Skip to main content

Text 5

Sloka 5

Devanagari

Dévanágarí

अपि वाकुशलं किञ्चिद् गृहेषु गृहमेधिनि ।
धर्मस्यार्थस्य कामस्य यत्र योगो ह्ययोगिनाम् ॥ ५ ॥

Text

Verš

api vākuśalaṁ kiñcid
gṛheṣu gṛha-medhini
dharmasyārthasya kāmasya
yatra yogo hy ayoginām
api vākuśalaṁ kiñcid
gṛheṣu gṛha-medhini
dharmasyārthasya kāmasya
yatra yogo hy ayoginām

Synonyms

Synonyma

api — I am wondering; — either; akuśalam — inauspiciousness; kiñcit — some; gṛheṣu — at home; gṛha-medhini — O my wife, who are attached to household life; dharmasya — of the principles of religion; arthasya — of the economic condition; kāmasya — of satisfaction of desires; yatra — at home; yogaḥ — the result of meditation; hi — indeed; ayoginām — even of those who are not transcendentalists.

api — přemýšlím; — buď; akuśalam — nepřízeň; kiñcit — nějaká; gṛheṣu — v domě; gṛha-medhini — ó má ženo, která jsi připoutaná k rodinnému životu; dharmasya — zásad náboženství; arthasya — hospodářské situace; kāmasya — uspokojování tužeb; yatra — doma; yogaḥ — výsledek meditace; hi — vskutku; ayoginām — dokonce i těch, kdo nejsou transcendentalisty.

Translation

Překlad

O my wife, who are very much attached to household life, if the principles of religion, economic development and satisfaction of the senses are properly followed in household life, one’s activities are as good as those of a transcendentalist. I wonder whether there have been any discrepancies in following these principles.

Ó má ženo, která jsi tolik připoutaná k rodinnému životu, pokud hospodář správně dodržuje zásady náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů, vyrovná se svými činnostmi jednání transcendentalisty. Porušila jsi snad nějakou z těchto zásad?

Purport

Význam

In this verse, Aditi has been addressed by her husband, Kaśyapa Muni, as gṛha-medhini, which means “one who is satisfied in household life for sense gratification.” Generally, those who are in household life pursue sense gratification in the field of activities performed for material results. Such gṛhamedhīs have only one aim in life — sense gratification. Therefore it is said, yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham: the householder’s life is based on sense gratification, and therefore the happiness derived from it is very meager. Nonetheless, the Vedic process is so comprehensive that even in householder life one can adjust his activities according to the regulative principles of dharma, artha, kāma and mokṣa. One’s aim should be to achieve liberation, but because one cannot at once give up sense gratification, in the śāstras there are injunctions prescribing how to follow the principles of religion, economic development and sense gratification. As explained in Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.9), dharmasya hy āpavargyasya nārtho ’rthāyopakalpate: “All occupational engagements are certainly meant for ultimate liberation. They should never be performed for material gain.” Those who are in household life should not think that religion is meant to improve the process of the householder’s sense gratification. Household life is also meant for advancement in spiritual understanding, by which one can ultimately gain liberation from the material clutches. One should remain in household life with the aim of understanding the ultimate goal of life (tattva jijñāsā). Then household life is as good as the life of a yogi. Kaśyapa Muni therefore inquired from his wife whether the principles of religion, economic development and sense gratification were being properly followed in terms of the śāstric injunctions. As soon as one deviates from the injunctions of the śāstra, the purpose of household life is immediately lost in confusion.

V tomto verši oslovil Aditi její manžel Kaśyapa Muni jako gṛha-medhini, což znamená “ta, jež je spokojena v rodinném životě zaměřeném na uspokojování smyslů”. Lidé žijící rodinným životem obvykle hledají smyslový požitek v činnostech konaných pro hmotný výsledek. Životní cíl gṛhamedhīch je jediný — smyslový požitek. Proto je řečeno: yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham — život hospodáře se zakládá na smyslovém požitku, a proto je štěstí v něm zažívané jen velmi skrovné. Védy však pamatují na všechny, a proto i hospodář může své jednání uzpůsobit podle usměrňujících zásad dharmy, arthy, kāmy a mokṣi. Cílem má být osvobození, ale jelikož se člověk nedokáže ihned vzdát smyslového požitku, śāstry předepisují následování zásad náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.9) uvádí: dharmasya hy āpavargyasya nārtho 'rthāyopakalpate — “Veškeré předepsané činnosti jsou zajisté určeny ke konečnému osvobození. Nikdy by neměly být konány pro hmotný zisk.” Ti, kdo žijí životem hospodáře, by si neměli myslet, že cílem náboženství je dokonalejší uspokojení smyslů. I rodinný život je určen pro rozvoj duchovního poznání, díky kterému lze nakonec dosáhnout vysvobození z hmotného zajetí. Cílem hospodáře by mělo být pochopení konečného smyslu života (tattva-jijñāsā). Potom se jeho život vyrovná životu yogīna. Kaśyapa Muni se tedy ptal své ženy, zda podle pokynů śāster následovala zásady náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů. Jakmile se člověk odchýlí od pokynů śāstry, je okamžitě zmaten a ztratí pochopení smyslu rodinného života.