Skip to main content
Library » Śrīmad-Bhāgavatam (Bhāgavata Purāṇa) » Canto 7: The Science of God » CHAPTER FIVE

Text 54

Sloka 54

Devanagari

Dévanágarí

यदाचार्य: परावृत्तो गृहमेधीयकर्मसु ।
वयस्यैर्बालकैस्तत्र सोपहूत: कृतक्षणै: ॥ ५४ ॥

Text

Verš

yadācāryaḥ parāvṛtto
gṛhamedhīya-karmasu
vayasyair bālakais tatra
sopahūtaḥ kṛta-kṣaṇaiḥ
yadācāryaḥ parāvṛtto
gṛhamedhīya-karmasu
vayasyair bālakais tatra
sopahūtaḥ kṛta-kṣaṇaiḥ

Synonyms

Synonyma

yadā — when; ācāryaḥ — the teachers; parāvṛttaḥ — became engaged; gṛha-medhīya — of household life; karmasu — in duties; vayasyaiḥ — by his friends of the same age; bālakaiḥ — boys; tatra — there; saḥ — he (Prahlāda Mahārāja); apahūtaḥ — called; kṛta-kṣaṇaiḥ — obtaining an opportune moment.

yadā — když; ācāryaḥ — učitelé; parāvṛttaḥ — začali se věnovat; gṛha-medhīya — rodinného života; karmasu — povinnostem; vayasyaiḥ — svými přáteli stejného věku; bālakaiḥ — chlapci; tatra — tam; saḥ — on (Prahlāda Mahārāja); apahūtaḥ — volán; kṛta-kṣaṇaiḥ — čekající na příhodnou chvíli.

Translation

Překlad

When the teachers went home to attend to their household affairs, the students of the same age as Prahlāda Mahārāja would call him to take the opportunity of leisure hours for play.

Když učitelé odešli domů věnovat se svým rodinným záležitostem, žáci stejně staří jako Prahlāda Mahārāja volali, aby Prahlāda využil volna a šel si s nimi hrát.

Purport

Význam

In tiffin hours, the hours when the teachers were absent from the classroom, the students called Prahlāda Mahārāja, wanting to play with him. As will be seen from the following verses, however, Prahlāda Mahārāja was not very much interested in playing. Instead, he wanted to utilize every moment for advancing in Kṛṣṇa consciousness. Therefore, as indicated in this verse by the word kṛta-kṣaṇaiḥ, at the opportune moment when it was possible to preach about Kṛṣṇa consciousness, Prahlāda Mahārāja used the time as follows.

V době oběda, když učitelé odešli ze třídy, si chtěli žáci s Prahlādem hrát a volali ho k sobě. Z následujících veršů však bude zřejmé, že Prahlāda Mahārāja neměl o hraní příliš velký zájem. Chtěl využít každé chvíle k rozvíjení vědomí Kṛṣṇy. Proto, jak je zde vyjádřeno slovem kṛta-kṣaṇaiḥ, využil příznivé doby, kdy bylo možné kázat o vědomí Kṛṣṇy, následujícím způsobem.