Text 47

Sloka 47

Devanagari

Dévanágarí

कर्माण्यारभते देही देहेनात्मानुवर्तिना ।
कर्मभिस्तनुते देहमुभयं त्वविवेकत: ॥ ४७ ॥

Text

Verš

karmāṇy ārabhate dehī
dehenātmānuvartinā
karmabhis tanute deham
ubhayaṁ tv avivekataḥ

Synonyms

Synonyma

karmāṇi — material fruitive activities; ārabhate — begins; dehī — a living entity who has accepted a particular type of body; dehena — with that body; ātma-anuvartinā — which is received according to his desire and past activities; karmabhiḥ — by such material activities; tanute — he expands; deham — another body; ubhayam — both of them; tu — indeed; avivekataḥ — due to ignorance.

karmāṇi — hmotné plodonosné činnosti; ārabhate — začíná; dehī — živá bytost, která přijala určitý druh těla; dehena — s tím tělem; ātma-anuvartinā — které dostává podle své touhy a dřívějšího jednání; karmabhiḥ — takovými hmotnými činnostmi; tanute — expanduje; deham — další tělo; ubhayam — obě; tu — ovšem; avivekataḥ — kvůli nevědomosti.

Translation

Překlad

The living entity, who has received his present body because of his past fruitive activity, may end the results of his actions in this life, but this does not mean that he is liberated from bondage to material bodies. The living entity receives one type of body, and by performing actions with that body he creates another. Thus he transmigrates from one body to another, through repeated birth and death, because of his gross ignorance.

Živá bytost, jež dostala současné tělo na základě dřívějších plodonosných činností, může skoncovat s výsledky svých činností v tomto životě, ale to neznamená, že je vysvobozena z pout k hmotným tělům. Jedno tělo dostává a jednáním v něm si vytváří další. Tak se kvůli své naprosté nevědomosti stěhuje z jednoho těla do druhého a podstupuje opakované rození a umírání.

Purport

Význam

The living entity’s evolution through different types of bodies is conducted automatically by the laws of nature in bodies other than those of human beings. In other words, by the laws of nature (prakṛteḥ kriyamāṇāni) the living entity evolves from lower grades of life to the human form. Because of his developed consciousness, however, the human being must understand the constitutional position of the living entity and understand why he must accept a material body. This chance is given to him by nature, but if he nonetheless acts like an animal, what is the benefit of his human life? In this life one must select the goal of life and act accordingly. Having received instructions from the spiritual master and the śāstra, one must be sufficiently intelligent. In the human form of life, one should not remain foolish and ignorant, but must inquire about his constitutional position. This is called athāto brahma-jijñāsā. The human psychology gives rise to many questions, which various philosophers have considered and answered with various types of philosophy based upon mental concoction. This is not the way of liberation. The Vedic instructions say, tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet: to solve the problems of life, one must accept a spiritual master. Tasmād guruṁ prapadyeta jijñāsuḥ śreya uttamam: if one is actually serious in inquiring about the solution to material existence, one must approach a bona fide guru.

Evoluce živé bytosti různými druhy těl probíhá v jiných než lidských tělech automaticky podle přírodních zákonů. Prakṛteḥ kriyamāṇāni — zákony přírody zařizují vývoj živé bytosti z nižších úrovní života do lidské podoby. Člověk se svým vyvinutým vědomím však musí pochopit přirozené postavení živé bytosti a důvod, proč musí přijímat hmotné tělo. Příroda mu dává tuto možnost, ale pokud přesto jedná jako zvíře, k čemu je jeho lidský život dobrý? V tomto životě je třeba si vybrat životní cíl a jednat v souladu s ním. Ten, kdo obdržel pokyny od duchovního učitele a ze śāster, by měl projevit dostatečnou inteligenci. Žádný člověk by neměl zůstat hloupý a nevědomý — každý se musí dotazovat na své přirozené postavení. To se nazývá athāto brahma-jijñāsā. Lidské myšlení dává vzniknout mnoha otázkám, o kterých uvažují různí filozofové a odpovídají na ně rozličnými filozofiemi založenými na výplodech mysli. To však nevede k osvobození. Védské pokyny udávají: tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet — k tomu, aby člověk vyřešil životní problémy, musí přijmout duchovního učitele. Tasmād guruṁ prapadyeta jijñāsuḥ śreya uttamam—pokud někdo skutečně vážně hledá řešení otázek hmotné existence, musí vyhledat pravého gurua.

tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ

“Just try to learn the truth by approaching a spiritual master. Inquire from him submissively and render service unto him. The self-realized soul can impart knowledge unto you because he has seen the truth.” (Bg. 4.34) One must approach a bona fide spiritual master by surrendering himself (praṇipātena) and rendering service. An intelligent person must inquire from the spiritual master about the goal of life. A bona fide spiritual master can answer all such questions because he has seen the real truth. Even in ordinary activities, we first consider gain and loss, and then we act. Similarly, an intelligent person must consider the entire process of material existence and then act intelligently, following the directions of the bona fide spiritual master.

“Snaž se poznat pravdu tak, že se obrátíš na duchovního učitele. Pokorně se ho dotazuj a služ mu. Osoby, které znají vlastní já, ti mohou předat poznání, jelikož vidí pravdu.” (Bg. 4.34) Na pravého duchovního učitele se člověk musí obrátit tak, že se mu odevzdá (praṇipātena) a slouží mu. Inteligentní osoba se musí dotazovat duchovního učitele na cíl života. Pravý duchovní učitel dokáže na všechny takové otázky odpovědět, jelikož vidí pravdu. I v případě obyčejných činností platí, že nejprve zvažujeme zisk a ztrátu, a potom jednáme. Stejně tak musí inteligentní člověk posoudit klady a zápory hmotné existence a pak jednat inteligentním způsobem, podle pokynů pravého duchovního učitele.