Text 17
Sloka 17
Devanagari
Dévanágarí
शोकाग्निना सकलयोनिषु दह्यमान: ।
दु:खौषधं तदपि दु:खमतद्धियाहं
भूमन्भ्रमामि वद मे तव दास्ययोगम् ॥ १७ ॥
Text
Verš
śokāgninā sakala-yoniṣu dahyamānaḥ
duḥkhauṣadhaṁ tad api duḥkham atad-dhiyāhaṁ
bhūman bhramāmi vada me tava dāsya-yogam
śokāgninā sakala-yoniṣu dahyamānaḥ
duḥkhauṣadhaṁ tad api duḥkham atad-dhiyāhaṁ
bhūman bhramāmi vada me tava dāsya-yogam
Synonyms
Synonyma
yasmāt — because of which (because of existing in the material world); priya — pleasing; apriya — not pleasing; viyoga — by separation; saṁyoga — and combination; janma — whose birth; śoka-agninā — by the fire of lamentation; sakala-yoniṣu — in any type of body; dahyamānaḥ — being burned; duḥkha-auṣadham — remedial measures for miserable life; tat — that; api — also; duḥkham — suffering; a-tat-dhiyā — by accepting the body as the self; aham — I; bhūman — O great one; bhramāmi — am wandering (within the cycle of birth and death); vada — kindly instruct; me — unto me; tava — Your; dāsya-yogam — activities of service.
yasmāt — kvůli čemuž (kvůli existenci v hmotném světě); priya — příjemné; apriya — nepříjemné; viyoga — odloučením; saṁyoga — a spojením; janma — jehož zrození; śoka-agninā — ohněm nářku; sakala-yoniṣu — v jakémkoliv druhu těla; dahyamānaḥ — spalovaný; duḥkha-auṣadham — léky proti utrpení; tat — to; api — také; duḥkham — utrpení; a-tat-dhiyā — pokládáním těla za vlastní já; aham — já; bhūman — ó veliký; bhramāmi — putuji (v koloběhu zrození a smrti); vada — laskavě pouč; me — mě; tava — Tvé; dāsya-yogam — činnosti služby.
Translation
Překlad
O great one, O Supreme Lord, because of combination with pleasing and displeasing circumstances and because of separation from them, one is placed in a most regrettable position, within heavenly or hellish planets, as if burning in a fire of lamentation. Although there are many remedies by which to get out of miserable life, any such remedies in the material world are more miserable than the miseries themselves. Therefore I think that the only remedy is to engage in Your service. Kindly instruct me in such service.
Ó veliký, Svrchovaný Pane, kvůli styku s příjemnými a nepříjemnými okolnostmi a odloučení od nich je živá bytost postavena do velice žalostné situace na nebeských či pekelných planetách — jako kdyby planula v ohni nářku. I když existuje mnoho léků, s jejichž pomocí se lze zbavit strastí, všechny tyto prostředky jsou ještě nepříjemnější než samotné utrpení. Proto myslím, že jediným lékem je zaměstnat se službou Tobě. Prosím, pouč mě o této službě.
Purport
Význam
Prahlāda Mahārāja aspired to engage in the service of the lotus feet of the Lord. After the death of his father, who was materially very opulent, Prahlāda would have inherited his father’s property, which extended throughout the world, but Prahlāda Mahārāja was not inclined to accept such material opulence, for whether one is in the heavenly or hellish planets or is a rich or a poor man’s son, material conditions are everywhere. Therefore no condition of life is at all pleasing. If one wants the uncontaminated pleasure of blissful life, he must engage himself in the transcendental loving service of the Lord. Material opulence may be somewhat pleasing for the time being, but to come to that temporary pleasing condition one must work extremely hard. When a poor man is rich he may be better situated, but to come to that position he had to accept many miseries. The fact is that in material life, whether one is miserable or happy, both conditions are miserable. If one actually wants happy, blissful life, one must become Kṛṣṇa conscious and constantly engage in the transcendental loving service of the Lord. That is the real remedy. The entire world is under the illusion that people will be happy by advancing in materialistic measures to counteract the miseries of conditional life, but this attempt will never be successful. Humanity must be trained to engage in the transcendental loving service of the Lord. That is the purpose of the Kṛṣṇa consciousness movement. There can be no happiness in changing one’s material conditions, for everywhere there is trouble and misery.
Prahlāda Mahārāja se ucházel o službu lotosovým nohám Pána. Po smrti otce, jenž byl po hmotné stránce velice bohatý, měl zdědit jeho majetek, který zahrnoval celý svět. On však neměl o toto hmotné bohatství zájem, neboť hmotné podmínky panují všude — ať je člověk na nebeských či na pekelných planetách, ať je synem boháče nebo chudáka. Žádná životní situace tedy není ani zdaleka příjemná. Ten, kdo se uchází o neznečištěnou radost blaženého života, se musí zaměstnat transcendentální láskyplnou službou Pánu. Hmotné bohatství může skýtat nějaký čas radost, ale aby člověk dosáhl tohoto dočasně příjemného stavu, musí nesmírně těžce pracovat. Když se chudák stane boháčem, má možná lepší postavení, ale musel kvůli tomu podstoupit mnoho utrpení. Skutečnost je taková, že ať je živá bytost v hmotném světě nešťastná nebo šťastná, v obou případech strádá. Ten, komu jde o skutečně šťastný, blažený život, si musí být vědom Kṛṣṇy a neustále se věnovat transcendentální láskyplné službě Pánu. To je skutečný lék. Celý svět si pod vlivem iluze myslí, že lidé budou šťastní, když budou zlepšovat hmotné prostředky, jež pomohou odstranit utrpení podmíněného života, ale tento pokus nebude nikdy úspěšný. Lidstvo se musí naučit být zapojeno v transcendentální láskyplné službě Pánu. To je záměrem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Nikomu nepomůže, když změní své hmotné podmínky, neboť těžkosti a utrpení panují všude.