Skip to main content

Text 6

Sloka 6

Devanagari

Dévanágarí

तवैव चरणाम्भोजं श्रेयस्कामा निराशिष: ।
विसृज्योभयत: सङ्गं मुनय: समुपासते ॥ ६ ॥

Text

Verš

tavaiva caraṇāmbhojaṁ
śreyas-kāmā nirāśiṣaḥ
visṛjyobhayataḥ saṅgaṁ
munayaḥ samupāsate
tavaiva caraṇāmbhojaṁ
śreyas-kāmā nirāśiṣaḥ
visṛjyobhayataḥ saṅgaṁ
munayaḥ samupāsate

Synonyms

Synonyma

tava — Your; eva — indeed; caraṇa-ambhojam — lotus feet; śreyaḥ-kāmāḥ — persons desiring the ultimate auspiciousness, the ultimate goal of life; nirāśiṣaḥ — without material desire; visṛjya — giving up; ubhayataḥ — in this life and the next; saṅgam — attachment; munayaḥ — great sages; samupāsate — worship.

tava — Tvoje; eva — vskutku; caraṇa-ambhojam — lotosové nohy; śreyaḥ- kāmāḥ — ti, kdo chtějí dosáhnout konečného dobra a životního cíle; nirāśiṣaḥ — bez hmotné touhy; visṛjya — vzdávající se; ubhayataḥ — v tomto i příštím životě; saṅgam — připoutanosti; munayaḥ — velcí mudrci; samupāsate — uctívají.

Translation

Překlad

Pure devotees or great saintly persons who desire to achieve the highest goal in life and who are completely free from all material desires for sense gratification engage constantly in the transcendental service of Your lotus feet.

Čistí oddaní, velcí světci, kteří si přejí v životě dosáhnout toho nejvyššího cíle a jsou zcela prosti veškerých hmotných tužeb po smyslovém požitku, jsou neustále zaměstnáni transcendentální službou Tvým lotosovým nohám.

Purport

Význam

One is in the material world when he thinks, “I am this body, and everything with reference to my body is mine.” Ato gṛha-kṣetra-sutāpta-vittair janasya moho ’yam ahaṁ mameti. This is the symptom of material life. In the materialistic conception of life, one thinks, “This is my house, this is my land, this is my family, this is my state,” and so on. But those who are munayaḥ, saintly persons following in the footsteps of Nārada Muni, simply engage in the transcendental loving service of the Lord without any personal desire for sense gratification. Anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam. Either in this life or in the next, the only concern of such saintly devotees is to serve the Supreme Personality of Godhead. Thus they are also absolute because they have no other desires. Being freed from the dualities of material desire, they are called śreyas-kāmāḥ. In other words, they are not concerned with dharma (religiosity), artha (economic development), or kāma (sense gratification). The only concern of such devotees is mokṣa, liberation. This mokṣa does not refer to becoming one with the Supreme like the Māyāvādī philosophers. Caitanya Mahāprabhu explained that real mokṣa means taking shelter of the lotus feet of the Personality of Godhead. The Lord clearly explained this fact while instructing Sārvabhauma Bhaṭṭācārya. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya wanted to correct the word mukti-pade in Śrīmad-Bhāgavatam, but Caitanya Mahāprabhu informed him that there is no need to correct any word in Śrīmad-Bhāgavatam. He explained that mukti-pade refers to the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu, who offers mukti and is therefore called Mukunda. A pure devotee is not concerned with material things. He is not concerned with religiosity, economic development or sense gratification. He is interested only in serving the lotus feet of the Lord.

V hmotném světě dlí, kdo si myslí: “Jsem toto tělo a vše ve vztahu k mému tělu je moje.” Ato gṛha-kṣetra-sutāpta-vittair janasya moho 'yam ahaṁ mameti. To je příznakem hmotného života. Materialista si myslí: “To je můj dům, má půda, to je má rodina a můj stát” a tak dále. Avšak světci (munayaḥ) kráčející ve stopách Nārady Muniho znají pouze transcendentální láskyplnou službu Pánu bez jakékoliv touhy po smyslovém požitku. Anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam. Jediným zájmem těchto svatých oddaných je v tomto i příštím životě sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto jsou i oni absolutní, neboť nemají žádné jiné touhy. Jelikož jsou oproštěni od dualit spojených s hmotnou touhou, nazývají se śreyas-kāmāḥ. Jinými slovy, nezajímá je dharma (náboženství), artha (hospodářský rozvoj) a kāma (smyslový požitek). Jediné, co je zajímá, je mokṣa, osvobození. Tato mokṣa neznamená splynutí s Nejvyšším, jak si myslí māyāvādští filozofové. Caitanya Mahāprabhu vysvětlil, že skutečná mokṣa znamená přijmout útočiště u lotosových nohou Osobnosti Božství. Pán tuto skutečnost srozumitelně objasnil, když poučoval Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya chtěl opravit slovo mukti-pade ve Śrīmad-Bhāgavatamu, ale Caitanya Mahāprabhu mu oznámil, že v Bhāgavatamu není třeba opravovat jediné slovo. Vysvětlil, že mukti-pade se vztahuje na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, jenž udílí mukti, a proto se nazývá Mukunda. Čistého oddaného nezajímají hmotné věci. Nestará se o náboženství, hospodářský rozvoj či smyslový požitek. Zajímá se jen o službu lotosovým nohám Pána.