Text 3

Sloka 3

Devanagari

Dévanágarí

यत्तत्र गुरुणा प्रोक्तं शुश्रुवेऽनुपपाठ च ।
न साधु मनसा मेने स्वपरासद्ग्रहाश्रयम् ॥ ३ ॥

Text

Verš

yat tatra guruṇā proktaṁ
śuśruve ’nupapāṭha ca
na sādhu manasā mene
sva-parāsad-grahāśrayam

Synonyms

Synonyma

yat — which; tatra — there (in the school); guruṇā — by the teachers; proktam — instructed; śuśruve — heard; anupapāṭha — recited; ca — and; na — not; sādhu — good; manasā — by the mind; mene — considered; sva — of one’s own; para — and of others; asat-graha — by the bad philosophy; āśrayam — which was supported.

yat — co; tatra — tam (ve škole); guruṇā — učiteli; proktam — vykládané; śuśruve — slyšel; anupapāṭha — opakoval; ca — a; na — ne; sādhu — dobré; manasā — myslí; mene — považované; sva — o svých; para — a druhých; asat-graha — špatnou filozofií; āśrayam — co bylo podepřeno.

Translation

Překlad

Prahlāda certainly heard and recited the topics of politics and economics taught by the teachers, but he understood that political philosophy involves considering someone a friend and someone else an enemy, and thus he did not like it.

Prahlāda slyšel a opakoval to, co učitelé vykládali o politice a ekonomii, ale věděl, že tato politická filozofie znamená pokládat někoho za přítele a někoho jiného za nepřítele, a proto ji neměl rád.

Purport

Význam

Politics involves accepting one group of men as enemies and another group as friends. Everything in politics is based on this philosophy, and the entire world, especially at the present, is engrossed in it. The public is concerned with friendly countries and friendly groups or enemy countries and enemy groups, but as stated in Bhagavad-gītā, a learned person does not make distinctions between enemies and friends. Devotees, especially, do not create friends and enemies. A devotee sees that every living being is part and parcel of Kṛṣṇa (mamaivāṁśo jīva-bhūtaḥ). Therefore a devotee treats friends and enemies equally by trying to educate them both in Kṛṣṇa consciousness. Of course, atheistic men do not follow the instructions of pure devotees, but instead consider a devotee their enemy. A devotee, however, never creates a situation of friendship and enmity. Although Prahlāda Mahārāja was obliged to hear the instructions of Ṣaṇḍa and Amarka, he did not like the philosophy of friends and enemies, which forms the basis of politics. He was not interested in this philosophy.

Politika se vyznačuje tím, že jedna skupina lidí je považována za nepřátele a jiná za přátele. Vše v politice se zakládá na této filozofii, do níž zvláště v současnosti zabředl celý svět. Veřejnost se zajímá o přátelské či nepřátelské země a přátelské či nepřátelské skupiny ve společnosti. Bhagavad-gītā však uvádí, že učená osoba nerozlišuje mezi nepřáteli a přáteli. Zvláště oddaní nevnímají ostatní jako přátele a nepřátele. Oddaný vidí, že každá živá bytost je nedílnou částí Kṛṣṇy (mamaivāṁśo jīva-bhūtaḥ), a jedná proto s přáteli i nepřáteli stejně — všechny se snaží učit vědě o vědomí Kṛṣṇy. Ateisté samozřejmě pokyny čistých oddaných nenásledují a považují oddaného za svého nepřítele. Ten ovšem přátelství a nepřátelství nikdy nevytváří. Prahlāda Mahārāja sice musel poslouchat pokyny Ṣaṇḍy a Amarky, ale tuto filozofii rozdělování na přátele a nepřátele, která tvoří základ politiky, neměl vůbec rád a nejevil o ni zájem.