Skip to main content

Text 53

Sloka 53

Devanagari

Dévanágarí

यथा त्रिवर्गं गुरुभिरात्मने उपशिक्षितम् ।
न साधु मेने तच्छिक्षां द्वन्द्वारामोपवर्णिताम् ॥ ५३ ॥

Text

Verš

yathā tri-vargaṁ gurubhir
ātmane upaśikṣitam
na sādhu mene tac-chikṣāṁ
dvandvārāmopavarṇitām
yathā tri-vargaṁ gurubhir
ātmane upaśikṣitam
na sādhu mene tac-chikṣāṁ
dvandvārāmopavarṇitām

Synonyms

Synonyma

yathā — as; tri-vargam — the three processes (religion, economic development and sense gratification); gurubhiḥ — by the teachers; ātmane — unto himself (Prahlāda Mahārāja); upaśikṣitam — instructed; na — not; sādhu — really good; mene — he considered; tat-śikṣām — the education in that; dvandva-ārāma — by persons taking pleasure in duality (in material enmity and friendship); upavarṇitām — which is prescribed.

yathā — jako; tri-vargam — tři procesy (náboženství, hospodářský rozvoj a smyslový požitek); gurubhiḥ — učiteli; ātmane — jemu samotnému (Prahlādovi Mahārājovi); upaśikṣitam — vykládané; na — ne; sādhu — skutečně dobré; mene — považoval; tat-śikṣām — vzdělání v tomto oboru; dvandva-ārāma — těmi, kdo nacházejí potěšení v protikladech (v hmotném nepřátelství a přátelství); upavarṇitām — co je stanoveno.

Translation

Překlad

The teachers Ṣaṇḍa and Amarka instructed Prahlāda Mahārāja in the three kinds of material advancement called religion, economic development and sense gratification. Prahlāda, however, being situated above such instructions, did not like them, for such instructions are based on the duality of worldly affairs, which involve one in a materialistic way of life marked by birth, death, old age and disease.

Učitelé Ṣaṇḍa a Amarka vyučovali Prahlāda Mahārāje třem druhům hmotného pokroku, zvaným náboženství, hospodářský rozvoj a smyslový požitek. Prahlāda však byl povznesený nad takové pokyny. Nelíbily se mu, neboť se zakládají na protikladech světského jednání, pod jejichž vlivem se člověk zaplétá do materialistického způsobu života, který se vyznačuje zrozením, smrtí, stářím a nemocí.

Purport

Význam

The entire world is interested in the materialistic way of life. Indeed, practically 99.9 percent of the people in the three worlds are uninterested in liberation or spiritual education. Only the devotees of the Lord, headed by such great personalities as Prahlāda Mahārāja and Nārada Muni, are interested in the real education of spiritual life. One cannot understand the principles of religion while staying on the material platform. Therefore one must follow these great personalities. As stated in Śrīmad-Bhāgavatam (6.3.20):

Celý svět má zájem o materialistický způsob života; 99,9 % osob ve všech třech světech se nezajímá o osvobození či duchovní vzdělání. Jedině oddaní Pána, v čele s tak význačnými osobnostmi, jako je Prahlāda Mahārāja a Nārada Muni, mají zájem o skutečné vzdělání týkající se duchovního života. Zásady náboženství není možné pochopit na hmotné úrovni, a proto je nutné následovat tyto velké osobnosti. Śrīmad-Bhāgavatam (6.3.20) uvádí:

svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ
kumāraḥ kapilo manuḥ
prahlādo janako bhīṣmo
balir vaiyāsakir vayam
svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ
kumāraḥ kapilo manuḥ
prahlādo janako bhīṣmo
balir vaiyāsakir vayam

One must follow in the footsteps of such great personalities as Lord Brahmā, Nārada, Lord Śiva, Kapila, Manu, the Kumāras, Prahlāda Mahārāja, Bhīṣma, Janaka, Bali Mahārāja, Śukadeva Gosvāmī and Yamarāja. Those interested in spiritual life should follow Prahlāda Mahārāja in rejecting the education of religion, economic development and sense gratification. One should be interested in spiritual education. Therefore the Kṛṣṇa consciousness movement is spreading all over the world, following in the footsteps of Prahlāda Mahārāja, who did not like any of the materialistic education he received from his teachers.

Je nutné kráčet ve stopách osobností, jako je Pán Brahmā, Nārada, Pán Śiva, Kapila, Manu, Kumārové, Prahlāda Mahārāja, Bhīṣma, Janaka, Bali Mahārāja, Śukadeva Gosvāmī a Yamarāja. Ti, kdo mají zájem o duchovní život, by měli následovat Prahlādův příklad a stejně jako on odmítat vzdělání týkající se takzvaného náboženství, hospodářského rozvoje a smyslového požitku. Člověk má mít zájem o duchovní vzdělání. Proto se po celém světě šíří hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, následující vzor Prahlāda Mahārāje, jemuž se nelíbilo nic z materialistického vzdělání, které mu vštěpovali jeho učitelé.