Text 39
Sloka 39
Devanagari
Dévanágarí
सम्प्रीयते दुरितदुष्टमसाधु तीव्रम् ।
कामातुरं हर्षशोकभयैषणार्तं
तस्मिन्कथं तव गतिं विमृशामि दीन: ॥ ३९ ॥
Text
Verš
samprīyate durita-duṣṭam asādhu tīvram
kāmāturaṁ harṣa-śoka-bhayaiṣaṇārtaṁ
tasmin kathaṁ tava gatiṁ vimṛśāmi dīnaḥ
samprīyate durita-duṣṭam asādhu tīvram
kāmāturaṁ harṣa-śoka-bhayaiṣaṇārtaṁ
tasmin kathaṁ tava gatiṁ vimṛśāmi dīnaḥ
Synonyms
Synonyma
na — certainly not; etat — this; manaḥ — mind; tava — Your; kathāsu — in transcendental topics; vikuṇṭha-nātha — O Lord of Vaikuṇṭha, where there is no anxiety; samprīyate — is pacified or interested in; durita — by sinful activities; duṣṭam — polluted; asādhu — dishonest; tīvram — very difficult to control; kāma-āturam — always full of different desires and lusty propensities; harṣa-śoka — sometimes by jubilation and sometimes by distress; bhaya — and sometimes by fear; eṣaṇā — and by desiring; ārtam — distressed; tasmin — in that mental status; katham — how; tava — Your; gatim — transcendental activities; vimṛśāmi — I shall consider and try to understand; dīnaḥ — who am most fallen and poor.
na — jistě ne; etat — tato; manaḥ — mysl; tava — Tvoje; kathāsu — transcendentální náměty; vikuṇṭha-nātha — ó Pane Vaikuṇṭhy, kde neexistuje úzkost; samprīyate — je klidná či zajímá se o; durita — hříšnými činnostmi; duṣṭam — znečištěná; asādhu — nečestná; tīvram — kterou je obtížné ovládat; kāma-āturam — vždy plná různých tužeb a chtíče; harṣa-śoka — někdy radostí a jindy žalem; bhaya — a někdy strachem; eṣaṇā — a toužením; ārtam — soužená; tasmin — v tomto stavu; katham — jak; tava — Tvoje; gatim — transcendentální činnosti; vimṛśāmi — mohu zvažovat a snažit se chápat; dīnaḥ — který jsem nanejvýš pokleslý a ubohý.
Translation
Překlad
My dear Lord of the Vaikuṇṭha planets, where there is no anxiety, my mind is extremely sinful and lusty, being sometimes so-called happy and sometimes so-called distressed. My mind is full of lamentation and fear, and it always seeks more and more money. Thus it has become most polluted and is never satisfied in topics concerning You. I am therefore most fallen and poor. In such a status of life, how shall I be able to discuss Your activities?
Můj milý Pane vaikuṇṭhských planet, kde neexistuje úzkost, má mysl je nesmírně hříšná a plná chtíče. Někdy je takzvaně šťastná a jindy takzvaně nešťastná, plná nářku a strachu, a neustále se shání po více a více penězích. Je proto nesmírně znečištěná a témata pojednávající o Tobě ji nikdy neuspokojují. Jsem tedy nanejvýš pokleslý a ubohý. Jak budu schopen v takovém stavu diskutovat o Tvých činnostech?
