Skip to main content

Text 11

Sloka 11

Devanagari

Dévanágarí

नैवात्मन: प्रभुरयं निजलाभपूर्णो
मानं जनादविदुष: करुणो वृणीते ।
यद् यज्जनो भगवते विदधीत मानं
तच्चात्मने प्रतिमुखस्य यथा मुखश्री: ॥ ११ ॥

Text

Verš

naivātmanaḥ prabhur ayaṁ nija-lābha-pūrṇo
mānaṁ janād aviduṣaḥ karuṇo vṛṇīte
yad yaj jano bhagavate vidadhīta mānaṁ
tac cātmane prati-mukhasya yathā mukha-śrīḥ
naivātmanaḥ prabhur ayaṁ nija-lābha-pūrṇo
mānaṁ janād aviduṣaḥ karuṇo vṛṇīte
yad yaj jano bhagavate vidadhīta mānaṁ
tac cātmane prati-mukhasya yathā mukha-śrīḥ

Synonyms

Synonyma

na — nor; eva — certainly; ātmanaḥ — for His personal benefit; prabhuḥ — Lord; ayam — this; nija-lābha-pūrṇaḥ — is always satisfied in Himself (He does not need to be satisfied by the service of others); mānam — respect; janāt — from a person; aviduṣaḥ — who does not know that the aim of life is to please the Supreme Lord; karuṇaḥ — (the Supreme Personality of Godhead), who is so kind to this foolish, ignorant person; vṛṇīte — accepts; yat yat — whatever; janaḥ — a person; bhagavate — unto the Supreme Personality of Godhead; vidadhīta — may offer; mānam — worship; tat — that; ca — indeed; ātmane — for his own benefit; prati-mukhasya — of the reflection of the face in the mirror; yathā — just as; mukha-śrīḥ — the decoration of the face.

na — ani; eva — jistě; ātmanaḥ — ve svůj osobní prospěch; prabhuḥ — Pán; ayam — tento; nija-lābha-pūrṇaḥ — je vždy spokojený sám v sobě (nepotřebuje být uspokojován službou druhých); mānam — úctu; janāt — od člověka; aviduṣaḥ — který neví, že cílem života je potěšit Nejvyššího Pána; karuṇaḥ — (Nejvyšší Pán, Osobnost Božství) jenž je tak laskavý k tomuto nevědomému hlupákovi; vṛṇīte — přijímá; yat yat — cokoliv; janaḥ — člověk; bhagavate — Nejvyšší Osobnosti Božství; vidadhīta — nabízí; mānam — uctívání; tat — to; ca — skutečně; ātmane — v jeho vlastní prospěch; prati-mukhasya — odrazu tváře v zrcadle; yathā — stejně jako; mukha-śrīḥ — ozdobení tváře.

Translation

Překlad

The Supreme Lord, the Supreme Personality of Godhead, is always fully satisfied in Himself. Therefore when something is offered to Him, the offering, by the Lord’s mercy, is for the benefit of the devotee, for the Lord does not need service from anyone. To give an example, if one’s face is decorated, the reflection of one’s face in a mirror is also seen to be decorated.

Svrchovaný Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, je vždy plně spokojený sám v sobě. Je-li Mu tedy něco obětováno, pak tato oběť přináší Pánovou milostí prospěch oddanému, jelikož Pán nepotřebuje od nikoho žádnou službu. Zde je příklad: je-li tvář ozdobena, je ozdoben i její odraz v zrcadle.

