Text 16

Sloka 16

Devanagari

Dévanágarí

त्रस्तोऽस्म्यहं कृपणवत्सल दु:सहोग्र-
संसारचक्रकदनाद् ग्रसतां प्रणीत: ।
बद्ध: स्वकर्मभिरुशत्तम तेऽङ्‌घ्रिमूलं
प्रीतोऽपवर्गशरणं ह्वयसे कदा नु ॥ १६ ॥

Text

Verš

trasto ’smy ahaṁ kṛpaṇa-vatsala duḥsahogra-
saṁsāra-cakra-kadanād grasatāṁ praṇītaḥ
baddhaḥ sva-karmabhir uśattama te ’ṅghri-mūlaṁ
prīto ’pavarga-śaraṇaṁ hvayase kadā nu

Synonyms

Synonyma

trastaḥ — frightened; asmi — am; aham — I; kṛpaṇa-vatsala — O my Lord, who are so kind to the fallen souls (who have no spiritual knowledge); duḥsaha — intolerable; ugra — ferocious; saṁsāra-cakra — of the cycle of birth and death; kadanāt — from such a miserable condition; grasatām — among other conditioned souls, who devour one another; praṇītaḥ — being thrown; baddhaḥ — bound; sva-karmabhiḥ — the course by the reactions of my own activities; uśattama — O great insurmountable; te — Your; aṅghri-mūlam — to the soles of the lotus feet; prītaḥ — being pleased (with me); apavarga-śaraṇam — which are the shelter meant for liberation from this horrible condition of material existence; hvayase — You will call (me); kadā — when; nu — indeed.

trastaḥ — vystrašený; asmi — jsem; aham — já; kṛpaṇa-vatsala — ó můj Pane, který jsi tak laskavý k pokleslým duším (jež nemají žádné duchovní poznání); duḥsaha — nesnesitelný; ugra — hrozný; saṁsāra-cakra — koloběhu zrození a smrti; kadanāt — z takového nešťastného postavení; grasatām — mezi jiné podmíněné duše, které se navzájem požírají; praṇītaḥ — uvržený; baddhaḥ — spoutaný; sva-karmabhiḥ — reakcemi za své činnosti; uśattama — ó velký, nepřekonatelný Pane; te — Tvých; aṅghri-mūlam — k chodidlům lotosových nohou; prītaḥ — potěšený (mnou); apavarga-śaraṇam — jež jsou útočištěm, skýtajícím vysvobození z této strašné hmotné existence; hvayase — zavoláš (mě); kadā — kdy; nu — ovšem.

Translation

Překlad

O most powerful, insurmountable Lord, who are kind to the fallen souls, I have been put into the association of demons as a result of my activities, and therefore I am very much afraid of my condition of life within this material world. When will that moment come when You will call me to the shelter of Your lotus feet, which are the ultimate goal for liberation from conditional life?

Ó mocný, nepřekonatelný Pane, který jsi tak laskavý k pokleslým duším, za své vlastní činnosti jsem se dostal do společnosti démonů, a nyní se proto hrozím podmínek, ve kterých v tomto hmotném světě musím žít. Kdy jen nastane ta chvíle a ty mě zavoláš do útočiště u svých lotosových nohou, jež jsou konečným cílem skýtajícím vysvobození z podmíněného života?

Purport

Význam

Being in the material world is certainly miserable, but certainly when one is put into the association of asuras, or atheistic men, it is intolerably so. One may ask why the living entity is put into the material world. Indeed, sometimes foolish people deride the Lord for having put them here. Actually, everyone is put into conditional life according to his karma. Therefore Prahlāda Mahārāja, representing all the other conditioned souls, admits that he was put into life among the asuras because of the results of his karma. The Lord is known as kṛpaṇa-vatsala because He is extremely kind to the conditioned souls. As stated in Bhagavad-gītā, therefore, the Lord appears whenever there are discrepancies in the execution of religious principles (yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata … tadātmānaṁ sṛjāmy aham). The Lord is extremely anxious to deliver the conditioned souls, and therefore He instructs all of us to return home, back to Godhead (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja). Thus Prahlāda Mahārāja expected that the Lord, by His kindness, would call him again to the shelter of His lotus feet. In other words, everyone should be eager to return home, back to Godhead, taking shelter of the lotus feet of the Lord and thus being fully trained in Kṛṣṇa consciousness.

Být v hmotném světě je jistě utrpení, a ocitnout se navíc ve společnosti asurů neboli ateistů je tím spíše nesnesitelné. Lze se ptát, proč se živá bytost dostává do hmotného světa. Pošetilí lidé někdy obviňují Pána za to, že je do této situace postavil. Ve skutečnosti je však každý nucen žít podmíněným životem v závislosti na své karmě. Prahlāda Mahārāja proto za všechny ostatní podmíněné duše přiznává, že jeho život mezi asury zavinily výsledky jeho vlastní karmy. Pán je známý jako kṛpaṇa-vatsala, jelikož je nesmírně laskavý k podmíněným duším. Proto se zjevuje vždy, když se vyskytnou nějaké nesrovnalosti v dodržování náboženských zásad, jak uvádí Bhagavad-gītā (yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata ... tadātmānaṁ sṛjāmy aham). Pán si nesmírně přeje vysvobodit podmíněné duše, a proto nás nabádá, abychom se vrátili domů, zpátky k Bohu (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja). Prahlāda Mahārāja tedy očekával, že ho Pán laskavě znovu zavolá do útočiště u svých lotosových nohou. Jinými slovy — každý by měl dychtit po návratu domů, zpátky k Bohu, přijmout útočiště u lotosových nohou Pána a tak získat dokonalou průpravu v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy.