Sloka 17:
Ó králi, vládce celého vesmíru, přestože jsi velice štědrý a můžeš Mi dát tolik země, kolik si budu přát, nechci od tebe víc, než je nutné. Učený brāhmaṇa, který od druhých přijímá jen takové milodary, jaké odpovídají jeho potřebám, se nezaplétá do hříšného jednání.
Text 18:
Bali Mahārāja said: O son of a brāhmaṇa, Your instructions are as good as those of learned and elderly persons. Nonetheless, You are a boy, and Your intelligence is insufficient. Thus You are not very prudent in regard to Your self-interest.
Sloka 18:
Bali Mahārāja pravil: Ó synu brāhmaṇy, Tvá slova se vyrovnají pokynům starších a učených osob. Jsi však jen chlapec a nemáš dostatek inteligence. Nejsi proto příliš prozíravý co se týče Tvého vlastního zájmu.
Text 19:
I am able to give You an entire island because I am the proprietor of the three divisions of the universe. You have come to take something from me and have pleased me by Your sweet words, but You are asking only three paces of land. Therefore You are not very intelligent.
Sloka 19:
Jakožto vládce všech tří částí vesmíru Ti mohu dát celý ostrov. Přišel jsi, abys mě o něco požádal, a uspokojil jsi mě svými příjemnými slovy, ale žádáš jen o tři kroky země. Nejsi tedy příliš inteligentní.
Text 20:
O small boy, one who approaches me to beg something should not have to ask anything more, anywhere. Therefore, if You wish, You may ask from me as much land as will suffice to maintain You according to Your needs.
Sloka 20:
Ó malý chlapče, ten, kdo ke mně přijde o něco žebrat, by již neměl mít o co žádat někde jinde. Jestliže tedy chceš, můžeš mě požádat o tolik země, kolik Ti stačí k zaopatření s ohledem na Tvé potřeby.
Text 21:
The Personality of Godhead said: O my dear King, even the entirety of whatever there may be within the three worlds to satisfy one’s senses cannot satisfy a person whose senses are uncontrolled.
Sloka 21:
Nejvyšší Pán řekl: Můj milý králi, ani souhrn všeho, co je ve třech světech a je příjemné smyslům, nemůže uspokojit toho, kdo své smysly neumí ovládat.
Text 22:
If I were not satisfied with three paces of land, then surely I would not be satisfied even with possessing one of the seven islands, consisting of nine varṣas. Even if I possessed one island, I would hope to get others.
Sloka 22:
Kdybych se nespokojil s třemi kroky země, jistě bych se nespokojil ani s vlastnictvím jednoho ze sedmi ostrovů, složeného z devíti varṣ. I kdyby Mi patřil celý jeden ostrov, dělal bych si naděje na získání dalších.
Text 23:
We have heard that although powerful kings like Mahārāja Pṛthu and Mahārāja Gaya achieved proprietorship over the seven dvīpas, they could not achieve satisfaction or find the end of their ambitions.
Sloka 23:
Slyšeli jsme, že i když mocní králové jako Mahārāja Pṛthu a Mahārāja Gaya získali sedm dvīpů, spokojení nebyli a jejich touhy neměly konce.
Text 24:
One should be satisfied with whatever he achieves by his previous destiny, for discontent can never bring happiness. A person who is not self-controlled will not be happy even with possessing the three worlds.
Sloka 24:
Člověk by se měl spokojit s tím, co získá na základě svých minulých činů, neboť nespokojenost nemůže nikdy přinést štěstí. Ten, kdo se neovládá, nebude šťastný, ani když bude vlastnit celé tři světy.
Text 25:
Material existence causes discontent in regard to fulfilling one’s lusty desires and achieving more and more money. This is the cause for the continuation of material life, which is full of repeated birth and death. But one who is satisfied by that which is obtained by destiny is fit for liberation from this material existence.
Sloka 25:
Hmotné bytí je příčinou nespokojenosti s naplňováním chtivých tužeb a získáváním více a více peněz. To vede k pokračování hmotného života, doprovázeného opakovaným zrozením a smrtí. Ten, kdo se však spokojí s tím, co získá řízením osudu, je způsobilý pro vysvobození z hmotné existence.
Text 26:
A brāhmaṇa who is satisfied with whatever is providentially obtained is increasingly enlightened with spiritual power, but the spiritual potency of a dissatisfied brāhmaṇa decreases, as fire diminishes in potency when water is sprinkled upon it.
Sloka 26:
Brāhmaṇa, který je vždy spokojený se vším, co mu poskytne prozřetelnost, je stále více osvětlován duchovní silou, ale duchovní síla nespokojeného brāhmaṇy slábne, tak jako uhasíná oheň, zalévaný vodou.
Text 27:
Therefore, O King, from you, the best of those who give charity, I ask only three paces of land. By such a gift I shall be very pleased, for the way of happiness is to be fully satisfied to receive that which is absolutely needed.
Sloka 27:
Proto si od tebe, ó králi, který jsi nejlepší z dárců, žádám pouze tři kroky země. Tento dar Mě velmi potěší, vždyť štěstí znamená být plně spokojený s tím, co je absolutně nezbytné.
Text 28:
Śukadeva Gosvāmī continued: When the Supreme Personality of Godhead had thus spoken to Bali Mahārāja, Bali smiled and told Him, “All right. Take whatever You like.” To confirm his promise to give Vāmanadeva the desired land, he then took up his waterpot.
Sloka 28:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Když Nejvyšší Pán k Balimu takto promluvil, Bali Mahārāja se usmál a řekl Mu: “Dobrá. Vezmi si, co si přeješ.” Pak vzal nádobu s vodou, na potvrzení svého slibu, že Vāmanadevovi daruje zemi, kterou si přál.
Text 29:
Understanding Lord Viṣṇu’s purpose, Śukrācārya, the best of the learned, immediately spoke as follows to his disciple, who was about to offer everything to Lord Vāmanadeva.
Sloka 29:
Śukrācārya, nejlepší z mudrců, prohlédl záměr Pána Viṣṇua a neprodleně promluvil ke svému žákovi, který se chystal dát Pánu Vāmanadevovi vše.
Text 30:
Śukrācārya said: O son of Virocana, this brahmacārī in the form of a dwarf is directly the imperishable Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu. Accepting Kaśyapa Muni as His father and Aditi as His mother, He has now appeared in order to fulfill the interests of the demigods.
Sloka 30:
Śukrācārya řekl: Ó synu Virocany, tento brahmacārī v podobě trpaslíka je přímo nehynoucí Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu. Aby splnil zájmy polobohů, zjevil se tak, že přijal Kaśyapu Muniho za svého otce a Aditi za svou matku.
Text 31:
You do not know what a dangerous position you have accepted by promising to give Him land. I do not think that this promise is good for you. It will bring great harm to the demons.
Sloka 31:
Nevíš ani, jakému nebezpečí se vystavuješ tím, že jsi Mu slíbil darovat zemi. Myslím, že tento slib pro tebe není vůbec prospěšný a velmi démonům uškodí.
Text 32:
This person falsely appearing as a brahmacārī is actually the Supreme Personality of Godhead, Hari, who has come in this form to take away all your land, wealth, beauty, power, fame and education. After taking everything from you, He will deliver it to Indra, your enemy.
Sloka 32:
Tato osoba, která falešně vystupuje jako brahmacārī, je ve skutečnosti Nejvyšší Osobnost Božství, Hari, který přišel v této podobě, aby ti vzal všechnu zemi, bohatství, krásu, moc, slávu a vzdělání. Poté, co ti to vše odebere, dá to tvému nepříteli Indrovi.
Text 33:
You have promised to give Him three steps of land in charity, but when you give it He will occupy the three worlds. You are a rascal! You do not know what a great mistake you have made. After giving everything to Lord Viṣṇu, you will have no means of livelihood. How then shall you live?
Sloka 33:
Slíbil jsi Mu jako milodar tři kroky země, ale až Mu je dáš, zabere tři světy. Jsi hlupák! Nevíš, jak velkou chybu jsi udělal. Poté, co odevzdáš vše Pánu Viṣṇuovi, ti nezbydou prostředky na vlastní živobytí. Z čeho budeš žít?
Text 34:
Vāmanadeva will first occupy the three worlds with one step, then He will take His second step and occupy everything in outer space, and then He will expand His universal body to occupy everything. Where will you offer Him the third step?
Sloka 34:
Vāmanadeva nejdřív jedním krokem zabere tři světy, pak udělá druhý krok a zabere vše v meziplanetárním prostoru a pak zvětší své vesmírné tělo a zabere úplně všechno. Kde Mu nabídneš místo pro třetí krok?
Text 35:
You will certainly be unable to fulfill your promise, and I think that because of this inability your eternal residence will be in hell.
Sloka 35:
Nebudeš schopen splnit svůj slib a myslím si, že za to tě čeká věčný pobyt v pekle.
Text 36:
Learned scholars do not praise that charity which endangers one’s own livelihood. Charity, sacrifice, austerity and fruitive activities are possible for one who is competent to earn his livelihood properly. [They are not possible for one who cannot maintain himself.]