Purport

Význam

In bhakti-yoga it is recommended that a devotee follow nine principles: śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam/ arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. This service of glorifying the Lord by hearing, chanting and so on is not, of course, meant for the benefit of the Lord; this devotional service is recommended for the benefit of the devotee. The Lord is always glorious, whether the devotee glorifies Him or not, but if the devotee engages in glorifying the Lord, the devotee himself automatically becomes glorious. Ceto-darpaṇa-mārjanaṁ bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam. By glorifying the Lord constantly, the living entity becomes purified in the core of his heart, and thus he can understand that he does not belong to the material world but is a spirit soul whose actual activity is to advance in Kṛṣṇa consciousness so that he may become free from the material clutches. Thus the blazing fire of material existence is immediately extinguished (bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam). A foolish person is amazed that Kṛṣṇa orders, sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja: “Abandon all varieties of religious activities and just surrender unto Me.” Some foolish scholars even say that this is too much to demand. But this demand is not for the benefit of the Supreme Personality of Godhead; rather, it is for the benefit of human society. If human beings individually and collectively surrender everything to the Supreme Personality of Godhead in full Kṛṣṇa consciousness, all of human society will benefit. One who does not dedicate everything to the Supreme Lord is described in this verse as aviduṣa, a rascal. In Bhagavad-gītā (7.15), the Lord Himself speaks in the same way:

V bhakti-yoze je doporučeno, aby oddaný následoval devět zásad: śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaranaṁ pāda-sevanam / arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam. Tato služba, která spočívá v oslavování Pána prostřednictvím naslouchání, opěvování atd., samozřejmě není ve prospěch Pána, ale oddaného. Pán je slavný vždy, ať Ho oddaný oslavuje nebo ne, ale pokud to oddaný dělá, sám se tím automaticky proslaví. Ceto-darpaṇa-mārjanaṁ bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam — neustálým oslavováním Pána živá bytost očišťuje své srdce a tak může pochopit, že nepatří do hmotného světa a že je duší, jejímž skutečným posláním je rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, aby se mohla vysvobodit z hmotného zajetí. Tak je planoucí oheň hmotné existence okamžitě uhašen (bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇam). Hlupák nevěří svým uším, když Kṛṣṇa nařizuje: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja — “Vzdej se veškerých náboženských činností a pouze se odevzdej Mně.” Někteří pošetilí učenci dokonce říkají, že požadovat něco takového je přemrštěné. Tato žádost však nesleduje prospěch Nejvyšší Osobnosti Božství, ale samotného lidstva. Pokud lidské bytosti individuálně a kolektivně odevzdají vše Nejvyšší Osobnosti Božství, plně si vědomy Kṛṣṇy, celá lidská společnost tím získá. Ten, kdo nezasvětí vše Nejvyššímu Pánu, je podle tohoto verše aviduṣa, darebák. V Bhagavad-gītě (7.15) říká samotný Pán totéž:

na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ
na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta-jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ

“Those miscreants who are grossly foolish, lowest among mankind, whose knowledge is stolen by illusion, and who partake of the atheistic nature of demons, do not surrender unto Me.” Because of ignorance and misfortune, the atheists and the narādhamas, the lowest of men, do not surrender unto the Supreme Personality of Godhead. Therefore although the Supreme Lord, Kṛṣṇa, is full in Himself, He appears in different yugas to demand the surrender of the conditioned souls so that they will benefit by becoming free from the material clutches. In conclusion, the more we engage in Kṛṣṇa consciousness and render service unto the Lord, the more we benefit. Kṛṣṇa does not need service from any of us.

“Ničemové, kteří jsou naprosto hloupí, nejnižší z lidí, ti, jež o poznání připravila iluze, a ti, kteří přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají.” Ateisté a narādhamové, nejnižší z lidí, jsou nevědomí nešťastníci, a proto se neodevzdávají Nejvyšší Osobnosti Božství. I když je tedy Nejvyšší Pán, Kṛṣṇa, úplný sám v sobě, zjevuje se v různých yugách a vyžaduje od podmíněných duší, aby se Mu odevzdaly a získaly tak prospěch v podobě vysvobození z hmotného zajetí. Čím více se zaměstnáváme na úrovni vědomí Kṛṣṇy a sloužíme Pánu, tím větší bude náš prospěch. Kṛṣṇa však nepotřebuje službu od nikoho z nás.