Text 20

Sloka 20

Devanagari

Dévanágarí

एवमैश्वर्यमत्तस्य द‍ृप्तस्योच्छास्त्रवर्तिन: ।
कालो महान् व्यतीयाय ब्रह्मशापमुपेयुष: ॥ २० ॥

Text

Verš

evam aiśvarya-mattasya
dṛptasyocchāstra-vartinaḥ
kālo mahān vyatīyāya
brahma-śāpam upeyuṣaḥ

Synonyms

Synonyma

evam — thus; aiśvarya-mattasya — of one who was intoxicated by opulences; dṛptasya — greatly proud; ut-śāstra-vartinaḥ — transgressing the regulative principles mentioned in the śāstras; kālaḥ — duration of time; mahān — a great; vyatīyāya — passed; brahma-śāpam — a curse by exalted brāhmaṇas; upeyuṣaḥ — having obtained.

evam — takto; aiśvarya-mattasya — toho, jenž byl opojen různými druhy bohatství; dṛptasya — velmi pyšný; ut-śāstra-vartinaḥ — překračující usměrňující zásady uvedené v śāstrách; kālaḥ — doba; mahān — velká; vyatīyāya — uplynula; brahma-śāpam — prokletí vznešenými brāhmaṇy; upeyuṣaḥ — když jej postihlo.

Translation

Překlad

Hiraṇyakaśipu thus passed a long time being very much proud of his opulences and transgressing the laws and regulations mentioned in the authoritative śāstras. He was therefore subjected to a curse by the four Kumāras, who were great brāhmaṇas.

Hiraṇyakaśipu tak strávil dlouhou dobu, nesmírně pyšný na své bohatství a překračující zákony a usměrnění uvedené v autoritativních śāstrách. Stihlo jej tedy prokletí čtyř Kumārů, velkých brāhmaṇů.

Purport

Význam

There have been many instances in which demons, after achieving material opulences, have become extremely proud, so much so that they have transgressed the laws and regulations given in the authoritative śāstras. Hiraṇyakaśipu acted in this way. As stated in Bhagavad-gītā (16.23):

V minulosti došlo k mnoha případům, kdy démoni poté, co získali hmotné bohatství, nesmírně zpychli — až do té míry, že překračovali zákony a usměrnění autoritativních śāster. Tak se choval Hiraṇyakaśipu. Bhagavad-gītā (16.23) uvádí:

yaḥ śāstra-vidhim utsṛjya
vartate kāma-kārataḥ
na sa siddhim avāpnoti
na sukhaṁ na parāṁ gatim

“He who discards scriptural injunctions and acts according to his own whims attains neither perfection, nor happiness, nor the supreme destination.” The word śāstra refers to that which controls our activities. We cannot violate or transgress the laws and regulative principles mentioned in the śāstras. Bhagavad-gītā repeatedly confirms this.

“Ten, kdo se nestará o příkazy písem a jedná podle vlastního rozmaru, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle.” Slovo śāstra označuje to, co řídí naše jednání. Zákony a usměrňující zásady uvedené v śāstrách nemůžeme porušovat či překračovat. Bhagavad-gītā to dokládá znovu a znovu:

tasmāc chāstraṁ pramāṇaṁ te
kāryākārya-vyavasthitau
jñātvā śāstra-vidhānoktaṁ
karma kartum ihārhasi

“One should understand what is duty and what is not duty by the regulations of the scriptures. Knowing such rules and regulations, one should act so that he may gradually be elevated.” (Bg. 16.24) One should act according to the direction of the śāstra, but the material energy is so powerful that as soon as one becomes materially opulent, he begins to transgress the śāstric laws. As soon as one transgresses the laws of śāstra, he immediately enters upon the path of destruction.

“Je tedy třeba pochopit, co je a co není povinnost, podle pravidel písem. Ten, kdo je zná, má jednat tak, aby mohl být postupně povznesen.” (Bg. 16.24) Každý by měl jednat podle pokynů śāster. Vliv hmotné energie je ale tak silný, že jakmile někdo získá hmotné bohatství, začne zákony písem překračovat. Když člověk překračuje zákony śāster, okamžitě se ocitá na cestě zkázy.