Purport
Význam
Here Prahlāda Mahārāja represents himself as a common man, although he actually has nothing to do with this material world. Prahlāda is always situated in the Vaikuṇṭha planets of the spiritual world, but on behalf of the fallen souls he asks how, when his mind is always disturbed by material things, he can discuss the transcendental position of the Lord. The mind becomes sinful because we are always engaged in sinful activities. Anything not connected with Kṛṣṇa consciousness should be understood to be sinful. Indeed, Kṛṣṇa demands in Bhagavad-gītā (18.66):
Ačkoliv Prahlāda Mahārāja nemá ve skutečnosti s tímto hmotným světem nic společného, zde vystupuje jako obyčejný člověk. Prahlāda nikdy neopouští vaikuṇṭhské planety duchovního světa, ale za pokleslé duše se ptá, jak může diskutovat o transcendentálním postavení Pána, když jeho mysl neustále zneklidňují hmotné věci. Mysl se stává hříšnou, protože se neustále věnujeme hříšným činnostem. Jako hříšné je třeba chápat vše, co není spojené s vědomím Kṛṣṇy. V Bhagavad-gītě (18.66) Kṛṣṇa vyžaduje:
mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja
ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ
mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja
ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ
“Abandon all varieties of religion and just surrender unto Me. I shall deliver you from all sinful reaction. Do not fear.” As soon as one surrenders unto the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa, Kṛṣṇa immediately relieves one of the reactions of sinful activities. Therefore one who is not surrendered to the lotus feet of the Lord should be understood to be sinful, foolish, degraded among men and bereft of all real knowledge because of atheistic propensities. This is confirmed in Bhagavad-gītā (7.15):
“Zřekni se všech druhů náboženství a odevzdej se Mně. Já tě osvobodím od všech následků hříšného jednání. Neboj se.” Jakmile se člověk odevzdá Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇa ho okamžitě zbaví reakcí za hříšné jednání. Proto je třeba vědět, že ten, kdo se neodevzdává lotosovým nohám Pána, je hříšný, hloupý, nejnižší z lidí a zbavený všeho skutečného poznání kvůli ateistickým sklonům. To potvrzuje Bhagavad-gītā (7.15):
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ
Therefore, especially in this Age of Kali, the mind must be cleansed, and this is possible only by the chanting of the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra. Ceto-darpaṇa-mārjanam. In this age, the process of chanting the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra is the only method by which to cleanse the sinful mind. When the mind is completely cleansed of all sinful reactions, one can then understand his duty in the human form of life. The Kṛṣṇa consciousness movement is meant to educate sinful men so that they may become pious simply by chanting the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra.
Proto — zvláště v tomto věku Kali — je nutné mysl očistit, a to lze jedině zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Ceto-darpaṇa-mārjanam — v tomto věku je proces zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry jedinou metodou jak očistit hříšnou mysl. Když je mysl zcela zbavená reakcí za všechny hříchy, člověk je schopen pochopit svou povinnost v lidské formě života. Cílem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je vzdělávat hříšné lidi, aby se prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry mohli stát zbožnými.
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
To cleanse the heart so that one may become sober and wise in this Age of Kali, there is no value to any method other than the chanting of the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra. Prahlāda Mahārāja has confirmed this process in previous verses. Tvad-vīrya-gāyana-mahāmṛta-magna-cittaḥ. Prahlāda further confirms that if one’s mind is always absorbed in thought of Kṛṣṇa, that very qualification will purify one and keep one purified always. To understand the Lord and His activities, one must free his mind from all contamination of the material world, and this one can achieve by simply chanting the Lord’s holy name. Thus one becomes free from all material bondage.
Aby se člověk mohl v tomto věku Kali stát rozvážným a moudrým, nemá žádná jiná metoda očištění srdce než zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry žádnou cenu. Prahlāda Mahārāja potvrdil účinnost tohoto procesu v předcházejících verších. Tvad-vīrya-gāyana-mahāmṛta-magna-cittaḥ — Prahlāda dále potvrdí, že je-li mysl neustále pohroužená v myšlenkách na Kṛṣṇu, pak právě to člověka očistí a bude ho vždy udržovat čistého. K tomu, aby člověk poznal Pána a Jeho činnosti, musí zbavit svou mysl všeho hmotného znečištění, a toho může dosáhnout prostým zpíváním Pánova svatého jména. Tak se zbaví všech hmotných pout.