Texts 19-22

Sloka 19-22

Devanagari

Dévanágarí

मीमांसमानस्य समुत्थितोऽग्रतो ।
नृसिंहरूपस्तदलं भयानकम् ॥ १९ ॥
प्रतप्तचामीकरचण्डलोचनं
स्फुरत्सटाकेशरजृम्भिताननम् ।
करालदंष्ट्रं करवालचञ्चल
क्षुरान्तजिह्वं भ्रुकुटीमुखोल्बणम् ॥ २० ॥
स्तब्धोर्ध्वकर्णं गिरिकन्दराद्भ‍ुत-
व्यात्तास्यनासं हनुभेदभीषणम् ।
दिविस्पृशत्कायमदीर्घपीवर-
ग्रीवोरुवक्ष:स्थलमल्पमध्यमम् ॥ २१ ॥
चन्द्रांशुगौरैश्छुरितं तनूरुहै-
र्विष्वग्भुजानीकशतं नखायुधम् ।
दुरासदं सर्वनिजेतरायुध-
प्रवेकविद्रावितदैत्यदानवम् ॥ २२ ॥

Text

Verš

mīmāṁsamānasya samutthito ’grato
nṛsiṁha-rūpas tad alaṁ bhayānakam
pratapta-cāmīkara-caṇḍa-locanaṁ
sphurat saṭā-keśara-jṛmbhitānanam

karāla-daṁṣṭraṁ karavāla-cañcala-
kṣurānta-jihvaṁ bhrukuṭī-mukholbaṇam
stabdhordhva-karṇaṁ giri-kandarādbhuta-
vyāttāsya-nāsaṁ hanu-bheda-bhīṣaṇam

divi-spṛśat kāyam adīrgha-pīvara-
grīvoru-vakṣaḥ-sthalam alpa-madhyamam
candrāṁśu-gauraiś churitaṁ tanūruhair
viṣvag bhujānīka-śataṁ nakhāyudham
durāsadaṁ sarva-nijetarāyudha-
praveka-vidrāvita-daitya-dānavam

Synonyms

Synonyma

mīmāṁsamānasya — of Hiraṇyakaśipu, who was contemplating the wonderful form of the Lord; samutthitaḥ — appeared; agrataḥ — in front; nṛsiṁha-rūpaḥ — the form of Nṛsiṁhadeva (half lion and half man); tat — that; alam — extraordinarily; bhayānakam — very fearful; pratapta — like molten; cāmīkara — gold; caṇḍa-locanam — having fierce eyes; sphurat — flashing; saṭā-keśara — by His mane; jṛmbhita-ānanam — whose face was expanded; karāla — deadly; daṁṣṭram — with a set of teeth; karavāla-cañcala — waving like a sharp sword; kṣura-anta — and as sharp as a razor; jihvam — whose tongue; bhrukuṭī-mukha — due to His frowning face; ulbaṇam — dreadful; stabdha — motionless; ūrdhva — extending upward; karṇam — whose ears; giri-kandara — like the caves of a mountain; adbhuta — very wonderful; vyāttāsya — with a widely opened mouth; nāsam — and nostrils; hanu-bheda-bhīṣaṇam — causing fear due to the separation of the jaws; divi-spṛśat — touching the sky; kāyam — whose body; adīrgha — short; pīvara — fat; grīva — neck; uru — broad; vakṣaḥ-sthalam — chest; alpa — small; madhyamam — middle portion of the body; candra-aṁśu — like the rays of the moon; gauraiḥ — whitish; churitam — covered; tanūruhaiḥ — with hairs; viṣvak — in all directions; bhuja — of arms; anīka-śatam — with a hundred rows; nakha — having nails; āyudham — as fatal weapons; durāsadam — very difficult to conquer; sarva — all; nija — personal; itara — and other; āyudha — of weapons; praveka — by use of the best; vidrāvita — caused to run; daitya — by whom the demons; dānavam — and the rogues (atheists).

