Text 5
Sloka 5
Devanagari
Dévanágarí
शरीरं पौरुषं यावन्न विपद्येत पुष्कलम् ॥ ५ ॥
Text
Verš
kṣemāya bhavam āśritaḥ
śarīraṁ pauruṣaṁ yāvan
na vipadyeta puṣkalam
kṣemāya bhavam āśritaḥ
śarīraṁ pauruṣaṁ yāvan
na vipadyeta puṣkalam
Synonyms
Synonyma
tataḥ — therefore; yateta — should endeavor; kuśalaḥ — an intelligent man interested in the ultimate goal of life; kṣemāya — for the real benefit of life, or for liberation from material bondage; bhavam āśritaḥ — who is in material existence; śarīram — the body; pauruṣam — human; yāvat — as long as; na — not; vipadyeta — fails; puṣkalam — stout and strong.
tataḥ — proto; yateta — má usilovat; kuśalaḥ — inteligentní člověk se zájmem o konečný cíl života; kṣemāya — o skutečný prospěch ze života neboli vysvobození z pout hmoty; bhavam āśritaḥ — který žije hmotným životem; śarīram — tělo; pauruṣam — lidské; yāvat — dokud; na — ne; vipadyeta — selhává; puṣkalam — zdatné a silné.
Translation
Překlad
Therefore, while in material existence [bhavam āśritaḥ], a person fully competent to distinguish wrong from right must endeavor to achieve the highest goal of life as long as the body is stout and strong and is not embarrassed by dwindling.
Ten, kdo je plně schopen rozlišit, co je špatné a co dobré, se proto musí po dobu svého hmotného života (bhavam āśritaḥ) snažit dosáhnout nejvyššího životního cíle, dokud je tělo zdatné a silné a nezačalo chřadnout.
Purport
Význam
As stated by Prahlāda Mahārāja at the beginning of this chapter, kaumāra ācaret prājñaḥ. The word prājña refers to one who is experienced and who can distinguish right from wrong. Such a person should not waste his energy and valuable human lifetime simply working like a cat or dog to develop his economic condition.
Na začátku této kapitoly Prahlāda Mahārāja uvedl: kaumāra ācaret prājñaḥ. Slovo prājña poukazuje na toho, kdo je zkušený a dokáže rozlišit dobré od špatného. Takový člověk by neměl promrhat svou energii a cenný lidský život tím, že se bude jen lopotit jako kočka nebo pes, aby zlepšil svou ekonomickou situaci.
For one word in this verse there are two readings — bhavam āśritaḥ and bhayam āśritaḥ — but accepting the meaning of either of them will bring one to the same conclusion. Bhayam āśritaḥ indicates that the materialistic way of life is always fearful because at every step there is danger. Materialistic life is full of anxieties and fear (bhayam). Similarly, accepting the reading bhavam āśritaḥ, the word bhavam refers to unnecessary trouble and problems. For want of Kṛṣṇa consciousness, one is put into bhavam, being perpetually embarrassed by birth, death, old age and disease. Thus one is surely full of anxieties.
K jednomu slovu v tomto verši existují dvě varianty — bhavam āśritaḥ a bhayam āśritaḥ — ale přijetí významu kterékoliv z nich vede ke stejnému závěru. Bhayam āśritaḥ vyjadřuje, že materialistický způsob života je vždy plný bázně, protože na každém kroku číhá nebezpečí. Materialistický život se vyznačuje úzkostí a strachem (bhayam). Když přijmeme verzi bhavam āśritaḥ, slovo bhavam označuje zbytečné potíže a problémy. Kvůli tomu, že se živé bytosti nedostává vědomí Kṛṣṇy, je postavena do situace zvané bhavam, kdy ji neustále sužuje zrození, smrt, stáří a nemoc. Nevyhnutelně tedy zažívá úzkost.
Human society should be divided into a social system of brāhmaṇas, kṣatriyas, vaiśyas and śūdras, but everyone can engage in devotional service. If one wants to live without devotional service, his status as a brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya or śūdra certainly has no meaning. It is said, sthānād bhraṣṭāḥ patanty adhaḥ: whether one is in a higher or lower division, one certainly falls down for want of Kṛṣṇa consciousness. A sane man, therefore, is always fearful of falling from his position. This is a regulative principle. One should not fall from his exalted position. The highest goal of life can be achieved as long as one’s body is stout and strong. We should therefore live in such a way that we keep ourselves always healthy and strong in mind and intelligence so that we can distinguish the goal of life from a life full of problems. A thoughtful man must act in this way, learning to distinguish right from wrong, and thus attain the goal of life.
Společnost má být rozdělená na brāhmaṇy, kṣatriye, vaiśyi a śūdry, ale ti všichni se mohou věnovat oddané službě. Chce-li někdo žít bez oddané služby, nemá jeho pozice brāhmaṇy, kṣatriye, vaiśyi či śūdry žádný význam. Je řečeno: sthānād bhraṣṭāḥ patanty adhaḥ — ten, komu chybí vědomí Kṛṣṇy, zaručeně poklesne, ať má nižší či vyšší postavení. Zdravě uvažující osoba má proto vždy strach z poklesnutí. Toto je zásada — nikdo by neměl ze svého vznešeného postavení poklesnout. Nejvyššího životního cíle lze dosáhnout, dokud je tělo zdatné a silné. Měli bychom tedy žít takovým způsobem, abychom si stále udržovali dobré zdraví a jasnou mysl a inteligenci, což nám pomůže poznat, co je životní cíl a co život plný problémů. Uvážlivý člověk musí jednat tímto způsobem — učit se rozlišovat dobré od špatného a dosáhnout tak cíle života.