Text 32

Sloka 32

Devanagari

Dévanágarí

नैषां मतिस्तावदुरुक्रमाङ्‌घ्रिं
स्पृशत्यनर्थापगमो यदर्थ: ।
महीयसां पादरजोऽभिषेकं
निष्किञ्चनानां न वृणीत यावत् ॥ ३२ ॥

Text

Verš

naiṣāṁ matis tāvad urukramāṅghriṁ
spṛśaty anarthāpagamo yad-arthaḥ
mahīyasāṁ pāda-rajo-’bhiṣekaṁ
niṣkiñcanānāṁ na vṛṇīta yāvat

Synonyms

Synonyma

na — not; eṣām — of these; matiḥ — the consciousness; tāvat — that long; urukrama-aṅghrim — the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead, who is famous for performing uncommon activities; spṛśati — does touch; anartha — of unwanted things; apagamaḥ — the disappearance; yat — of which; arthaḥ — the purpose; mahīyasām — of the great souls (the mahātmās, or devotees); pāda-rajaḥ — by the dust of the lotus feet; abhiṣekam — consecration; niṣkiñcanānām — of devotees who have nothing to do with this material world; na — not; vṛṇīta — may accept; yāvat — as long as.

na — ne; eṣām — těchto; matiḥ — vědomí; tāvat — tak dlouho; urukrama-aṅghrim — lotosové nohy Nejvyššího Pána, jenž je proslavený neobyčejnými skutky; spṛśati — dotkne se; anartha — nežádoucích věcí; apagamaḥ — zmizení; yat — čeho; arthaḥ — smysl; mahīyasām — velkých duší (mahātmů, oddaných); pāda-rajaḥ — prachem z lotosových nohou; abhiṣekam — posvěcení; niṣkiñcanānām — oddaných, kteří nemají nic společného s tímto hmotným světem; na — ne; vṛṇīta — může přijmout; yāvat — dokud.

Translation

Překlad

Unless they smear upon their bodies the dust of the lotus feet of a Vaiṣṇava completely freed from material contamination, persons very much inclined toward materialistic life cannot be attached to the lotus feet of the Lord, who is glorified for His uncommon activities. Only by becoming Kṛṣṇa conscious and taking shelter at the lotus feet of the Lord in this way can one be freed from material contamination.

Ti, kdo velmi tíhnou k materialistickému životu, nemohou být poutáni k lotosovým nohám Pána, jenž je oslavován pro své neobyčejné činnosti, dokud si nepotřou těla prachem z lotosových nohou vaiṣṇavy zcela prostého hmotného znečištění. Člověk se může zbavit hmotných nečistot jedině tak, že tímto způsobem rozvine vědomí Kṛṣṇy a přijme útočiště u Pánových lotosových nohou.

Purport

Význam

Becoming Kṛṣṇa conscious brings about anartha-apagamaḥ, the disappearance of all anarthas, the miserable conditions we have unnecessarily accepted. The material body is the basic principle of these unwanted miserable conditions. The entire Vedic civilization is meant to relieve one from these unwanted miseries, but persons bound by the laws of nature do not know the destination of life. As described in the previous verse, īśa-tantryām uru-dāmni baddhāḥ: they are conditioned by the three strong modes of material nature. The education that keeps the conditioned soul bound life after life is called materialistic education. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura has explained that materialistic education expands the influence of māyā. Such an education induces the conditioned soul to be increasingly attracted to materialistic life and to stray further and further away from liberation from unwanted miseries.

S tím, jak rozvineme vědomí Kṛṣṇy, zmizí všechny anarthy neboli strasti, které jsme zbytečně přijali (anartha-apagamaḥ). Jejich základem je hmotné tělo. Účelem celé védské civilizace je zbavit živou bytost těchto nežádoucích strastí; ti, kdo jsou však poutáni zákony přírody, neznají cíl života. Minulý verš to popisuje slovy īśa-tantryām uru-dāmni baddhāḥ — jsou podmíněni třemi silnými kvalitami hmotné přírody. Vzdělání, které udržuje podmíněnou duši život za životem v těchto poutech, se nazývá materialistické. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura vysvětlil, že materialistické vzdělání zvětšuje vliv māyi. Způsobuje, že podmíněná duše je stále více přitahována k materialistickému životu a vzdaluje se osvobození od nežádoucích strastí.