mīmāṁsamānasya — Hiraṇyakaśipua, který přemítal nad úžasnou podobou Pána; samutthitaḥ — zjevila se; agrataḥ — před; nṛsiṁha-rūpaḥ — podoba Nṛsiṁhy (napůl lev a napůl člověk); tat — ta; alam — neobyčejně; bhayānakam — hrozivá; pratapta — jako roztavené; cāmīkara — zlato; caṇḍa-locanam — probodávající očima; sphurat — blýskající se; saṭā-keśara — Jeho hřívou; jṛmbhita-ānanam — jehož tvář byla rozšířena; karāla — strašných; daṁṣṭram — s řadou zubů; karavāla-cañcala — míhající se jako ostrý meč; kṣura-anta — a ostrý jako břitva; jihvam — jehož jazyk; bhrukuṭī-mukha — vzhledem k Jeho zamračené tváři; ulbaṇam — strašlivý; stabdha — nehybné; ūrdhva — vztyčené; karṇam — jehož uši; giri-kandara — jako jeskyně v hoře; adbhuta — úžasné; vyāttāsya — s doširoka rozevřenou tlamou; nāsam — a nozdrami; hanu-bheda-bhīṣaṇam — vyvolávající strach rozevřenými čelistmi; divi-spṛśat — dotýkající se nebe; kāyam — jehož tělo; adīrgha — krátký; pīvara — silný; grīva — krk; uru — široká; vakṣaḥ-sthalam — hruď; alpa — útlý; madhyamam — pas; candra-aṁśu — jako paprsky měsíce; gauraiḥ — bělavé; churitam — pokrytý; tanūruhaiḥ — chlupy; viṣvak — na všechny strany; bhuja — paží; anīka-śatam — stovkami řad; nakha — s drápy; āyudham — jako smrtícími zbraněmi; durāsadam — nesmírně obtížné přemoci; sarva — všechny; nija — vlastních; itara — a dalších; āyudha — zbraní; praveka — použitím nejlepších; vidrāvita — zahnáni na útěk; daitya — jímž démoni; dānavam — a darebáci (ateisté).

Translation

Překlad

Hiraṇyakaśipu studied the form of the Lord, trying to decide who the form of Nṛsiṁhadeva standing before him was. The Lord’s form was extremely fearsome because of His angry eyes, which resembled molten gold; His shining mane, which expanded the dimensions of His fearful face; His deadly teeth; and His razor-sharp tongue, which moved about like a dueling sword. His ears were erect and motionless, and His nostrils and gaping mouth appeared like caves of a mountain. His jaws parted fearfully, and His entire body touched the sky. His neck was very short and thick, His chest broad, His waist thin, and the hairs on His body as white as the rays of the moon. His arms, which resembled flanks of soldiers, spread in all directions as He killed the demons, rogues and atheists with His conchshell, disc, club, lotus and other natural weapons.

Hiraṇyakaśipu pozoroval Pána, který před ním stál ve své podobě Nṛsiṁhadeva, a snažil se zjistit, kdo to vlastně je. Pánova podoba byla nesmírně hrozivá — v Jeho očích, připomínajících tekoucí zlato, se zračil hněv; hříva zvětšující velikost Jeho hrůzostrašné tváře zářila; měl děsivé zuby a Jeho jazyk, pohybující se ze strany na stranu jako meč při souboji, byl ostrý jako břitva. Měl vztyčené, nehybné uši a Jeho nozdry a doširoka rozevřená tlama vypadaly jako horské jeskyně. Čelisti se děsivě rozevíraly a celé Jeho tělo se dotýkalo nebe. Měl krátký a silný krk, širokou hruď, útlý pas a chlupy na těle bílé jako měsíční paprsky. Jeho paže připomínaly šiky vojáků a rozpínaly se na všechny strany, když svou lasturou, diskem, kyjem, lotosem a dalšími osobními zbraněmi zabíjel démony, darebáky a ateisty.