Text 30

Sloka 30

Devanagari

Dévanágarí

तस्य दैत्यपते: पुत्राश्चत्वार: परमाद्भ‍ुता: ।
प्रह्रादोऽभून्महांस्तेषां गुणैर्महदुपासक: ॥ ३० ॥

Text

Verš

tasya daitya-pateḥ putrāś
catvāraḥ paramādbhutāḥ
prahrādo ’bhūn mahāṁs teṣāṁ
guṇair mahad-upāsakaḥ

Synonyms

Synonyma

tasya — of him (Hiraṇyakaśipu); daitya-pateḥ — the King of the Daityas; putrāḥ — sons; catvāraḥ — four; parama-adbhutāḥ — very qualified and wonderful; prahrādaḥ — the one named Prahlāda; abhūt — was; mahān — the greatest; teṣām — of all of them; guṇaiḥ — with transcendental qualities; mahat-upāsakaḥ — being an unalloyed devotee of the Supreme Personality of Godhead.

tasya — jeho (Hiraṇyakaśipua); daitya-pateḥ — krále Daityů; putrāḥ — synové; catvāraḥ — čtyři; parama-adbhutāḥ — nanejvýš schopní a obdivuhodní; prahrādaḥ — ten, který se jmenoval Prahlāda; abhūt — byl; mahān — nejvznešenější; teṣām — z nich všech; guṇaiḥ — s transcendentálními vlastnostmi; mahat-upāsakaḥ — neboť byl čistým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství.

Translation

Překlad

Hiraṇyakaśipu had four wonderful, well-qualified sons, of whom the one named Prahlāda was the best. Indeed, Prahlāda was a reservoir of all transcendental qualities because he was an unalloyed devotee of the Personality of Godhead.

Hiraṇyakaśipu měl čtyři obdivuhodné, velmi schopné syny, mezi nimiž vynikal ten, který se jmenoval Prahlāda. Měl všechny transcendentální vlastnosti, protože byl čistým oddaným Osobnosti Božství.

Purport

Význam

yasyāsti bhaktir bhagavaty akiñcanā
sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ

“In one who has unflinching devotional faith in Kṛṣṇa, all the good qualities of Kṛṣṇa and the demigods are consistently manifest.” (Bhāg. 5.18.12) Prahlāda Mahārāja is praised herein for having all good qualities because of worshiping the Supreme Personality of Godhead. Therefore, a pure devotee, who has no motives, has all good qualities, material and spiritual. If one is spiritually advanced, being a staunch, liberal devotee of the Lord, all good qualities are manifest in his body. On the other hand, harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ: if one is not a devotee, even if he has some materially good qualities, they have no value. That is the verdict of the Vedas.

“U toho, kdo má neochvějnou oddanou víru v Kṛṣṇu, se projevují všechny dobré vlastnosti Kṛṣṇy a polobohů.” (Bhāg. 5.18.12) Prahlāda Mahārāja je zde veleben za to, že měl všechny dobré vlastnosti, kterých nabyl uctíváním Nejvyšší Osobnosti Božství. Čistý oddaný, prostý jakýchkoliv pohnutek, má tedy všechny příznivé vlastnosti, hmotné i duchovní. Tělo duchovně pokročilého, neochvějného, velkomyslného oddaného Pána projevuje všechny dobré vlastnosti. A naopak — harāv abhaktasya kuto mahad-guṇāḥ — není-li člověk oddaným, pak i když má z hmotného hlediska nějaké dobré vlastnosti, nemají žádnou cenu. To je závěr Véd.