Skip to main content

Text 25

Sloka 25

Devanagari

Dévanágarí

तुष्टे च तत्र किमलभ्यमनन्त आद्ये
किं तैर्गुणव्यतिकरादिह ये स्वसिद्धा: ।
धर्मादय: किमगुणेन च काङ्‌क्षितेन
सारं जुषां चरणयोरुपगायतां न: ॥ २५ ॥

Text

Verš

tuṣṭe ca tatra kim alabhyam ananta ādye
kiṁ tair guṇa-vyatikarād iha ye sva-siddhāḥ
dharmādayaḥ kim aguṇena ca kāṅkṣitena
sāraṁ juṣāṁ caraṇayor upagāyatāṁ naḥ
tuṣṭe ca tatra kim alabhyam ananta ādye
kiṁ tair guṇa-vyatikarād iha ye sva-siddhāḥ
dharmādayaḥ kim aguṇena ca kāṅkṣitena
sāraṁ juṣāṁ caraṇayor upagāyatāṁ naḥ

Synonyms

Synonyma

tuṣṭe — when satisfied; ca — also; tatra — that; kim — what; alabhyam — unobtainable; anante — the Supreme Personality of Godhead; ādye — the original source of everything, the cause of all causes; kim — what need; taiḥ — with them; guṇa-vyatikarāt — due to the actions of the modes of material nature; iha — in this world; ye — which; sva-siddhāḥ — automatically achieved; dharma-ādayaḥ — the three principles of material advancement, namely religion, economic development and sense gratification; kim — what need; aguṇena — with liberation into the Supreme; ca — and; kāṅkṣitena — desired; sāram — essence; juṣām — relishing; caraṇayoḥ — of the two lotus feet of the Lord; upagāyatām — who glorify the qualities of the Lord; naḥ — of us.

tuṣṭe — když je uspokojen; ca — také; tatra — to; kim — co; alabhyam — nelze získat; anante — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; ādye — původní zdroj všeho, příčina všech příčin; kim — co; taiḥ — s nimi; guṇa-vyatikarāt — působením kvalit hmotné přírody; iha — v tomto světě; ye — jež; sva-siddhāḥ — automaticky získané; dharma-ādayaḥ — tři principy hmotného pokroku (náboženství, hospodářský rozvoj a smyslový požitek); kim — co; aguṇena — s osvobozením v podobě splynutí s Nejvyšším; ca — a; kāṅkṣitena — vytouženým; sāram — esenci; juṣām — vychutnávající; caraṇayoḥ — lotosových nohou Pána; upagāyatām — kteří opěvují Pánovy vlastnosti; naḥ — nás.

Translation

Překlad

Nothing is unobtainable for devotees who have satisfied the Supreme Personality of Godhead, who is the cause of all causes, the original source of everything. The Lord is the reservoir of unlimited spiritual qualities. For devotees, therefore, who are transcendental to the modes of material nature, what is the use of following the principles of religion, economic development, sense gratification and liberation, which are all automatically obtainable under the influence of the modes of nature? We devotees always glorify the lotus feet of the Lord, and therefore we need not ask for anything in terms of dharma, kāma, artha and mokṣa.

Pro oddané, kteří uspokojili Nejvyšší Osobnost Božství — příčinu všech příčin a původní zdroj všeho — neexistuje nic nedosažitelného. Pán je studnicí neomezených duchovních vlastností. Jaký má tedy význam, aby se oddaní, kteří jsou transcendentální vůči kvalitám hmotné přírody, řídili principy náboženství, hospodářského rozvoje, smyslového požitku a osvobození, což jsou výdobytky, kterých lze automaticky dosáhnout pod vlivem hmotných kvalit? My oddaní vždy opěvujeme lotosové nohy Pána, a proto nemusíme žádat o nic z dharmy, arthy, kāmy a mokṣi.

Purport

Význam

In an advanced civilization, people are eager to be religious, to be economically well situated, to satisfy their senses to the fullest extent, and at last to attain liberation. However, these are not to be magnified as desirable. Indeed, for a devotee these are all very easily available. Bilvamaṅgala Ṭhākura said, muktiḥ svayaṁ mukulitāñjali sevate ’smān dharmārtha-kāma-gatayaḥ samaya-pratīkṣāḥ. Liberation always stands at the door of a devotee, ready to carry out his orders. Material advancement in religion, economic development, sense gratification and liberation simply wait to serve a devotee at the first opportunity. A devotee is already in a transcendental position; he does not need further qualifications to be liberated. As confirmed in Bhagavad-gītā (14.26), sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate: a devotee is transcendental to the actions and reactions of the three modes of material nature because he is situated on the Brahman platform.

