Skip to main content

Text 33

Sloka 33

Devanagari

Dévanágarí

नोद्विग्नचित्तो व्यसनेषु नि:स्पृह:
श्रुतेषु द‍ृष्टेषु गुणेष्ववस्तुद‍ृक् ।
दान्तेन्द्रियप्राणशरीरधी: सदा
प्रशान्तकामो रहितासुरोऽसुर: ॥ ३३ ॥

Text

Verš

nodvigna-citto vyasaneṣu niḥspṛhaḥ
śruteṣu dṛṣṭeṣu guṇeṣv avastu-dṛk
dāntendriya-prāṇa-śarīra-dhīḥ sadā
praśānta-kāmo rahitāsuro ’suraḥ
nodvigna-citto vyasaneṣu niḥspṛhaḥ
śruteṣu dṛṣṭeṣu guṇeṣv avastu-dṛk
dāntendriya-prāṇa-śarīra-dhīḥ sadā
praśānta-kāmo rahitāsuro ’suraḥ

Synonyms

Synonyma

na — not; udvigna — agitated; cittaḥ — whose consciousness; vyasaneṣu — in dangerous conditions; niḥspṛhaḥ — without desire; śruteṣu — in things heard of (especially elevation to heavenly planets because of pious activities); dṛṣṭeṣu — as well as in temporal things seen; guṇeṣu — the objects of sense gratification under the modes of material nature; avastu-dṛk — seeing as if insubstantial; dānta — controlling; indriya — the senses; prāṇa — the living force; śarīra — the body; dhīḥ — and intelligence; sadā — always; praśānta — quieted; kāmaḥ — whose material desires; rahita — completely devoid of; asuraḥ — demoniac nature; asuraḥ — although born in a demoniac family.

na — ne; udvigna — rozrušené; cittaḥ — jehož vědomí; vyasaneṣu — v nebezpečí; niḥspṛhaḥ — bez touhy; śruteṣu — po věcech, o kterých slyšel (zvláště dosažení nebeských planet za zbožné jednání); dṛṣṭeṣu — i dočasných věcech, které viděl; guṇeṣu — objekty smyslového požitku pod vlivem kvalit hmotné přírody; avastu-dṛk — vidící jako nepodstatné; dānta — ovládající; indriya — smysly; prāṇa — životní sílu; śarīra — tělo; dhīḥ — a inteligence; sadā — vždy; praśānta — uklidněné; kāmaḥ — jehož hmotné touhy; rahita — zcela prostý; asuraḥ — démonské povahy; asuraḥ — přestože se narodil v démonské rodině.

Translation

Překlad

Although Prahlāda Mahārāja was born in a family of asuras, he himself was not an asura but a great devotee of Lord Viṣṇu. Unlike the other asuras, he was never envious of Vaiṣṇavas. He was not agitated when put into danger, and he was neither directly nor indirectly interested in the fruitive activities described in the Vedas. Indeed, he considered everything material to be useless, and therefore he was completely devoid of material desires. He always controlled his senses and life air, and being of steady intelligence and determination, he subdued all lusty desires.

Přestože se Prahlāda Mahārāja narodil v rodině asurů, sám nebyl asurou, ale velkým oddaným Pána Viṣṇua. Na rozdíl od ostatních asurů nikdy nechoval zášť vůči vaiṣṇavům. Nerozrušilo ho, když se ocitl v nebezpečí, a přímo ani nepřímo se nezajímal o plodonosné činnosti popsané ve Védách. Hmotné věci pro něho neměly žádnou cenu, a byl tedy zcela prostý hmotných tužeb. Vždy ovládal smysly a životní vzduch a s vyrovnanou inteligencí a rozhodností překonal veškerý chtíč.

Purport

Význam

From this verse we discover that a man is not qualified or disqualified simply by birth. Prahlāda Mahārāja was an asura by birth, yet he possessed all the qualities of a perfect brāhmaṇa (brahmaṇyaḥ śīla-sampannaḥ). Anyone can become a fully qualified brāhmaṇa under the direction of a spiritual master. Prahlāda Mahārāja provided a vivid example of how to think of the spiritual master and accept his directions calmly.

Z tohoto verše zjišťujeme, že to, zda člověk má či nemá příslušné vlastnosti, není dáno původem. Prahlāda Mahārāja byl původem asura, a přesto měl všechny vlastnosti dokonalého brāhmaṇy (brahmaṇyaḥ śīla-sampannaḥ). Pod vedením duchovního učitele se může každý stát zcela způsobilým brāhmaṇou. Prahlāda Mahārāja byl živoucím příkladem toho, jak myslet na duchovního učitele a pokojně přijímat jeho pokyny.