One may ask why highly educated persons do not take to Kṛṣṇa consciousness. The reason is explained in this verse. Unless one takes shelter of a bona fide, fully Kṛṣṇa conscious spiritual master, there is no chance of understanding Kṛṣṇa. The educators, scholars and big political leaders worshiped by millions of people cannot understand the goal of life and take to Kṛṣṇa consciousness, for they have not accepted a bona fide spiritual master and the Vedas. Therefore in the Muṇḍaka Upaniṣad (3.2.3) it is said, nāyam ātmā pravacanena labhyo na medhayā na bahunā śrutena: one cannot become self-realized simply by having an academic education, by presenting lectures in an erudite way (pravacanena labhyaḥ), or by being an intelligent scientist who discovers many wonderful things. One cannot understand Kṛṣṇa unless one is graced by the Supreme Personality of Godhead. Only one who has surrendered to a pure devotee of Kṛṣṇa and taken the dust of his lotus feet can understand Kṛṣṇa. First one must understand how to get out of the clutches of māyā. The only means is to become Kṛṣṇa conscious. And to become Kṛṣṇa conscious very easily, one must take shelter of a realized soul — a mahat, or mahātmā — whose only interest is to engage in the service of the Supreme Lord. As the Lord says in Bhagavad-gītā (9.13):

Někdo by se mohl zeptat, proč vysoce vzdělaní lidé nezačínají rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Důvod vysvětluje tento verš. Dokud člověk nepřijme útočiště u pravého duchovního učitele, který si je plně vědom Kṛṣṇy, nemůže Kṛṣṇu poznat. Pedagogové, učenci a velcí političtí vůdci, které uctívají milióny lidí, nemohou znát cíl života a rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, jelikož nepřijímají pravého duchovního učitele a Védy. V Muṇḍaka Upaniṣadě (3.2.3) stojí: nāyam ātmā pravacanena labhyo na medhayā na bahunā śrutena—nikdo nedosáhne seberealizace pouhým akademickým vzděláním, učenými přednáškami (pravacanena labhyaḥ) nebo tím, že je inteligentním vědcem, který učinil mnoho úžasných objevů. Nikdo nemůže poznat Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, bez Jeho milosti. Poznat Ho může jen ten, kdo se odevzdal čistému oddanému Kṛṣṇy a přijal prach z jeho lotosových nohou. Nejprve je nutné pochopit, jak se můžeme vymanit ze zajetí māyi. Jediným způsobem je rozvinout vědomí Kṛṣṇy. A abychom toho snadno dosáhli, musíme přijmout útočiště u realizované duše — u toho, kdo je mahat či mahātmā, jehož jediným zájmem je sloužit Nejvyššímu Pánu. V Bhagavad-gītě (9.13) Pán říká:

mahātmānas tu māṁ pārtha
daivīṁ prakṛtiṁ āśritāḥ
bhajanty ananya-manaso
jñātvā bhūtādim avyayam

“O son of Pṛthā, those who are not deluded, the great souls, are under the protection of the divine nature. They are fully engaged in devotional service because they know Me as the Supreme Personality of Godhead, original and inexhaustible.” Therefore, to end the unwanted miseries of life, one must become a devotee.

“Ó synu Pṛthy, ti, kdo nejsou zmateni, velké duše, jsou pod ochranou božské energie. Plně se zaměstnávají oddanou službou, protože Mě znají jako původní a neměnnou Nejvyšší Osobnost Božství.” Aby se tedy člověk zbavil strastí, musí se stát oddaným.

yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā
sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ

“One who has unflinching devotional faith in Kṛṣṇa consistently manifests all the good qualities of Kṛṣṇa and the demigods.” (Bhāg. 5.18.12)

“U toho, kdo má neochvějnou oddanou víru v Kṛṣṇu, se projevují všechny dobré vlastnosti Kṛṣṇy a polobohů.” (Bhāg. 5.18.12)

yasya deve parā bhaktir
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ

“Only unto those great souls who have implicit faith in both the Lord and the spiritual master are all the imports of Vedic knowledge automatically revealed.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23)

“Jen těm velkým duším, které mají naprostou víru v Pána i v duchovního učitele, je automaticky vyjeven veškerý smysl védského poznání.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23)

yam evaiṣa vṛṇute tena labhyas
tasyaiṣa ātmā vivṛṇute tanūṁ svām

“The Lord is obtained only by one whom He Himself chooses. To such a person He manifests His own form.” (Muṇḍaka Upaniṣad 3.2.3)

“Pána dosáhne jedině ten, koho si On sám vybere. Takové osobě pak vyjeví svou podobu.” (Muṇḍaka Upaniṣad 3.2.3)

These are Vedic injunctions. One must take shelter of a self-realized spiritual master, not a materially educated scholar or politician. One must take shelter of a niṣkiñcana, a person engaged in devotional service and free from material contamination. That is the way to return home, back to Godhead.

To jsou výroky Véd. Člověk musí přijmout útočiště u duchovního učitele, který zná vlastní já, nikoliv u materiálně vzdělaného učence či politika. Musí se uchýlit k niṣkiñcanovi — tomu, kdo vykonává oddanou službu a je prostý hmotného znečištění. Tak se může vrátit domů, zpátky k Bohu.