Text 25

Sloka 25

Devanagari

Dévanágarí

कुत्राशिष: श्रुतिसुखा मृगतृष्णिरूपा:
क्‍वेदं कलेवरमशेषरुजां विरोह: ।
निर्विद्यते न तु जनो यदपीति विद्वान्
कामानलं मधुलवै: शमयन्दुरापै: ॥ २५ ॥

Text

Verš

kutrāśiṣaḥ śruti-sukhā mṛgatṛṣṇi-rūpāḥ
kvedaṁ kalevaram aśeṣa-rujāṁ virohaḥ
nirvidyate na tu jano yad apīti vidvān
kāmānalaṁ madhu-lavaiḥ śamayan durāpaiḥ

Synonyms

Synonyma

kutra — where; āśiṣaḥ — benedictions; śruti-sukhāḥ — simply pleasing to hear of; mṛgatṛṣṇi-rūpāḥ — exactly like a mirage in the desert; kva — where; idam — this; kalevaram — body; aśeṣa — unlimited; rujām — of diseases; virohaḥ — the place for generating; nirvidyate — become satiated; na — not; tu — but; janaḥ — people in general; yat api — although; iti — thus; vidvān — so-called learned philosophers, scientists and politicians; kāma-analam — the blazing fire of lusty desires; madhu-lavaiḥ — with drops of honey (happiness); śamayan — controlling; durāpaiḥ — very difficult to obtain.

kutra — kde; āśiṣaḥ — požehnání; śruti-sukhāḥ — jimž je příjemné naslouchat; mṛgatṛṣṇi-rūpāḥ — jako fata morgána na poušti; kva — kde; idam — toto; kalevaram — tělo; aśeṣa — neomezené; rujām — nemocí; virohaḥ — místo zrodu; nirvidyate — nasytí se; na — ne; tu — ale; janaḥ — lidé; yat api — ačkoliv; iti — takto; vidvān — takzvaní učení filozofové, vědci a politici; kāma-analam — planoucí oheň chtivých tužeb; madhu-lavaiḥ — kapkami medu (štěstí); śamayan — ovládající; durāpaiḥ — velice obtížné získat.

Translation

Překlad

In this material world, every living entity desires some future happiness, which is exactly like a mirage in the desert. Where is water in the desert, or, in other words, where is happiness in this material world? As for this body, what is its value? It is merely a source of various diseases. The so-called philosophers, scientists and politicians know this very well, but nonetheless they aspire for temporary happiness. Happiness is very difficult to obtain, but because they are unable to control their senses, they run after the so-called happiness of the material world and never come to the right conclusion.

Každá živá bytost v tomto hmotném světě touží po nějakém budoucím štěstí, což je totéž jako fata morgána na poušti. Kde je na poušti voda? Kde je štěstí v hmotném světě? A pokud jde o toto tělo — jaká je jeho hodnota? Je pouze zdrojem různých nemocí. Takzvaní filozofové, vědci a politici to dobře vědí, a přesto usilují o dočasné štěstí. Štěstí je velice obtížně dosažitelné; oni však nedokáží ovládat své smysly, a proto se honí za takzvaným štěstím hmotného světa a nikdy nedospějí ke správnému závěru.

Purport

Význam

There is a song in the Bengali language which states, “I constructed this home for happiness, but unfortunately there was a fire, and everything has now been burnt to ashes.” This illustrates the nature of material happiness. Everyone knows it, but nonetheless one plans to hear or think something very pleasing. Unfortunately, all of one’s plans are annihilated in due course of time. There were many politicians who planned empires, supremacy and control of the world, but in due time all their plans and empires — and even the politicians themselves — were vanquished. Everyone should take lessons from Prahlāda Mahārāja about how we are engaged in so-called temporary happiness through bodily exercises for sense enjoyment. All of us repeatedly make plans, which are all repeatedly frustrated. Therefore one should stop such planmaking.

V jedné bengálské písni se zpívá: “Postavil jsem si tento dům, abych byl šťastný, ale bohužel vypukl požár a vše spálil na popel.” Tato slova zobrazují povahu hmotného štěstí. Každý to ví, ale přesto lidé plánují, jak naslouchat nebo uvažovat o něčem příjemném. Všechny jejich plány budou bohužel časem zničeny. Mnoho politiků připravovalo plány na vybudování celých říší a na svrchovanost a vládu nad světem, ale všechny jejich plány a říše — a dokonce i politiky samotné — přemohl čas. Každý by si měl od Prahlāda Mahārāje vzít poučení z toho, jak činnostmi těla zaměřenými na smyslový požitek usilujeme o takzvané dočasné štěstí. Všichni vytváříme nové a nové plány, které znovu a znovu selhávají. Měli bychom proto s tímto plánováním přestat.

As one cannot stop a blazing fire by constantly pouring ghee upon it, one cannot satisfy oneself by increasing plans for sense enjoyment. The blazing fire is bhava-mahā-dāvāgni, the forest fire of material existence. This forest fire occurs automatically, without endeavor. We want to be happy in the material world, but this will never be possible; we shall simply increase the blazing fire of desires. Our desires cannot be satisfied by illusory thoughts and plans; rather, we have to follow the instructions of Lord Kṛṣṇa: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Then we shall be happy. Otherwise, in the name of happiness, we shall continue to suffer miserable conditions.

Rozšiřováním plánů na smyslový požitek nemůžeme dosáhnout sebeuspokojení, stejně jako nemůžeme uhasit planoucí oheň, budeme-li do něj neustále lít ghí. Planoucím ohněm je bhava-mahā-dāvāgni, lesní požár hmotné existence. Ten vzniká sám od sebe, aniž by ho někdo založil. Chceme být šťastní v hmotném světě, ale to nebude nikdy možné; pouze budeme zvětšovat planoucí oheň tužeb. Své touhy nemůžeme uspokojit myšlenkami a plány založenými na iluzi; musíme následovat pokyny Pána Kṛṣṇy: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Pak budeme šťastní. Jinak budeme ve jménu štěstí jen dále trpět.