Text 1

Sloka 1

Devanagari

Dévanágarí

श्रीनारद उवाच
एवं दैत्यसुतै: पृष्टो महाभागवतोऽसुर: ।
उवाच तान्स्मयमान: स्मरन् मदनुभाषितम् ॥ १ ॥

Text

Verš

śrī-nārada uvāca
evaṁ daitya-sutaiḥ pṛṣṭo
mahā-bhāgavato ’suraḥ
uvāca tān smayamānaḥ
smaran mad-anubhāṣitam

Synonyms

Synonyma

śrī-nāradaḥ uvāca — the great saint Nārada Muni said; evam — thus; daitya-sutaiḥ — by the sons of the demons; pṛṣṭaḥ — being questioned; mahā-bhāgavataḥ — the exalted devotee of the Lord; asuraḥ — born in a family of demons; uvāca — spoke; tān — unto them (the sons of the demons); smayamānaḥ — smiling; smaran — remembering; mat-anubhāṣitam — what was spoken by me.

śrī-nāradaḥ uvāca — velký světec Nārada Muni pravil; evam — takto; daitya-sutaiḥ — syny démonů; pṛṣṭaḥ — dotázaný; mahā-bhāgavataḥ — vznešený oddaný Pána; asuraḥ — narozený v rodině démonů; uvāca — promluvil; tān — k nim (synům démonů); smayamānaḥ — s úsměvem; smaran — připomínající si; mat-anubhāṣitam — co jsem já říkal.

Translation

Překlad

Nārada Muni said: Although Prahlāda Mahārāja was born in a family of asuras, he was the greatest of all devotees. Having thus been questioned by his class friends, the sons of the asuras, he remembered the words spoken to him by me and replied to his friends as follows.

Nārada Muni pravil: Přestože se Prahlāda Mahārāja narodil v rodině asurů, byl nejlepším ze všech oddaných. Když se ho spolužáci, synové démonů, takto otázali, vzpomněl si na má slova a odpověděl svým přátelům následovně.

Purport

Význam

When he was in the womb of his mother, Prahlāda Mahārāja listened to the words of Nārada Muni. One cannot imagine how the baby in embryo could hear Nārada, but this is spiritual life; progress in spiritual life cannot be obstructed by any material condition. This is called ahaituky apratihatā. Reception of spiritual knowledge is never checked by any material condition. Thus Prahlāda Mahārāja, from his very childhood, spoke spiritual knowledge to his class friends, and certainly it was effective, although all of them were children.

Když byl Prahlāda Mahārāja v lůně své matky, naslouchal slovům Nārady Muniho. To, jak mohlo embryo slyšet Nāradu, si člověk nedovede představit, ale takový je duchovní život — pokroku v duchovním životě či přijetí duchovního poznání nemohou zabránit žádné hmotné okolnosti. Tomu se říká ahaituky apratihatā. Prahlāda Mahārāja tedy od samého dětství předával duchovní poznání spolužákům, a přestože byli všichni ještě dětmi, bylo to účinné.