Ve vyspělé civilizaci si lidé přejí být zbožní, dobře zaopatření po ekonomické stránce, do nejvyšší míry uspokojovat smysly a nakonec dosáhnout osvobození. Tyto úspěchy by se však neměly zveličovat jako něco, po čem je třeba toužit. Oddanému jsou ve skutečnosti snadno dostupné. Bilvamaṅgala Ṭhākura prohlásil: muktiḥ svayaṁ mukulitāñjali sevate 'smān dharmārtha-kāma-gatayaḥ samaya-pratīkṣāḥ; osvobození vždy stojí u dveří oddaného a očekává jeho pokyny. Hmotný pokrok v oblasti náboženství, ekonomiky, smyslového požitku a osvobození jen čeká na první příležitost, aby mohl oddanému sloužit. Oddaný je již na transcendentální úrovni; nemusí plnit žádné další předpoklady k dosažení osvobození. Bhagavad-gītā (14.26) dokládá, že oddaný je transcendentální vůči akcím a reakcím tří kvalit hmotné přírody, protože dosáhl Brahmanu (sa guṇān samatītyaitān brahma-bhūyāya kalpate).

Prahlāda Mahārāja said, aguṇena ca kāṅkṣitena: if one is engaged in the transcendental loving service of the lotus feet of the Lord, he does not need anything in terms of dharma, artha, kāma or mokṣa. In Śrīmad-Bhāgavatam, therefore, in the beginning of the transcendental literature, it is said, dharmaḥ projjhita-kaitavo ’tra. Dharma, artha, kāma and mokṣa are kaitava — false and unnecessary. Nirmatsarāṇām, persons who are completely transcendental to the material activities of separateness, who make no distinction between “mine” and “yours,” but who simply engage in the devotional service of the Lord, are actually fit to accept bhāgavata-dharma (dharmān bhagavatān iha). Because they are nirmatsara, not jealous of anyone, they want to make others devotees, even their enemies. In this regard, Śrīla Madhvācārya remarks, kāṅkṣate mokṣa-gam api sukhaṁ nākāṅkṣato yathā. Devotees are not desirous of any material happiness, including the happiness derived from liberation. This is called anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam. Karmīs desire material happiness, and jñānīs desire liberation, but a devotee does not desire anything; he is simply satisfied by rendering transcendental loving service at the lotus feet of the Lord and glorifying Him everywhere by preaching, which is his life and soul.

Prahlāda Mahārāja řekl: aguṇena ca kāṅkṣitena — ten, kdo se věnuje transcendentální láskyplné službě lotosovým nohám Pána, nepotřebuje nic z dharmy, arthy, kāmy či mokṣi. Na počátku Śrīmad-Bhāgavatamu, tohoto transcendentálního díla, je proto řečeno: dharmaḥ projjhita-kaitavo 'tra—dharma, artha, kāma a mokṣa jsou kaitava, falešné a nepotřebné. Nirmatsarāṇām neboli ti, kdo jsou zcela transcendentální vůči hmotným činnostem založeným na rozlišování — kdo nerozlišují na “mé” a “tvé” a jen s oddaností slouží Pánu — jsou způsobilí přijmout bhāgavata-dharmu (dharmān bhāgavatān iha). Tyto osoby nikomu nezávidí (nirmatsara); chtějí ostatní, i své nepřátele, změnit v oddané. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti poznamenává: kāṅkṣate mokṣa-gam api sukhaṁ nākāṅkṣato yathā — oddaní netouží po žádném hmotném štěstí, včetně štěstí plynoucího z osvobození. To se nazývá anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam. Karmī chtějí hmotné štěstí, jñānī zase osvobození, ale oddaný netouží po ničem; je zcela spokojený s transcendentální láskyplnou službou u Pánových lotosových nohou a všude oslavuje Pána kázáním, které je pro něho vším.