Sloka 36:
Učenci nechválí dobročinnost, která ohrožuje vlastní živobytí. Rozdávat milodary, provádět oběti, askezi nebo plodonosné činnosti může ten, kdo se dovede náležitě zaopatřit. (Pro toho, kdo není schopen se postarat sám o sebe, to nepřichází v úvahu.)
Text 37:
Therefore one who is in full knowledge should divide his accumulated wealth in five parts — for religion, for reputation, for opulence, for sense gratification and for the maintenance of his family members. Such a person is happy in this world and in the next.
Sloka 37:
Proto má člověk s plným poznáním rozdělit své nahromaděné jmění na pět dílů — na náboženství, dobrou pověst, bohatství, smyslový požitek a na zajištění členů své rodiny. Potom bude šťastný v tomto i příštím světě.
Text 38:
One might argue that since you have already promised, how can you refuse? O best of the demons, just take from me the evidence of the Bahvṛca-śruti, which says that a promise is truthful preceded by the word om and untruthful if not.
Sloka 38:
Možná námitka je, že už jsi dal svůj slib a nemůžeš ho odmítnout. Ó nejlepší z démonů, přijmi ode mě důkaz z Bahvṛca-śruti, který říká, že slib je platný, pokud byl uveden slovem oṁ, v opačném případě neplatí.
Text 39:
The Vedas enjoin that the factual result of the tree of the body is the good fruits and flowers derived from it. But if the bodily tree does not exist, there is no possibility of factual fruits and flowers. Even if the body is based on untruth, there cannot be factual fruits and flowers without the help of the bodily tree.
Sloka 39:
Védy uvádějí, že dobré plody a květy stromu, kterým je tělo, jsou jeho skutečnou úrodou. Pokud však tělesný strom neexistuje, není možné tyto plody a květy získat. I když se tělo zakládá na nepravdě, žádné plody a květy se bez pomoci tělesného stromu neobjeví.
Text 40:
When a tree is uprooted it immediately falls down and begins to dry up. Similarly, if one doesn’t take care of the body, which is supposed to be untruth — in other words, if the untruth is uprooted — the body undoubtedly becomes dry.
Sloka 40:
Když je strom vyvrácen, spadne na zem a okamžitě začne usychat. Když se podobně člověk nestará o tělo, které pokládá za neskutečné—jinými slovy, když je nepravda vymýcena — tělo nepochybně odumře.
Text 41:
The utterance of the word om signifies separation from one’s monetary assets. In other words, by uttering this word one becomes free from attachment to money because his money is taken away from him. To be without money is not very satisfactory, for in that position one cannot fulfill one’s desires. In other words, by using the word om one becomes poverty-stricken. Especially when one gives charity to a poor man or beggar, one remains unfulfilled in self-realization and in sense gratification.
Sloka 41:
Pronášením slova “oṁ” se člověk odděluje od svého pěněžního jmění. Osvobozuje se tak od připoutanosti k penězům, neboť se jich vzdává. Být bez peněz není příliš příjemné, neboť v takové situaci člověk nemůže splnit své touhy. Užitím slova “oṁ” v podstatě zchudne. Zvláště když dá milodar chudákovi či žebrákovi, nepomůže mu to v seberealizaci ani smyslovém požitku.
Text 42:
Therefore, the safe course is to say no. Although it is a falsehood, it protects one completely, it draws the compassion of others toward oneself, and it gives one full facility to collect money from others for oneself. Nonetheless, if one always pleads that he has nothing, he is condemned, for he is a dead body while living, or while still breathing he should be killed.
Sloka 42:
Bezpečným krokem tedy je říci “Ne”. Ačkoliv je to podvod, zajistí člověku plnou ochranu a vzbudí soucit druhých, což poskytne dokonalou příležitost od nich získat peníze pro sebe. Pokud se však někdo stále vymlouvá, že nic nemá, je odsouzen — je mrtvý, přestože ještě žije, anebo by měl být zabit, dokud ještě dýchá.
Text 43:
In flattering a woman to bring her under control, in joking, in a marriage ceremony, in earning one’s livelihood, when one’s life is in danger, in protecting cows and brahminical culture, or in protecting a person from an enemy’s hand, falsity is never condemned.
Sloka 43:
Lež při lichocení ženě s cílem si ji podmanit, v žertu, při svatebním obřadu, pro opatřování živobytí, v nebezpečné situaci, při ochraně krav a bráhmanské kultury nebo pro záchranu člověka z rukou nepřítele, se nikdy neodsuzuje.